Posezeníčko

Vybavuju si básničku, co jsem po tý meditaci napsal

Na počátku byl obraz celý,
však naše ruce byly chtivé
a roztrhaly plátno milé.
Teď každý svoji kořist střeží
a má ji za veškeré jmění.
Jak chudé je to ocenění.
Jen v celém díle smysl vězí,
ne v jeho kterékoliv části.
Ocitli jsme se v pěkné pasti,
leč sami se v ní uvěznili...

No, pak jsem po dalších rozjímáních přidával sloky, někde asi bude, teď v práci už to přesně nedám.

No a velký můj omyl se začal rýsovat, když jsem se zvláštní náhodou, mnohem později, a to ještě za pohodového manželství, ocit na Jitřní Zemi. A za vším hledej ženu... Ta moje hledala na netu kamna a vyskočilo jí fórum JZ, kde Peťa Vostál psal humorně, jak to umí jen on, o karmě. Tak jsme se nasmáli.. A mě troubu nic lepšího nenapadlo, než tam začít trousit, co život dal... A tak jsem se stal fóristou. A ten omyl byl v tom, že lidé, co se zabývají duchovnem, to přece musí vnímat podobně jako já   Jo, našli se tací.. a to byla jedna ze skupinek, mezi kterýmiž vládla až nesnášenlivost. Mou podivnou povahou je být za dobře se všemi, a tak jsem psal smířlivé mystic verše pro všechny.. "S kým vlastně jsi a proti komu?" A vlastně se nic nezměnilo, i když už z toho osazenstva zbylo jen pár pozoruhodných maratónců...

Co následovalo po konci JZ, už bylo čiré bláznovství... Můj Guru se musí obracet v hrobě.. To je vtip.. Řekla by mi, "to jsi se prošel.. a už je ti to jasné?"

Tak jsem snad dohnal nějaký deficit zkušeností mezi námi.. Slípky i ten "modrej" mají svůj čas.. Ale nemohu si pomoct, číhaj

Na závěr dne se hodí, snad...

A pro nový den, je to výbornej básník.

Jedna z blbých věcí je v tom jakoby duchovňačení to , že člověk dělá různý věci, že očekává zisk. Taky jsem si myslela, že když budu hodná nebo dělat něco pro ostatní nebo když půjdu příkladem, vykoupím se. Vlastně už v tom slově to zní. VYKOUPENÍ, vykoupit se z něčeho.

Né, že bych se dál nesnažila být dobrým člověkem a tak, ale už pro mě postrádá smysl dělat to kvůli něčemu někde v budoucnu.

"Zisk"

Jde o to, co je pod tím pojmem myšleno. Třeba když někdo cvičí na piáno, získá um.
A když někdo vyloupí banku, získá prachy. Ale štěstí si za ně nekoupí.
Atd.

Citace od: Paradoxy kdy 2026-09-13 14:00Jedna z blbých věcí je v tom jakoby duchovňačení to , že člověk dělá různý věci, že očekává zisk. Taky jsem si myslela, že když budu hodná nebo dělat něco pro ostatní nebo když půjdu příkladem, vykoupím se. Vlastně už v tom slově to zní. VYKOUPENÍ, vykoupit se z něčeho.

Né, že bych se dál nesnažila být dobrým člověkem a tak, ale už pro mě postrádá smysl dělat to kvůli něčemu někde v budoucnu.

A jak jinak s tím začít? Jak se přeladit? Tohle jeden způsob - napřed něco následovat, že to něco slibuje a pak pořád dál, už ze setrvačnosti, až se to stane pro člověka normálním přirozeným způsobem vztahu ke světu a druhým.
Když z toho postupně vyvane ten záměr, zjistí se, že takhle je to fajn, nesrovnatelně lepší než to bylo, ale jinak, než byla původní představa.

Někdy to může udělat láska. Když se člověk pořádně zamiluje a ta ho vystaví mnoha zkouškám a psychickým utrpením a může překout člověka, pomoci mu otevřít se a zbavit se sebestřednosti.
Ale takové setkání bývá věc osudu, vztahu až za hrob a dobré karmy.

Citace od: Miroslav kdy 2026-09-13 18:42

Citace od: Paradoxy kdy 2026-09-13 14:00Jedna z blbých věcí je v tom jakoby duchovňačení to , že člověk dělá různý věci, že očekává zisk. Taky jsem si myslela, že když budu hodná nebo dělat něco pro ostatní nebo když půjdu příkladem, vykoupím se. Vlastně už v tom slově to zní. VYKOUPENÍ, vykoupit se z něčeho.

Né, že bych se dál nesnažila být dobrým člověkem a tak, ale už pro mě postrádá smysl dělat to kvůli něčemu někde v budoucnu.

A jak jinak s tím začít? Jak se přeladit? Tohle jeden způsob - napřed něco následovat, že to něco slibuje a pak pořád dál, už ze setrvačnosti, až se to stane pro člověka normálním přirozeným způsobem vztahu ke světu a druhým.
Když z toho postupně vyvane ten záměr, zjistí se, že takhle je to fajn, nesrovnatelně lepší než to bylo, ale jinak, než byla původní představa.

Někdy to může udělat láska. Když se člověk pořádně zamiluje a ta ho vystaví mnoha zkouškám a psychickým utrpením a může překout člověka, pomoci mu otevřít se a zbavit se sebestřednosti.
Ale takové setkání bývá věc osudu, vztahu až za hrob a dobré karmy.

Míro jak píšeš, jako začátek dobrý a nikomu to neberu. Psala jsem svůj nynejší pohled na to a taky jsem k tomu dodala, že nějakou dobu jsem to taky dělala. Teď jsem bez očekávání.