Posezeníčko

Nemám tohle povídání přesunout pod nové téma? Jsme tu zahovořili tu knihu mrtvých..

Nechala bych to tady, z pohledu božstev jsi prožíval pokojná božstva .

Miroslav k tomu nepípá, tak asi jo

Když už mám k tomu něco pípnout, mám dojem, že k bardu toho tady víc moc nedáme, takže v pohodě pokračuje co se volně dále odvíjí.

Důležité je, když se něco naznačí nějakým dobrým textem, když se to nechá působit a nerozmělňuje se to nějakým teoretizováním či diskutováním. Řekl bych, že to tak v člověku zůstane a pak se to třeba v pravý čas ozve.

Mám další ,,zážitek,, neexistence. To se tak zasmějeme s kolegou a koukneme se do očí a najednou buch, nedá se to popsat, protože tam nic nebylo. Až když jsem byla zase já, tak jsem k němu cítila takovou hezkou lásku nebo jak to popsat, no už je to asi měsíc a zezačátku po tom to mezi náma bylo fakt divný, ale už si to sedlo a jsme schopný vedle sebe v klidu být i v tý zvláštní lásce nebo klidu nebo co to je. Já teda tajně doufala, že mi k tomu on něco řekne, protože nevím, jestli se to děje jenom mě nebo i tý druhý straně a furt přemýšlím, že se ho zeptám, ale je mi to blbý.
Horší je, že se mi to stalo zase ani ne před týdnem se zákazníkem ( vidéla jsem ho oprvý v životě), něco jsem s ním řešila, koukla do očí a najednou jsem cítila, že se blíží to vcucnutí nebo jak to nazvat, naštěstí se to nestalo  . Stalo se to i někomu z Vás? Přirovnala bych to k hlubokému spánku, kdy nic nevíme a ani o sobě ani o okolí, ale pak když se člověk zase uvědomí, je v tom něco hezkého.

3.  Bhavaṅga (,, bhava " + ,, anga ", kde bhava znamená ,,existence" a anga znamená ,,část") znamená aspekt, který je neoddělitelný od jakékoli existence.

Pokud není rušena silným vnějším smyslovým vjemem (prostřednictvím pěti fyzických smyslů neboli mana indriya ), nachází se lidská mysl ve svém přirozeném stavu bhavaṅgy, který přijímá na začátku této lidské bhavy . Stav bhavaṅgy každého člověka je jiný (na základě smyslového objektu vnímaného v okamžiku patisandhi ) a pro každého člověka je ,,neutrální". Například když je člověk v hlubokém spánku nebo ,,jen zírá do prázdna", jeho mysl bude pravděpodobně v jeho přirozeném stavu bhavaṅgy , který můžeme označit B.
Na druhou stranu, když je mysl člověka hluboce ovlivněna nějakou událostí, jako v příkladech, které jsme zmínili výše, pak mysl přejde do ,, dočasného stavu bhavaṅga " odpovídajícího této události (,,stav vzteku" při hněvu nebo ,,stav smutku" po smrti milované osoby). Můžeme to označit B T .

Česky by to nešlo?

Citace od: Paradoxy kdy Dnes v 08:21Mám další ,,zážitek,, neexistence. To se tak zasmějeme s kolegou a koukneme se do očí a najednou buch, nedá se to popsat, protože tam nic nebylo. Až když jsem byla zase já, tak jsem k němu cítila takovou hezkou lásku nebo jak to popsat, no už je to asi měsíc a zezačátku po tom to mezi náma bylo fakt divný, ale už si to sedlo a jsme schopný vedle sebe v klidu být i v tý zvláštní lásce nebo klidu nebo co to je. Já teda tajně doufala, že mi k tomu on něco řekne, protože nevím, jestli se to děje jenom mě nebo i tý druhý straně a furt přemýšlím, že se ho zeptám, ale je mi to blbý.
Horší je, že se mi to stalo zase ani ne před týdnem se zákazníkem ( vidéla jsem ho oprvý v životě), něco jsem s ním řešila, koukla do očí a najednou jsem cítila, že se blíží to vcucnutí nebo jak to nazvat, naštěstí se to nestalo  . Stalo se to i někomu z Vás? Přirovnala bych to k hlubokému spánku, kdy nic nevíme a ani o sobě ani o okolí, ale pak když se člověk zase uvědomí, je v tom něco hezkého.

Tak čučkou do očí jsem se ocit v neosobnu málo kdy... Ale jinak je to to, o čem píšu. Žádný mystikvědnosti, žádná snaha a praktika. Šup. A ani nevěřím, že nějaká technika tomu pomůže, jestli to před veškerými znalostmi nebylo semtam spontiš

No a co jsi v tom zažíval? Co myslíš tím neosobnem?

Citace od: Paradoxy kdy Dnes v 08:21Já teda tajně doufala, že mi k tomu on něco řekne, protože nevím, jestli se to děje jenom mě nebo i tý druhý straně a furt přemýšlím, že se ho zeptám, ale je mi to blbý.

Spolehlivě jsi to zažívala takhle jenom ty. On samozřejmě také něco zažíval, ale spíš to jak se mu dívá do očí pěkná ženská se zvláštním výrazem při tom a tak si to také nějak vyložil jako zvláštní blízkost s tebou. Nejspíš.

Tyhle zážitky se objevují u lidí, kteří mají duchovní dispozice a ty zážitky mají různou podobu.
Často se projevují ve vztahu k druhému pohlaví - které je toho zřejmě katalyzátor.
Já jsem zažíval zase takové najednou vzdálení všeho blaženost nadhled a něco jako DjaVu a zpětně si uvědomuji, že to bylo při pohledu nějaké ženě do očí. Ne nějaký upřený pohled, ale zcela běžný.
Pan Tomáš popisuje také intenzivní prožitky, opět ve vztahu k ženám - ne, že by k nim měl nějaký zvláštní vztah, ale že to z ničeho nic v něm vyvolaly.

Vždyť to je dobře a česky vysvětlený.
Dobrá tedy řekněme, že se jedná o odslupkovatění.
Je to lepší?
 

Je fakt, že s ženou se mi taková ,,smrt,,  nestala. Že při pohledu do očí a je jedno komu, se mi stává, že mě ten druhý chce jakoby obsadit nebo pohltit, to se mi už párkrát stalo. Přijde mi to jako trochu nevědomý boj myslí nebo ega kdo z koho. Tam buď uhnu očima, když mě ten druhý chce jakoby podřídit nebo se klidně dívám dál a cukne ten druhý. Ale v tom jsem furt já a ten druhý.

Jenže tenhle ,,zážitek,, není zážitek, ani blaženost ani dejavu.

Při jiných jakoby mystických zážitcích jsem si sebe uvědomovala nebo aspoň, že se něco děje, i při čumění doblba si člověk uvědomí, že tam nějak byl, ale tady nic prostě nic.

Vlastně si vzpomínám ještě na jednu podobnou věc před pár lety. Ležela jsem v posteli a skoro usínala a měla jsem nějaké myšlenky a ty se ode mě najednou vzdálily a já se do toho propadla taky a nebyla jsem. A když jsem zase byla, tělo se třáslo strachy a pak jsem teprve začala mít strach já, to bylo zvláštní.

Nemám potřebu to nějak vyvolávat, spíš naopak. Ale protože jsem ženská zvědavá, zajímá mě, co to je a kde se to bere a jak to zapadá do celku života.

Citace od: Salmo1cz kdy Dnes v 11:52Vždyť to je dobře a česky vysvětlený.
Dobrá tedy řekněme, že se jedná o odslupkovatění.
Je to lepší?
 

Jo to je lepší já jsem totiž dost natvrdlá a takhle jednoduše to pochopím. Jsem normální člověk a né žádnej z těch duchovních, co potřebujou dávat na odiv, jak něčemu intelektuálně rozumí. Je pro mě důležitější pochopit než se učit  koncepty někoho jinýho. A hlavně jsme tady na zemi a né ve světě boha Indry nebo jak že se to nebeské království jmenuje.

Citace od: Miroslav kdy Dnes v 11:30

Citace od: Paradoxy kdy Dnes v 08:21Já teda tajně doufala, že mi k tomu on něco řekne, protože nevím, jestli se to děje jenom mě nebo i tý druhý straně a furt přemýšlím, že se ho zeptám, ale je mi to blbý.

Spolehlivě jsi to zažívala takhle jenom ty. On samozřejmě také něco zažíval, ale spíš to jak se mu dívá do očí pěkná ženská se zvláštním výrazem při tom a tak si to také nějak vyložil jako zvláštní blízkost s tebou. Nejspíš.

Tyhle zážitky se objevují u lidí, kteří mají duchovní dispozice a ty zážitky mají různou podobu.
Často se projevují ve vztahu k druhému pohlaví - které je toho zřejmě katalyzátor.
Já jsem zažíval zase takové najednou vzdálení všeho blaženost nadhled a něco jako DjaVu a zpětně si uvědomuji, že to bylo při pohledu nějaké ženě do očí. Ne nějaký upřený pohled, ale zcela běžný.
Pan Tomáš popisuje také intenzivní prožitky, opět ve vztahu k ženám - ne, že by k nim měl nějaký zvláštní vztah, ale že to z ničeho nic v něm vyvolaly.

Tohle je dost zajímavý. S tím opačným pohlavím, asi to má souvislost s tím, že je tam možnost zamilovanosti a vypnutí nějakého toho filtru a uvolnění se v tom.

Citace od: Paradoxy kdy Dnes v 11:00No a co jsi v tom zažíval? Co myslíš tím neosobnem?

Tohle je těžký zformulovat. Dali tomu ti mystikové různé jmené stavy.. Ale furt to každá individualita prožívá ze sebe, ne dle prožitku jiných. Do té chvíle je to osobní - "mě se děje".. Jak to to já v těle pojme, k čemu má blízko. Je to vlastně něco jako mrtvice ega. Ale smrtelá jen napůl. Dobré pro to, aby si uvědomilo své pomyslné patníky.