Posezeníčko

CitaceDíval jsem se na poradnu a narazil jsem na docela pěkné shrnutí - bohužel tam není zdroj, možná to sestavila AI, jak je poradně podobné. Nicméně to docela dobře shrnuje, jak to chodí a jak se to "probuzení" různě projevuje a že není jen jedno probuzení ale je to cesta od probuzení k probuzení až k úplnému osvobození - to úplné už tam není popisováno, to už také popsat nelze, už nemá žádné projevy, už na něm není žádné znamení, jak říkal pan Tomáš.

Jasně že AI, Jana sama by to takhle dohromady nedala. Ale nic objevného na tom není.

To těžko na cěm

Třeba jí ta umělá intoška něco naučí, když to nedokázali mnozí živí všech časů. Jsem znal ten pojem "umělost" ve vztahu k tvorbě představ nad přirozeným. Vyumělkované duchovno, dle módy... Je fakt, že umělá intoška tímhle netrpí. Když se ji asi dobře zeptáš. Jen stejně nevím, k čemu je taková konzultace dobrá někomu, kdo o sobě léta tvrdí, že už nic neřeší a je mu vše jasné Vždyť jí to na to brdo řílkal kde kdo. A dostal místo pusy ban

Jen ta Evulína ho ne a ne nikdy nedostala, i když nad jejími elaboráty přiznaně zvracela... Zřejmě měla pro ní Džejn slabost. Jinak si to vysvětlit nedokážu. Asi že obě Panny. Anebo to je jednodušší, podvědomě Jana chápala, že jí Eva chápe, i když nesouhlasí...

Miroslavovi, ....


Zkus se, prosím, podívat na tento film a následně mi odpovědět, zda s myšlenkou tohoto filmu vnitřně souhlasíš, anebo ne - a když ne, pokud můžeš, zkus napsat, co přesně je to, s čím nesouhlasíš...

(Samozřejmě, odpovídat může kdokoli, ale potěšila by mne hlavně tvá odpověď...)

https://www.uschovna.cz/zasilka/SVIJH226R2BYDDE5-V6T/

Citace od: durodara kdy 2025-06-03 04:07Miroslavovi, ....


Zkus se, prosím, podívat na tento film a následně mi odpovědět, zda s myšlenkou tohoto filmu vnitřně souhlasíš, anebo ne - a když ne, pokud můžeš, zkus napsat, co přesně je to, s čím nesouhlasíš...

(Samozřejmě, odpovídat může kdokoli, ale potěšila by mne hlavně tvá odpověď...)

https://www.uschovna.cz/zasilka/SVIJH226R2BYDDE5-V6T/

Už stahuji a těším se 

Konečně tady zase něco k "věci" a ne jen kdo s kým o čem pro koho.

Tak jsem film shlédl.
Je to taková pohádka, něco jako New Age. Spusta dobrých myšlenek (citací) a bohužel také plno nesmyslů - také citací a scénáristových představ. A vše shrnuto na jednu hromadu a tím komentovaný příběh.

Myšlenkou filmu je zřejmě harmonie mezi lidmi i přírodou s tím lze jedině souhlasit, ale to podání je opravdu trochu jako pro děti. Herci sympatičtí a dobře své role zahráli.

Představa, že třeba bezdomovci si před vstupem do života své role vědomě vybrali, jak by z filmu vyplývalo, mi tak úplně nesedí.
To míchání atomů, bytosti(duše) a kvantové fyziky jsou naivní představy lidí neznalých ani jednoho.

Řekl bych, že scénárista měl dobrou vůli, úctu k všemožným duchovním textům, harmonii, ale sám tomu všemu bytí, jeho tajemství a smyslu do hloubky moc nerozumí.

Ještě bych připomenul, že třeba Ramana umíral na rakovinu i Ramakrišna i Míla, a že by to bylo z důvodů, jaké tomu ten čmelák předestřel si nemyslím.

Takže tak.

Neřek bych, že je možné sdělit něco nového od vzniku Gíty. Ale ta nemusí být stravitelná pro každého.

My se o tom jednou spolu bavili, s tou rakovinou u Mistrů. A dost jsem nad tím hloubal. A něco mi řeklo, že realizovaní učitelé jsou svým žákům otevření, pohlcují jejich negace. A tomu tělu jejich to dává zabrat. Ale oni to dělaj rádi. A berou jej, něco jako dopravní prostředek. Nástroj pohybu. Opotřebí se prostě ale dříve zazní. A zachycená melodie rozezní sluch s mím sladěný. A jiný slyší jiného a jinak. Umírání je prostě proces života. Smrt nejvěrnější nevěsta a bolest těla tvůj moudrý bratr, sestřička...

Citace od: Pedrito kdy 2025-06-03 17:10My se o tom jednou spolu bavili, s tou rakovinou u Mistrů. A dost jsem nad tím hloubal. A něco mi řeklo, že realizovaní učitelé jsou svým žákům otevření, pohlcují jejich negace. A tomu tělu jejich to dává zabrat. Ale oni to dělaj rádi. A berou jej, něco jako dopravní prostředek. Nástroj pohybu. Opotřebí se prostě ale dříve zazní. A zachycená melodie rozezní sluch s mím sladěný. A jiný slyší jiného a jinak. Umírání je prostě proces života. Smrt nejvěrnější nevěsta a bolest těla tvůj moudrý bratr, sestřička...

Mistři, pokud nejsou mistři zdravovědy, tak nemoci těla neřeší více než obyčejní lidé. Je to dobíhající karma a rakovina jedna z příčin zániku těla.
Hodně duchovňáků si plete duchovní cestu a cestu za zdravím těla a šťastným životem.

Negace Mistr snad snad ani nepřebírá, ty slouží jejich nositeli aby se s nimi sám vypořádal a to je jeho příležitost - Trungpa říkal přímo hnojivo pro duchovní růst - když je začne poznávat a transformovat jejich energii k osvobození a sjednocení.
A v tom mu Mistr může případně pomoci.

Takové ty představy třeba že Kristus nese všechny hříchy světa a podobně jsou určeny pro "auto terapii" začátečníků, kteří se utíkají pod psychologickou ochranu víry, církve.

No já si to jinak vysvětlit nedokážu. Tělo i dítěte může mít vážnou nemoc, což je těžko pochopitelné, pokud rodiče se těší zdraví pevnému. Ale u těch Mistrů... Nelinkuju si to, třeba to je jinak. Avšak vím, co je meditovat v kolektivu a o samotě. Není to (u mě) stejné. V kolektivu vnímáš energije druhých, či jejich duše... A příjmáš je. Nejsi jen sám za sebe v tom. Třeba to je stupeň, kterej jsem nepřekročil. Když jsi stranou sám, je to jiné. Tak to vnímám u sebe, není to obecné. Ona odpoutanost a příjem je stejný prostor, jen dvě vrátka v něj. Voda vyčistí poskkvrny, ve formě těla je to složitější. To je jen taková skazka o diamantu. Není to možné fyzicky. A mentálně je to víra. Jako třeba, ve svou dokonalost.

Moje zkušenost je, že vnímám ale to neznamená, že odmítám nebo přijímám - že by pak ve mně něco zůstávalo?
Už to hodnocení - "negace"

Na agresi - něčí úmyslný tlak, vylití apod.  znám dva přístupy.
Jeden je, že jsem prostupný, že se nezachytí a projde jen s uvedoměním, že se něco takového děje.
Druhý způsob popisuje pan Tomáš v tajných naukách - je nejprve cvičení této schopnosti a výsledné nastavením jsou miliony hněvivých božstev které se dívají z každé "buňky" povrchu těla na všechny strany.
To pak působí - jako v Červeném trpaslíku jako pole spravedlnosti, že se ty negace vrací zpět k tomu, kdo je vysílá. Jako děti jsme si říkali "Jsem odrazový sloup" Ale ten ochranný štít z hněvyvých božstev funguje nejen na slova, ale hlavně na úmysly za slovy, na tu zlobu.
Tak nějak to funguje v pekle - že vyzařovaná agrese se odráží zpět a to vyvolává ještě větší agresi atd.
To je ten pekelný žár, dukud to člověk nezačne poznávat a tak ten proces zmírňovat až zastavit. Je to taková okamžitá karma.
Nikdo člověka netrestá, trestá a trápí se sám svým chybným nastavením.

Negativita, jak ji znám, je něco jako nemoc rostliny. Nějaká bakterie v růstu. Prakticky je to navyklá idea, ve formě pochybnosti třeba, nebo sebevýčitky. Tam teprv se to akumuluje a je vyzdvihnuto z podvědomí do situace a posláno dál...
Tahle negativní pnutí tu jsou jako obrané mechanismy "já". Ne u pokročilejších duchovňáků, prostě u lidí.
Lidi nepotřebují absolutní něco. Není to většinově možné. Myslím že by jim stačilo něco jako vjem z krásný pohádky, třeba o pyšné princezně, nebo Bajajovi... To je mimo nauky a silné. Ale už to není v kursu.

Citace od: Miroslav kdy 2025-06-03 16:10Tak jsem film shlédl.
Je to taková pohádka, něco jako New Age. Spousta dobrých myšlenek (citací) a bohužel také plno nesmyslů - také citací a scénáristových představ. A vše shrnuto na jednu hromadu a tím komentovaný příběh.

Myšlenkou filmu je zřejmě harmonie mezi lidmi i přírodou s tím lze jedině souhlasit, ale to podání je opravdu trochu jako pro děti. Herci sympatičtí a dobře své role zahráli.

Představa, že třeba bezdomovci si před vstupem do života své role vědomě vybrali, jak by z filmu vyplývalo, mi tak úplně nesedí.
To míchání atomů, bytosti(duše) a kvantové fyziky jsou naivní představy lidí neznalých ani jednoho.

Řekl bych, že scénárista měl dobrou vůli, úctu k všemožným duchovním textům, harmonii, ale sám tomu všemu bytí, jeho tajemství a smyslu do hloubky moc nerozumí.

Ještě bych připomenul, že třeba Ramana umíral na rakovinu i Ramakrišna i Míla, a že by to bylo z důvodů, jaké tomu ten čmelák předestřel si nemyslím.

Takže tak.

Víceméně jsi odpověděl v tom duchu, jak se dalo předpokládat z věcí, které normálně nepíšeš, ale z jednotlivých detailů tvého vyjadřování to viditelné je jednoznačně...

Za mně tomu filmu (a tedy i pochopení tématu scénáristou a režisérem) chybí dvě klíčové "věci" - nadhled a všeobecnost.
Je to film pojatý pochopením jedince, a nevidím jako hlavní složku toho pojetí navození "harmonie", případně její "udržování". Tématem filmu (minimálně dle mého) je poukázat na možnost osobní volby a její promítnutí do života, kdy je upřednostněno prožívání jednotlivce samého, a z této formy tohoto prožívání je vytvářeno schéma pro vymezování této volby.

Asi nějak podobně jako "správné je to, jak to chci já". Oproti tomu pohledu, který jsi popsal jako "New Age" (ve kterém není místo pro "okolní") je přidána složka, která ale nese zárodek (neumím určit, zda vědomě, anebo jen neuvědomovanou intuitivností) toho životního pohledu jistého pochopení moudrosti života "moje štěstí závisí na radosti lidí okolo".
Zcela jednoznačně a víceméně i docela přesně, je vykreslen náhled na smrt - jako jen jeden z mnoha prožitků (zemřeš a zase se narodíš a pokračuješ ve stejném duchu dále - jen o jednu zkušenost bohatší...)
Ale zároveň je v tom zachyceno vnitřní - až téměř zoufalé - nepochopení principiálních souvislostí toho, že když nějak zvolím, nesu i následky této volby. Zvýrazněním pohledu "jak to chci já" je úplně odmazána složka, kterou můžu popsat jako "kdo jsem já, abych mohl něco chtít jen ["i"] pro sebe".

Myšlenkou filmu je zřejmě harmonie mezi lidmi i přírodou s tím lze jedině souhlasit - když pomineme smysl existence, tak je to přesně myšlenka "žiji, abych se mohl pochválit", z čehož vychází i ty další:

Představa, že třeba bezdomovci si před vstupem do života své role vědomě vybrali - je ve filmu ukázkou hlubšího pochopení skutečnosti - a je i jasné, proč jsi za sebe napsal své doplnění: mi tak úplně nesedí. U tebe ta myšlenka vnitřně koliduje s jiným pohledem na vlastní život, než je ten cílový vadžrajánový pohled "smysl života člověka je ve službě stvoření", který vedl ve svém zjednodušení ke všem klíčovým prvkům formulace "osmidílné cesty".
 
Trošku lesklejší perlička je tvá myšlenka, že scénárista "sám tomu všemu bytí, jeho tajemství a smyslu do hloubky moc nerozumí", která s sebou nese tvou skrývanou myšlenku "narozdíl ode mne, který tomu zcela rozumí" - která je ale "logicky" z úplně stejného kotlíku, jen je ještě z té "rozvířenější" formy...
Nejde totiž o to tomu bytí rozumět, jde o to to bytí jen přijmout takové, jaké je. (například to Drtikolovo "samsáro je nirváno").
Ale i to samotné přijetí "bytí jaké skutečně JE", ještě není "všechno"...

"Tož tak" - jak sem tam píše Evulína...

Citace od: Pedrito kdy 2025-06-03 17:10My se o tom jednou spolu bavili, s tou rakovinou u Mistrů. A dost jsem nad tím hloubal. A něco mi řeklo, že realizovaní učitelé jsou svým žákům otevření, pohlcují jejich negace. A tomu tělu jejich to dává zabrat. Ale oni to dělaj rádi. A berou jej, něco jako dopravní prostředek. Nástroj pohybu. Opotřebí se prostě ale dříve zazní. A zachycená melodie rozezní sluch s mím sladěný. A jiný slyší jiného a jinak. Umírání je prostě proces života. Smrt nejvěrnější nevěsta a bolest těla tvůj moudrý bratr, sestřička...

Tvé vysvětlení si této situace je úplně nesprávné.

Ti mistři nejsou "postiženi" - je to jejich dobrovolná volba a směřuje ke stažení problémů z větvoví životů žáka.

Citace od: Pedrito kdy 2025-06-03 19:07No já si to jinak vysvětlit nedokážu. Tělo i dítěte může mít vážnou nemoc, což je těžko pochopitelné, pokud rodiče se těší zdraví pevnému. Ale u těch Mistrů... Nelinkuju si to, třeba to je jinak. Avšak vím, co je meditovat v kolektivu a o samotě. Není to (u mě) stejné. V kolektivu vnímáš energije druhých, či jejich duše... A příjmáš je. Nejsi jen sám za sebe v tom. Třeba to je stupeň, kterej jsem nepřekročil. Když jsi stranou sám, je to jiné. Tak to vnímám u sebe, není to obecné. Ona odpoutanost a příjem je stejný prostor, jen dvě vrátka v něj. Voda vyčistí poskkvrny, ve formě těla je to složitější. To je jen taková skazka o diamantu. Není to možné fyzicky. A mentálně je to víra. Jako třeba, ve svou dokonalost.

Citace od: Pedrito kdy 2025-06-03 20:00Negativita, jak ji znám, je něco jako nemoc rostliny. Nějaká bakterie v růstu. Prakticky je to navyklá idea, ve formě pochybnosti třeba, nebo sebevýčitky. Tam teprv se to akumuluje a je vyzdvihnuto z podvědomí do situace a posláno dál...
Tahle negativní pnutí tu jsou jako obrané mechanismy "já". Ne u pokročilejších duchovňáků, prostě u lidí.
Lidi nepotřebují absolutní něco. Není to většinově možné. Myslím že by jim stačilo něco jako vjem z krásný pohádky, třeba o pyšné princezně, nebo Bajajovi... To je mimo nauky a silné. Ale už to není v kursu.

Když dokážeš opustit pohled jednotlivého "života" a budeš [konečně] schopen vidět jednotlivý "život" v kontextu "všech životů", dojde ti už snadno, že to vše má své místo (a tedy i ta "vrozená" porucha anebo nedostatečnost)...
Tvůj aktuální pohled je plný tvého osobního vidění (spíše ale nevidění) souvislostí, a proto máš i tyto závěry.