Někdy mi přijde, jako když sem dáváš příspěvky pro mě :D.
Jako kdyby synchronicita.
Citace od: Paradoxy kdy 2026-01-29 18:09Někdy mi přijde, jako když sem dáváš příspěvky pro mě :D.
Jako kdyby synchronicita.
Asi nevědomky ano. Jak jsem si povídali o tom hněvu. Tohle je ta jeho probuzená forma.
Tohle je také dobré, brnká to o hlubiny duše, osoby - Víra a odevzdání
U Neptuna! Tenhle to teda říká :smiley_geschokt:
:smilie_happy_thumbup:
Jako třeba ženu (symbolicky duši) stíny mysli(í).
Blíží se pondělí velikonoční .... :)
Citace od: Miroslav kdy 2026-01-29 16:497. Když ctnost upadá, když spravedlnost je šlapána v prach, tu vždy se rodím, zplodiv sám sebe, abych znovu obnovil svůj řád. (Krishna v Bhagavadgítě)
Neboť i ona je Matka a její láska je zrovna tak prudká jako její hněv, a její dobrota je hluboká a náruživá. Je-li jí dovoleno s veškerou účinností zasáhnout, zlomí v okamžiku jako hračku každou překážku, která se snažícímu staví do cesty a nepřátele, kteří ho napadají, rozdrtí
Jak silně se obává protivník jejího hněvu a slabý a ustrašený se leká její vášnivé prudkosti, tak mocně miluje a uctívá ji veliký, silný a šlechetný, nebo oni cítí, že její úder drtí v nich všechno protivící se a přeměňuje to v energii a dokonalou pravdu, nesprávné a zrůdné napravuje, nečisté a škodlivé vyvrhuje. Bez ní by trvalo staletí to, co se vytvoří za jeden den, bez ní by byl Ananda vzdálený a vážný, byt mírný, něžný a krásný, postrádal by planoucí radost její absolutní intenzity.
(Aurobindo Mahakali)
Tato epická skladba proměňuje bolest v moc a každou jizvu mění v symbol vítězství. I Am The War, postavená s masivní orchestrální energií, emotivním vokálem a explozivním refrénem, ��je bojovým pokřikem pro každého, kdo se odmítl zlomit. Nejde o to přežít boj – jde o to se jím stát. (komentář na Youtube)
Zajímavé, že tato písnička zmizela z povrchu zemského, jako by nikdy nebyla...
K zamyšlení - pocítění - co je tou temnotou, kterou miluje?
CitaceMám zkušenost, že když se člověk přestane hnát za světlem, vyšším a vyšším a začne vnímat všechno jako Boží dílo, začne vnímat i temnotu beze strachu ale takovou jaká je.
Z temnoty rodí se světlo. Temnota mi připadá jako domov odkud se rodíme do tohoto světlého světa a zase se do něj vracíme. Milovat temnotu je jako milovat smrt. Ne že by chtěl člověk zemřít ale miluje ji jako všechno ostatní co je součástí všeho. Miluje ve smyslu že se dotýká jeho srdce. Ne nějaké lásky, která něco chce, ale jako věčné živé spolubytí.
Jo, to se v tom vidět dá. A k tomu mě napadá:
Nāsadīya Sūkta
Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy,
nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním.
Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl?
Byla to voda, hluboká, nesmírná?
Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas,
nebylo stopy po noci a dni.
Samo sebou jen "to" bez dechu dýchalo.
Mimo to nic nebylo jiného ...
Tma byla na počátku, pokrytá tmou,
v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod.
Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou -
to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.
V něm se nejdříve zrodila touha -
to byl první výron mysli.
V srdci hledajíce rozvážně moudří
v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna.
Napříč rozpjali k měření šňůru:
bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře?
Oplodňující moc byla a síly:
dole prasíla, nahoře podnět.
Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci,
odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo.
Bozi se zrodili později s tímto světem.
Kdo tedy ví, z čeho svět povstal.
Ten, jenž toto stvořil svou mocí,
Ať sám vše vykonal nebo ne,
On, bdící nad světem v nejvyšším nebi,
Jistě to ví - nebo neví to ani on sám.
Přeložil Oldřich Friš
Ze smrtí a tedy s černou barvou mi přišel dojemný vzkaz syna zesnulého Karla Heřmánka.
Leť táto.
CitaceKluci z Alphaville (už taky) vyzráli..
Jj, a já vyzrál nad zametání, pořídil jsem robotický vysavač.
:smiley_whistle:
Dnes jsem slyšel v autě a zaujalo, jak moudré procítěné zamyšlení...