PARADOXY JAK JI NE-CHCETE ZNÁT...

[Pedrito]

Někdo kdysi řek, myslím že Luckyjoe, "čím hůř, tím líp."

[Miroslav]

Na doplnění ohledně toho chození v bahně, chtění, toužení souhrnně lpění dávám sem znovu text Seung Sahna, který ukazuje, že nelpět, neulpívat není věcí poručit si a lpět na nelpění. Prostě to se nedá "udělat". Neulpívavá mysl je výsledkem dlouhého procesu, změny mysli z ulpívavé na neulpívavou.

Pan Tomáš říkával, že mysl se pohybuje jako píďalka, Než se pustí jednoho listu, chytne se toho druhého. Stále se musí o něco opírat, něčeho držet a nemůže to vlastní vůlí změnit.

Je spousta cvičení, doporučení, meditování probouzení čaker atd. ale to jsou jen pomocné prostředky, které mohou k tomuto vývoji od lpění k nelpění pomoci.
Základ je v tom já. Já lpím nebo nelpím (myslím si, že nelpím, mám pocit že nelpím) Jsem osvobozený, osvícený, blažený, rozšířený do nekonečna, jedno s Bohem atd. Furt se všechno vztahuje ke mně - jak já na tom jsem, jestli jsem špatný, správný atd. atd.

Také se říká "Zapomenout sebe" Na to mi Jana napsala, že asi neznám atmavičaru. Taková ignorance.

I atmavičara je pomůcka, i otázka "kdo to chce", "kdo chce něco měnit" atd. jsou pomůcky.¨

Takže ten text Seung Shana:

Objasním zen na příkladu kruhu..Máme na něm pět bodů. 0°, 90°, 180, 270° a 360° totožný s bodem 0°.

Zenový kruh
Začněme v oblasti od 0° do 90°. Je to sféra myšlení a lpění. Myšlení je touhou a touha je utrpením. Vše je zde rozděleno na protiklady: dobro a zlo, krása a ošklivost, mé a tvé. Máme rádi tohle, nemáme rádi tamto. Snažíme se být šťastní a vyhnout se utrpení. A proto je zde život utrpením a utrpení je životem. Pod 90° je tedy oblast lpění na názvu a formě.

Nad 90° je oblast vědomí neboli karmického já. Zde je lpění na myšlení. Než jste se narodili, byli jste nulou, teď jste jednotkou. Pak umřete a zase budete nulou. Tak nula se rovná jednotce a jednotka se rovná nule. Vše je zde totožné, protože vše pochází ze stejné substance. Vše má název a formu, ale formy a názvy všech věcí vyšly z prázdnoty a do prázdnoty se zase vrátí. Stále je zde myšlení.

V bodě 180° už není vůbec žádné myšlení. Je to zážitek pravé prázdnoty. Před myšlením nejsou už ani slova ani řeč. Stejně tak tam nejsou ani žádné hory, řeky, Bůh, Buddha, prostě nic. Je jenom..." V tom okamžiku son-sa udeřil do stolu."

Dále je oblast do 270°, která je sférou magie a zázraků. Tady je úplná svoboda bez překážek v prostoru a čase. To se nazývá živým myšlením. Své tělo mohu proměnit v hada. Mohu plout na obláčku do Západního ráje. Mohu kráčet po vodě. Chci-li život, mám život. Chci-li smrt, mám smrt. Tady socha může plakat; země není tmavá ani světlá; strom nemá kořeny; v údolí se neozývá ozvěna.

Zůstaneme-li v bodě 180°, ulpíme na prázdnotě. Zůstaneme-li v bodě 270°, ulpíme na svobodě.

V bodě 360° jsou všechny věci právě takové, jaké jsou, pravda je právě jako toto. Jako toto znamená, že zde už není žádné lpění na ničem. Tento bod je totožný s bodem nula. Vracíme se tam, kde jsme začínali a kde jsme od začátku stále byli. Jediný rozdíl je v tom, že v nulovém bodě je ulpívající myšlení, zatímco v bodě 360° myšlení na ničem neulpívá.

[Paradoxy]

Tak je ze mě zase ,,slečna,,

[Pedrito]

  A já dítě... Ale. Ve smyslu, že všici jsme děti Života. I co starci jsme děti Života. Ať už jím zblblý nebo zmoudřelý...