PARADOXY JAK JI NE-CHCETE ZNÁT...

[Pedrito]

Někdo kdysi řek, myslím že Luckyjoe, "čím hůř, tím líp."

[Miroslav]

Na doplnění ohledně toho chození v bahně, chtění, toužení souhrnně lpění dávám sem znovu text Seung Sahna, který ukazuje, že nelpět, neulpívat není věcí poručit si a lpět na nelpění. Prostě to se nedá "udělat". Neulpívavá mysl je výsledkem dlouhého procesu, změny mysli z ulpívavé na neulpívavou.

Pan Tomáš říkával, že mysl se pohybuje jako píďalka, Než se pustí jednoho listu, chytne se toho druhého. Stále se musí o něco opírat, něčeho držet a nemůže to vlastní vůlí změnit.

Je spousta cvičení, doporučení, meditování probouzení čaker atd. ale to jsou jen pomocné prostředky, které mohou k tomuto vývoji od lpění k nelpění pomoci.
Základ je v tom já. Já lpím nebo nelpím (myslím si, že nelpím, mám pocit že nelpím) Jsem osvobozený, osvícený, blažený, rozšířený do nekonečna, jedno s Bohem atd. Furt se všechno vztahuje ke mně - jak já na tom jsem, jestli jsem špatný, správný atd. atd.

Také se říká "Zapomenout sebe" Na to mi Jana napsala, že asi neznám atmavičaru. Taková ignorance.

I atmavičara je pomůcka, i otázka "kdo to chce", "kdo chce něco měnit" atd. jsou pomůcky.¨

Takže ten text Seung Shana:

Objasním zen na příkladu kruhu..Máme na něm pět bodů. 0°, 90°, 180, 270° a 360° totožný s bodem 0°.

Zenový kruh
Začněme v oblasti od 0° do 90°. Je to sféra myšlení a lpění. Myšlení je touhou a touha je utrpením. Vše je zde rozděleno na protiklady: dobro a zlo, krása a ošklivost, mé a tvé. Máme rádi tohle, nemáme rádi tamto. Snažíme se být šťastní a vyhnout se utrpení. A proto je zde život utrpením a utrpení je životem. Pod 90° je tedy oblast lpění na názvu a formě.

Nad 90° je oblast vědomí neboli karmického já. Zde je lpění na myšlení. Než jste se narodili, byli jste nulou, teď jste jednotkou. Pak umřete a zase budete nulou. Tak nula se rovná jednotce a jednotka se rovná nule. Vše je zde totožné, protože vše pochází ze stejné substance. Vše má název a formu, ale formy a názvy všech věcí vyšly z prázdnoty a do prázdnoty se zase vrátí. Stále je zde myšlení.

V bodě 180° už není vůbec žádné myšlení. Je to zážitek pravé prázdnoty. Před myšlením nejsou už ani slova ani řeč. Stejně tak tam nejsou ani žádné hory, řeky, Bůh, Buddha, prostě nic. Je jenom..." V tom okamžiku son-sa udeřil do stolu."

Dále je oblast do 270°, která je sférou magie a zázraků. Tady je úplná svoboda bez překážek v prostoru a čase. To se nazývá živým myšlením. Své tělo mohu proměnit v hada. Mohu plout na obláčku do Západního ráje. Mohu kráčet po vodě. Chci-li život, mám život. Chci-li smrt, mám smrt. Tady socha může plakat; země není tmavá ani světlá; strom nemá kořeny; v údolí se neozývá ozvěna.

Zůstaneme-li v bodě 180°, ulpíme na prázdnotě. Zůstaneme-li v bodě 270°, ulpíme na svobodě.

V bodě 360° jsou všechny věci právě takové, jaké jsou, pravda je právě jako toto. Jako toto znamená, že zde už není žádné lpění na ničem. Tento bod je totožný s bodem nula. Vracíme se tam, kde jsme začínali a kde jsme od začátku stále byli. Jediný rozdíl je v tom, že v nulovém bodě je ulpívající myšlení, zatímco v bodě 360° myšlení na ničem neulpívá.

[Paradoxy]

Tak je ze mě zase ,,slečna,,

[Pedrito]

  A já dítě... Ale. Ve smyslu, že všici jsme děti Života. I co starci jsme děti Života. Ať už jím zblblý nebo zmoudřelý...

[Miroslav]

Paradoxy, kam si se poděla?

Jak se vede?

[Paradoxy]

Ahoj Míro, nikam jsem se nepoděla, jen se v poslední době tak nějak víc nořím do sebe🙂přes různý jakoby karamboly a tak všelijak. Momentálně mám dovču, tak si ten klídek užívám víc a víc.

Zažila jsem tak strašlivou potupu, až je mi toho člověka, který to způsobil líto, je to zvláštní. Do toho se stále objevují sklony v podvědomí, ale zároveň je to krásná cesta, které důvěřuji🙂, občas z toho vypadnu a tak všelijak.

Co je to láska?
K nebi jsem vzhlížela 
a za odpověď prosila.

V prachu cest
budeš hnít,
dokud nepochopíš,
že odpověď leží
v podstaté otázky.

Jak se máš ty?

[Miroslav]

Já se mám dobře, akorát mi chybí ty tvoje příspěvky a poznatky ze života, tak jsem se ozval.

Kdybys mohla zase něco napsat...?

[Paradoxy]

Tenhle tvůj příspěvek mě zahřál na srdci🙂. Lidi si všeobecně málo naslouchají. Sama vím, že je to někdy těžký, protože aby to bylo děláno, je potřeba vykopnout myšlenky a posuzování.

Jeden poznatek by tu byl, zase s tím mým oblíbeným hněvem. On může moc hezky posloužit jako síla koncentrace. Je to vlastně o tom, že ho nepustíš ani na jiného ani na sebe ve formě takovýho toho ničení. I když poslání některých do prdele je někdy i záslužný čin, protože v tu chvíli si nic lepšího nezaslouží . On ten hněv, když ho jakoby podržíš, tak se změní v sílu, nevím jak to líp napsat.

Další můj poznatek je trochu tajný a znamení si nechám pro sebe. Dřív jsem si myslela, že to dělám já a moje EGO, ale teď už bezpečně poznám, když mě chce  někdo jakoby převálcovat a být jakoby výš než já, aby nade mnou měl jakoby moc. Když mi to chce jakoby nandat nebo mi narušovat osobní svobodu. Taky to poznám podle očí, podle toho jak se ten člověk dívá. Viděla jsem i strach v okamžiku, když by se měl na chvilku pustit EGA. Myslím, že tohle všechno není výsledkem nějakých schopností kromě schopnosti právě toho pozorování nebo pozornosti.

Pomáhá tomu u mě odevzdávání a důvěra, tím se zastavuje myšlení samovolně.

No a pak je tu to moje podvědomí. To je fakt jen pro otrlý . Jeden příklad za všechny, až zvířecí sexuální fantazie, posedlost, sebelítost.  No naštěstí to ztrácí postupně nade mnou moc, ale to neznamená, že nepřijde něco dalšího. Někdy mě to přemůže a někdy pozoruju. Snažím se všechno víceméně nechat být, člověk už ví, že není potřeba tlačit na pilu.

Taky jsem u sebe přišla na to, proč nedělám nějaká duchovní cvičení a nechci nic takového dělat krom občasných vnitřních impulzů, on je to u mě totiž pak velkej fičák a nestíhám to pochopit. Ani tu pozornost na pozornost nedělám. Prostě když chci chvíli večer třeba pozorovat své tělo, tak ho pozoruju, udělám to třeba tři večery a pak toho zase nechám. A hlavně, cítím, že musím být tady na zemi a ne někde na obláčku.

Tak tady máš výcuc ze života jedný Paradoxy

[Paradoxy]

Ještě jeden poznatek, asi tuším jak na vnitřní teplo. Nechci nějak veřejně a tak to popíšu trochu tak, aby to poznal ten, kdo to zná. Vyvolám si určitou představu a ta způsobí jakoby ohřátí nebo spíš koncentraci energie do jednoho místa v těle, to se pak přesune do jinýho místa v těle a do toho se dýchá taková jako pumpa. Mě se to stalo spíš samovolně, ale rozhodla jsem se to zkusit vědomě, jen čekám na vhodné podmínky na první pokus a hlavně chladnější prostředí .

[Miroslav]

Dík, že píšeš.
Napadlo mne k tomu tohle:

S tím přibržděním hněvu, to je moc pěkné.
Je to obrovská negativní energie, která se takhle může uvědomit a třeba ji pustit dál a ona už běží jaksi sama a člověk je v hloubi v klidu a už v tom není tak namočen, případně vůbec.
Tohle je velice intenzivní cesta k uvědomění se za myslí, cesta "za mysl" , cesta postupného osvobozování se, vnitřnímu sjednocováni.

Ty meditace opravdu obvykle moc nepomáhají - záleží na tom, ne co se dělá, ale jak se to dělá. Jestli celým srdcem a nebo jen na výdrž, že se něco stane nebo se tím něčeho dosáhne, když to budeme dělat hodně dlouho.
Máme například kamarádku, ta medituje léta, jezdila na týdenní retreaty atd. A v podstatě žádná změna. Nebo třeba ten "mnich Sarana" Dva roky v klášteře, intenzivní meditace, ale zmoudření nebo osvobození od svých sebestředných potřeb žádné, jak vidno z jeho projevů, když klášter opustil.
 
Zenový Mistr Chuej-neng "Cesta vede opravdovým srdcem"
A to je krásná cesta...
Krásná neznamená hezká, příjemná, uspokojující.
Ne, spíše naopak.
Krása tají dech, vyvolává "zimomriavky", vytrhuje, zastavuje, pootevírá neznámé až to někdy děsí..
Jedním slovem "probouzí"

[Pedrito]

Bych řek, že "meditace" sem tam k Paradoxy přichází spontánně, nějak to na mě kouklo z toho psaní. Mezi dalším, co přichází a odchází
Ona bude takto nenápadně přicházet k mnoha lidem, nenadálý "čumot do blba", ustrnutí nad přírodní scenérií, nad obrazem v galerii.. nebo při tom kuku do sebe a něco přitom tu hlavu provane, a odfoukne myšlenky...

Mít meditaci za metodu, kterou muset konat, to věru nefunguje. Dle mě je to přirozený stav mysli, podobně jako myšlení, radost, smutek, únava, sen, spánek...

[Paradoxy]

Dík, že píšeš.
Napadlo mne k tomu tohle:

S tím přibržděním hněvu, to je moc pěkné.
Je to obrovská negativní energie, která se takhle může uvědomit a třeba ji pustit dál a ona už běží jaksi sama a člověk je v hloubi v klidu a už v tom není tak namočen, případně vůbec.
Tohle je velice intenzivní cesta k uvědomění se za myslí, cesta "za mysl" , cesta postupného osvobozování se, vnitřnímu sjednocováni.

Ty meditace opravdu obvykle moc nepomáhají - záleží na tom, ne co se dělá, ale jak se to dělá. Jestli celým srdcem a nebo jen na výdrž, že se něco stane nebo se tím něčeho dosáhne, když to budeme dělat hodně dlouho.
Máme například kamarádku, ta medituje léta, jezdila na týdenní retreaty atd. A v podstatě žádná změna. Nebo třeba ten "mnich Sarana" Dva roky v klášteře, intenzivní meditace, ale zmoudření nebo osvobození od svých sebestředných potřeb žádné, jak vidno z jeho projevů, když klášter opustil.
 
Zenový Mistr Chuej-neng "Cesta vede opravdovým srdcem"
A to je krásná cesta...
Krásná neznamená hezká, příjemná, uspokojující.
Ne, spíše naopak.
Krása tají dech, vyvolává "zimomriavky", vytrhuje, zastavuje, pootevírá neznámé až to někdy děsí..
Jedním slovem "probouzí"

Dík, že píšeš.
Napadlo mne k tomu tohle:

S tím přibržděním hněvu, to je moc pěkné.
Je to obrovská negativní energie, která se takhle může uvědomit a třeba ji pustit dál a ona už běží jaksi sama a člověk je v hloubi v klidu a už v tom není tak namočen, případně vůbec.
Tohle je velice intenzivní cesta k uvědomění se za myslí, cesta "za mysl" , cesta postupného osvobozování se, vnitřnímu sjednocováni.

Ty meditace opravdu obvykle moc nepomáhají - záleží na tom, ne co se dělá, ale jak se to dělá. Jestli celým srdcem a nebo jen na výdrž, že se něco stane nebo se tím něčeho dosáhne, když to budeme dělat hodně dlouho.
Máme například kamarádku, ta medituje léta, jezdila na týdenní retreaty atd. A v podstatě žádná změna. Nebo třeba ten "mnich Sarana" Dva roky v klášteře, intenzivní meditace, ale zmoudření nebo osvobození od svých sebestředných potřeb žádné, jak vidno z jeho projevů, když klášter opustil.
 
Zenový Mistr Chuej-neng "Cesta vede opravdovým srdcem"
A to je krásná cesta...
Krásná neznamená hezká, příjemná, uspokojující.
Ne, spíše naopak.
Krása tají dech, vyvolává "zimomriavky", vytrhuje, zastavuje, pootevírá neznámé až to někdy děsí..
Jedním slovem "probouzí"

Je to hlubina, která do sebe zahrnuje i povrch, nic není utajeno. Za myslí je i v mysli .

[Paradoxy]

Bych řek, že "meditace" sem tam k Paradoxy přichází spontánně, nějak to na mě kouklo z toho psaní. Mezi dalším, co přichází a odchází
Ona bude takto nenápadně přicházet k mnoha lidem, nenadálý "čumot do blba", ustrnutí nad přírodní scenérií, nad obrazem v galerii.. nebo při tom kuku do sebe a něco přitom tu hlavu provane, a odfoukne myšlenky...

Mít meditaci za metodu, kterou muset konat, to věru nefunguje. Dle mě je to přirozený stav mysli, podobně jako myšlení, radost, smutek, únava, sen, spánek...

Nemusíš psát, co podle tebe prožívám 
Budu ráda za tvoje prohlubující se zkušenosti🙂.

[Pedrito]

Bych řek, že "meditace" sem tam k Paradoxy přichází spontánně, nějak to na mě kouklo z toho psaní. Mezi dalším, co přichází a odchází
Ona bude takto nenápadně přicházet k mnoha lidem, nenadálý "čumot do blba", ustrnutí nad přírodní scenérií, nad obrazem v galerii.. nebo při tom kuku do sebe a něco přitom tu hlavu provane, a odfoukne myšlenky...

Mít meditaci za metodu, kterou muset konat, to věru nefunguje. Dle mě je to přirozený stav mysli, podobně jako myšlení, radost, smutek, únava, sen, spánek...

Nemusíš psát, co podle tebe prožívám 
Budu ráda za tvoje prohlubující se zkušenosti🙂.

No, ty druhý dva odstavečky jsou o tom, jak to včilkaj vnímám (za sebe).
My v tom kolektivu spíš společně introspektili (čistili čakry, podvědomí...) než "meditovali". Taky hodně zpívali... Význam toho slova nepokládám za sezení na zadku.
To jen, že jste meditaci zmínili, tak jsem k tomu něco přicmrnd

[Paradoxy]

Když jste introspektili nebo čistili to podvědomí, přicházela k tobě i nějaká uvědoměni?