Rány osudu

Založil Pedrito, 2024-03-17 19:02

Předchozí téma - Další téma

0 Uživatelů a 2 Hosté prohlíží toto téma.

Miroslav

No plno podrobností, označení - ďábelská hlava atd. Ale co je ten ďábel a co ten Bůh, kterým jsi se stal - ten má jednu hlavu ďábelskou.

Já ti to nechci nijak narušovat nebo rozporovat, ale když používám nějaký pojem tak je dobré ho napřed definovat, jinak je to jen matení pojmů a nebo poezie.

Jak to vidíš z vlastní současné zkšenosti?
Píšeš, že ti to "šťourání" z minulé inkarnace vadí - ale teď už jsi někde jinde. Nějaké vadění snad už máš za sebou. Nebo ne? Čemu to vlastně může vadit to "šťourání" a proč. Něco to narušuje? Nějakou víru?
No hodně se ptám tak se omlouvám, ale proto, že mne to zajímá, co je na tom skutečného a co je jen iluzorní. Iluzornosti přece vadí šťourání, ne?

honzam

Já vím, že nemusím. Píšu sem, protože chci pomoct a baví mě to.

Pedrito

Citacejinak je to jen matení pojmů a nebo poezie.


Hmmm, hnmm,to myslíš jak?

honzam

Citace od: Miroslav kdy 2024-07-21 21:56No plno podrobností, označení - ďábelská hlava atd. Ale co je ten ďábel a co ten Bůh, kterým jsi se stal - ten má jednu hlavu ďábelskou.

Já ti to nechci nijak narušovat nebo rozporovat, ale když používám nějaký pojem tak je dobré ho napřed definovat, jinak je to jen matení pojmů a nebo poezie.

Jak to vidíš z vlastní současné zkšenosti?
Píšeš, že ti to "šťourání" z minulé inkarnace vadí - ale teď už jsi někde jinde. Nějaké vadění snad už máš za sebou. Nebo ne? Čemu to vlastně může vadit to "šťourání" a proč. Něco to narušuje? Nějakou víru?
No hodně se ptám tak se omlouvám, ale proto, že mne to zajímá, co je na tom skutečného a co je jen iluzorní. Iluzornosti přece vadí šťourání, ne?

Jenže tady už narážíme na bariéru, co se ještě dá sdělit slovy. U některých věcí je těžké definovat zkušenost tak, aby to bylo přenositelné. Jsou to už velkou měrou instinkty a pocity, které prostě neumím zařadit do lidského světa. To se týká i toho mateřství. Jsem přesvědčený, že ženy to mají v něčem podobně, ale ne úplně stejně jako já. I tak to nazývám mateřskou láskou, zároveň jsem ale už Otec. Tu kočičí obou-pohlavnost je prakticky nemožné nějak definovat v lidských kategoriích.

Když se ohrazuji proti "šťourání", vychází to z toho, že chci diskusi udržet tam, kde ji chci mít. Je to svým způsobem jemná manipulace, jako když lev umravní lvíčata. Skutečně Tě vnímám jako své dítě, ale to neznamená, že bych Tě nerespektoval jako partnera v diskuzi. Svým způsobem žiju v Tobě a Ty jsi moje budoucnost.

Miroslav

Citace od: Pedrito kdy 2024-07-21 22:09
Citacejinak je to jen matení pojmů a nebo poezie.


Hmmm, hnmm,to myslíš jak?

V poezii se také používají pojmy aniž bychom je nějak definovali. Tam o pojmy nejde, nestaví se na nich, neboří se jimi nediskutuje se. Podobně jako umělecké obrazy nejsou technickými obrazy. Tak tak to myslím.

Pedrito

Citace od: honzam kdy 2024-07-21 22:15
Citace od: Miroslav kdy 2024-07-21 21:56No plno podrobností, označení - ďábelská hlava atd. Ale co je ten ďábel a co ten Bůh, kterým jsi se stal - ten má jednu hlavu ďábelskou.

Já ti to nechci nijak narušovat nebo rozporovat, ale když používám nějaký pojem tak je dobré ho napřed definovat, jinak je to jen matení pojmů a nebo poezie.

Jak to vidíš z vlastní současné zkšenosti?
Píšeš, že ti to "šťourání" z minulé inkarnace vadí - ale teď už jsi někde jinde. Nějaké vadění snad už máš za sebou. Nebo ne? Čemu to vlastně může vadit to "šťourání" a proč. Něco to narušuje? Nějakou víru?
No hodně se ptám tak se omlouvám, ale proto, že mne to zajímá, co je na tom skutečného a co je jen iluzorní. Iluzornosti přece vadí šťourání, ne?

Jenže tady už narážíme na bariéru, co se ještě dá sdělit slovy. U některých věcí je těžké definovat zkušenost tak, aby to bylo přenositelné. Jsou to už velkou měrou instinkty a pocity, které prostě neumím zařadit do lidského světa. To se týká i toho mateřství. Jsem přesvědčený, že ženy to mají v něčem podobně, ale ne úplně stejně jako já. I tak to nazývám mateřskou láskou, zároveň jsem ale už Otec. Tu kočičí obou-pohlavnost je prakticky nemožné nějak definovat v lidských kategoriích.

Když se ohrazuji proti "šťourání", vychází to z toho, že chci diskusi udržet tam, kde ji chci mít. Je to svým způsobem jemná manipulace, jako když lev umravní lvíčata. Skutečně Tě vnímám jako své dítě, ale to neznamená, že bych Tě nerespektoval jako partnera v diskuzi. Svým způsobem žiju v Tobě a Ty jsi moje budoucnost.

Teda, já mám taky tendenci mystičnit a patosovat .. Ale jsi si toho vědom?

Miroslav

Citace od: honzam kdy 2024-07-21 22:15Když se ohrazuji proti "šťourání", vychází to z toho, že chci diskusi udržet tam, kde ji chci mít.

To si taky myslím. Podobné chtění - i když se k tomu nepřiznává jako ty - má Jana. Nebo u ní je to něco jiného?

Kde se bere to chtění udržet diskuzi tam, kde ji chceš mít?
Nezlob se ale mně to právě zavání tou iluzorností, která se ti líbí. Pravdivost nemá co skrývat, ničeho se nebojí, na nic si nehraje ani vědomě ani nevědomky a je osvobozující.

honzam

Citace od: Pedrito kdy 2024-07-21 22:30Teda, já mám taky tendenci mystičnit a patosovat .. Ale jsi si toho vědom?
Beru to tak, občas jsou to pro mě úplné hádanky, hlavně ty básně. :)

honzam

Citace od: Miroslav kdy 2024-07-21 22:32
Citace od: honzam kdy 2024-07-21 22:15Když se ohrazuji proti "šťourání", vychází to z toho, že chci diskusi udržet tam, kde ji chci mít.

To si taky myslím. Podobné chtění - i když se k tomu nepřiznává jako ty - má Jana. Nebo u ní je to něco jiného?

Kde se bere to chtění udržet diskuzi tam, kde ji chceš mít?
Nezlob se ale mně to právě zavání tou iluzorností, která se ti líbí. Pravdivost nemá co skrývat, ničeho se nebojí, na nic si nehraje ani vědomě ani nevědomky a je osvobozující.
Dělám to, co chci. To chtění se bere z mé osoby. Já jako osoba mám nějaké preference a podle toho jednám. Nezlobím se, píšeš to dobře. Mám se obhajovat, že mi některé věci vadí a jiné se mi líbí?

Miroslav

Citace od: honzam kdy 2024-07-21 22:34Dělám to, co chci. To chtění se bere z mé osoby. Já jako osoba mám nějaké preference a podle toho jednám. Nezlobím se, píšeš to dobře. Mám se obhajovat, že mi některé věci vadí a jiné se mi líbí?
Určitě žádné obhajování - čistě odpověď na otázku. Neděláš nic špatně - ani když ti něco vadí není špatně. Tak co obhajovat? Naopak to může být dobře, když ti něco vadí - příležitost něco poznat, uvědomit si.
Když mi něco vadí, tak hned sleduji proč mi to vadí, čemu to vadí a hned vidím nějakou tu osobní závislost, která se ozvala a která tam ještě byla schovaná.


honzam

Je to všechno moc krásně vysvětlené (bez ironie). Jenže tohle kočky neřeší. Prostě jedou automaticky na svých pravěkých instinktech a to, i když jsou jako archoni nadopované božskostí. To, že mi něco vadí, je stejně božské jako to, že se mi něco líbí. Není potřeba to nějak složitě opravovat, případně se to překonfiguruje samo.

V tomhle stojím za vostalpetrem a jeho "wu wei" postojem. Nechávám všemu maximálně volný průběh, jinak bych se stával závislým na hledání závislostí.

Pedrito

Citace od: honzam kdy 2024-07-21 23:11Je to všechno moc krásně vysvětlené (bez ironie). Jenže tohle kočky neřeší. Prostě jedou automaticky na svých pravěkých instinktech a to, i když jsou jako archoni nadopované božskostí. To, že mi něco vadí, je stejně božské jako to, že se mi něco líbí. Není potřeba to nějak složitě opravovat, případně se to překonfiguruje samo.

V tomhle stojím za vostalpetrem a jeho "wu wei" postojem. Nechávám všemu maximálně volný průběh, jinak bych se stával závislým na hledání závislostí.

Kam myslíš že to dospěje? Ať už jako ďàbel, bůh, anděl... Omlová tě, že nevíš co se deje... Ale nenazývej se prosím bohem.

Miroslav

Citace od: honzam kdy 2024-07-21 23:11Je to všechno moc krásně vysvětlené (bez ironie). Jenže tohle kočky neřeší. Prostě jedou automaticky na svých pravěkých instinktech
Tak to je říše zvířat, tám to takhle "jede"
On člověk má těžistě v lidské říši, nicméně může inklinovat a rozvíjet i ty ostatní. A to, co se rozvine nejvíce vezme na sebe i tělesnou formu v dalším zrození.
Samozřejmě není třeba nic opravovat. Prohlédání iluze, probouzení se, je osvobozující a to když se rozjede, tak také jede na vlně radosti samo a nezvratně.To se - jak píše Trungpa může logicky odehrát jen v lidské říši, kdy ty problémy sebestřednosti jsou nejméně palčivé, fascinující či blažené.

honzam

Citace od: Pedrito kdy 2024-07-21 23:19
Citace od: honzam kdy 2024-07-21 23:11Je to všechno moc krásně vysvětlené (bez ironie). Jenže tohle kočky neřeší. Prostě jedou automaticky na svých pravěkých instinktech a to, i když jsou jako archoni nadopované božskostí. To, že mi něco vadí, je stejně božské jako to, že se mi něco líbí. Není potřeba to nějak složitě opravovat, případně se to překonfiguruje samo.

V tomhle stojím za vostalpetrem a jeho "wu wei" postojem. Nechávám všemu maximálně volný průběh, jinak bych se stával závislým na hledání závislostí.

Kam myslíš že to dospěje? Ať už jako ďàbel, bůh, anděl... Omlová tě, že nevíš co se deje... Ale nenazývej se prosím bohem.
Budu mít kupu hadích dětí. Na to, čím teď jsem, není žádná omluva dostatečná. Jsem tím, co lidé od pradávná nazývají Ďáblem, který staví na místo Boha. Bohužel jsem už ve stavu, kdy tohle povyšování se vnímám jako oprávněné, proto o tom tak píšu. Je to pro mě upřímným sdělením. Z lidského duchovního pohledu jsem zrůda a noční můra lidstva.

Miroslav

Já vnímá Ďábla pozitivně jako strážce prahu.
Alespoň se tak historicky projevoval.
To, co lidé běžně Ďáblem označují jsou jen výsledek nevědomosti, rozdělováním existence na pozitivní a negativní. Žádoucí a nežádoucí. Pozitivní a negativní existuje jen pro hodnotitele, pro toho pro koho je něco žádoucí nebo nežádoucí.