Posezeníčko

Jazyk sám je mlha Paradoxy. Možná lepší používat dva a beze slov, ťukat o jejich špičky a proplétat je ve spojení hub...

A je lepší říkat drahému, miluji tě než, "jsi já"... Neb jak někdo hezky řek, "Nikdo nechce mít doma Buddhu."

V ty chvíle, jako by nebytí, Paradoxy, nemáš jméno, něco kouká, ale není to pedro ani Paradoxy, ani slovo brahma... To smrťák sám přišel, obhlidnout terén..

Ale i to je jen poetická mlha, jejíž stud třeba zmátoří víčka. Na miliardách očí. Kdybys to viděla jako já, jako expanzi energie do atomů a molekul a těl a myšlenek a pocitů, až zas zpět.. Max bys řekla, "no a co", tak ať...

Pozoroval jsem ptáčka, to je úžasnej živočich, si poskakuje, očkem na mě jukne, poskočí si, jukne, že ho nechci sežrat, vždy někam klovne, asi do rosy, koukne mou pozici, hvízdám že ho miluji, ale že neznám ptačí řeč, jen hvízdám z krásy. A ptáček hodil bobek a uletěl. Krása nebeská

Po prvním sedánku s jogíny, jsem měl doma Paradoxi vizi. Tam nic nebylo, říkal jsem si, co to je sakra za blázny! Dejte dlaně tam a sem, totok...
Ale doma jsem vytáh z kapsy takovej zmuchlanej papírek o meditaci a děly se věci....

Citace od: Pedrito kdy Dnes v 09:25Po prvním sedánku s jogíny, jsem měl doma Paradoxi vizi. Tam nic nebylo, říkal jsem si, co to je sakra za blázny! Dejte dlaně tam a sem, totok...
Ale doma jsem vytáh z kapsy takovej zmuchlanej papírek o meditaci a děly se věci....

Co se dělo? Tohle je přesně ten komentář, kdy podle mě mlžíš. Ono to pak asi vypadá zajímavě a kdybys to popsal, ztratilo by to lesk tajemnosti?

A ono to opravdu někoho zajímá?

No a hodláš ten zážitek dopovědět nebo jsi to sem dal, abys vypadal jako tajemnej frajer? Tos to pak neměl ani nakusovat

Mě třeba moc zajímají Miroslavovy příběhy, ale i příběhy všech, epizody, co potěší, když už nepoučí, avšak tu potenci v sobě maj. To může být třeba vzpomínka na tábor.. Byly u Mrzatce dva znepřátelené tábory, třeba jsme proti sobě bojovali na loďkách, když se potkali... A jednou tak pluju a potkám krásnou divu na pramici.. Čumim jak uhranutej, a jo Paradoxy, tehdy to v tom pohledu proběhlo.. Jenže jsem byl nesmělej, a když jsme se míjeli a nepotopili se navzájem, slyším, "jak se jmenuješ?" A já jen pádloval jak divej, abych se ztratil.. Mohli jsme se tam pusinkovat, a já utek...

Citace od: Paradoxy kdy Dnes v 11:41No a hodláš ten zážitek dopovědět nebo jsi to sem dal, abys vypadal jako tajemnej frajer? Tos to pak neměl ani nakusovat

A jakej? Když se přímo zeptáš, odpovím přímo. Mluvil jsem o spontánní meditaci z třídy, ohně.. Ty o očích, v kterých se zastavil čas. A co chceš k tomu slyšet, že je to totéž, nebo trochu jinak?

Citace od: Pedrito kdy Dnes v 09:25Po prvním sedánku s jogíny, jsem měl doma Paradoxi vizi. Tam nic nebylo, říkal jsem si, co to je sakra za blázny! Dejte dlaně tam a sem, totok...
Ale doma jsem vytáh z kapsy takovej zmuchlanej papírek o meditaci a děly se věci....

Tenhle...nakousnuls to a nedopověděl...

No ale to bylo vzpomenutí události...
Sedl jsem si, uff, ta slova co jsem slyšel, "átmá, kundalini, ego...", Nerozuměl jsem ničemu. Hmatám papírek, co jsem asi zapomněl hodit do koše, a rozbaluju ho na posteli zmačkanej a čtu (nepamatuji si to přesně, ani kdo to vybrnk).

"Meditace má dnes mnoho podob, odložme je a věnujme se čistému vědomí..." Asi tak.

Už to mohu rozvinout jen ze sebe, nedovzpomenu to..

Díky za upřesnění a jakou jsi měl vizi a co se dělo za věci?

Vzal jsem to doslova, "čisté vědomí" - nic v něm. A znal jsem to z těch ohňů a scén... Jak chceš popsat něco, co v ty chvíle je beze slov? Byla by to jen další omáčka, která třeba někomu sedne na kyselo, hořko, sladko, pálivo...