Poslechneme si video, říkáme si, jo, to je přesné. Nebo Aha, tak to je. A podobně.
Vede to k nějaké naší změně směrem k probuzení, poznání, osvobození?
Bohužel ne, často nás to jen utvrdí ve správnosti našeho názoru, uklidní to náš nepokoj, místo toho, aby nás náš nepokoj vedl k něčemu novému, abychom vyšli z naší názorové komfortní zóny a trochu zapochybovali a tak se otevřeli něčemu skutečně novému, pravdivému.
Pro inspiraci ke změně dávám úryvek z krásného dokumentu o Krishnamurtim. Otevře se kliknutím na odkaz
https://youtu.be/NFFNuZXLyNU?t=2807Doporučuji se pak podívat na video celé, ze kterého je na odkazu výstřižek k tématu.
Na to se asi mrknu, díky že nám sem dáváš takové věci. K těm videím a aha momentům, to se jen mysl ráda oblbuje :). Asi aby nemusela žít v nejistotě a konfrontaci se sebou samotnou. Dokud člověk neprožije na vlastní kůži, furt jsou to jen teorie, ale někde se začít holt musí, to je fakt.
A pro to s jakou vervou s tím "vším" praštit a jít dál :)
Jo, to je ono. Ale teda není to pro každýho. Ať se raději držej bezpečí teorií.
Tak jsem začal psát, jak na to, na to sjednocení bytosti.
Když už jsem to napsal a četl po sobě, nějakým pohybem ruky jsem na něco kliknul a všechno to zmizelo a už jsem to neoživil.
Vzal jsem to jako znamení, že takhle ne. Něco takhle vykládat.
A tak tedy se naopak ptám, jak na to, jak to kdo vidí, jakou má zkušenost.
Jenom si neodpustím, co doporučoval Mistr Eckhart:
"Nic nemít, nic nechtít, ničím nebýt" a pan Tomáš k tomu dodával "a nic nevědět"
Pro inspiraci pěkná písnička k tématu :)
Let It Go, Let It Die... (vše čím jsem či bych mohl být)
Jsou věci, pro které není veřejnost a ani samotní žáci zralí, tak to prostě je. A někdy nepotřebujeme ani slova a dojde k tomu, že to víme. Život je svobodná energie a ví moc dobře co a proč dělá.
CitaceTak jsem začal psát, jak na to, na to sjednocení bytosti.
Když už jsem to napsal a četl po sobě, nějakým pohybem ruky jsem na něco kliknul a všechno to zmizelo a už jsem to neoživil.
Vzal jsem to jako znamení, že takhle ne.
Jo to se mi taky stávalo, a už jsem to původně většinou nedovzpomínal, když to bylo delší než krátké.. A když jsem to i přesto dovzpomínal, už to nebylo ono ::)
CitaceA tak tedy se naopak ptám, jak na to, jak to kdo vidí, jakou má zkušenost.
Mám to celkem jednoduše. Neb jsem začínal meditací. Tak člověk vidí, že pocity a myšlenky mohou být dobré i špatné, pro něj i pro druhé. A že mohou nebýt, stejně jak být.. Někdo řek, "myšlení je hra smrti." Ale smrt k životu patří... A vše mezi nimi.
Pročež meditace je pro mě ta, ani ne věc, co sjednocuje rozličné cesty osudu v jeden, ani ne stav, kdy člověk vidí, co vše je přítomno. Nejen podstata, nýbrž i projev a pocity a myšlenky z něj.. V podstatě není, co hledat, ale vyznat se v projevu, to je velké dobrodružství... :smiley_sailing:
Výzva ke změně, je pro obyčejné lidi výzva ku zabývání se naukou či náboženstvím. Ale to nemůže nikdo nikomu vštěpit. To je jak ten budík, něco muset, jít do světa tvořit hodnoty. Hádám, že tebe Miroslave, k tomu nikdo nevyzval, jen jsi cítil, že ti to nedává smysl, bez poznání "proč a jak", tedy velká touha poznat toho pravdu. Čili to "vyzvání" jde s citlivostí danou člověku. A u každého je jiná. Asi to DNA, kterou osud míchá, dle.... Takže ani sebepýcha ani sebezavržení.. Tak, jak to holt jde (je).
Je to trochu provokativní otázka.
"Když to všechno vidíte, tak proč se neměníte?"
Když je někdo nazrálý, může mu to pomoci ke změně.
Nebo "Na co si to hrajeme, pánové?"
Mne ani Krishnamurtiho ke změně nikdo nevyzýval ani mi nekladl provokativní otázky. Nějak jsem byl nasměrován zkušenostmi z minulých životů, že jsem se tak narodil.
Otázka Pravdy, Absolutní Pravdy pro mne byla zásadní. Když jsme filosofovali s kamarády v hospodě na Staré faře (nebavili jsme se o fotbale, ani o ženách, ani o škole (ještě jsme chodili do školy (gymnázium) Tak kamarádi měli v oblibě všechno relativizovat, zpochybňovat - to k ničemu nezavazuje, nevybízí, prostě nepoznatelnost, nikdo neví, tak žij a nelam si s tím hlavu.
Mně bylo jasné - něco evidentně je (není myšleno někde, ale tady a teď a stále, třeba sice nevíme co to je, jak to je, ale to, co je, je ta Absolutní Pravda.
Tohle kamarádi prostě nebyli schopni pochopit a stále mleli jen ty svoje filosofické fráze o neexistenci Absolutní Pravdy, tak jsem pocítil, že to dál nemá smysl a odešel jsem a na pravidelné skoro každodenní sedánky v hospodě jsem přestal chodit. A tak zůstal v tomhle sám se sebou a krátce na to mne oslovil můj první učitel, Bhagavadgíta, Bardo thedol atd.
Později jsem se s kamarády zase sblížil, ale už jinak. Už jsem šel svojí cestou a tyhle zásadní otázky už s nimi nezkoušel řešit.
Jo to já vám pane Krišnamurti řeknu naprosto přesně. :)
To vše co říkáte jsou fakta, ale na většinu lidí fungují jako běžící text pod obrazovkou.
Možná se najde někdo kdo ten text přečte, ale není dostatečně nebo dobře odžit.
Tedy nestane se vlastní esencí existence jedince.
Nedostatečná pozornost, nedokáží udržet pozornost stěžejního tématu.
To byl i můj problém, ale v opačném gardu, kdy stěžejní téma bylo alfou i omegou.
Vše ostatní bYlo marginální.
:)
Citace od: Salmo1cz kdy 2026-06-15 05:20Tedy nestane se vlastní esencí existence jedince.
Nedostatečná pozornost, nedokáží udržet pozornost stěžejního tématu.
Čím to je? Že někdo to má přirozeně od narození tak a jiný onak?
Jak je vidět třeba na tom "mnichu Saranovi" ani léta snahy, meditací v klášteře, ta léta vyvíjená snaha udržet pozornost, na tom bohužel nic nezmění.
Logicky by se dalo říci, že je to přeneseno z minulého života.
Nevím to, takže to nemohu potvrdit, nehledě na to, že možností je víc.
To, že to mám odmala je jistota pozorována a uvědomována od 4 let už ve školce.
Paní učitelka ze školky se kterou jsem v kontaktu i její manžel ředitel školy mi to občas předhodí.Myšleno v dobrém.
Ty jsi byl vždycky jiné dítě a vlastně mi to zůstalo dodnes.Konec konců mi to potvrdil nedávno i jeden kolega kterého jsem dotlačil k povýšení.
Neznám dalšího podobného člověka jako jsi ty.A to těch lidí zná hodně, je to amatérský mistr světa v nějakém silovém sportu.
Takže jaká je moje zásluha v uvozovkách?
Logicky žádná.
O zásluhách nemůže být řeči. Co má kdo ve vínku, tam prostě je. I to, zda je možné to rozvinout, či ne. Či jít třeba do sebedestrukce...
Tož asi je to podobné, u těch "začátečníků", a rád na to vzpomínám. Ale nepamatuju si, v které třídě jsem začal koukat do blba :D Podobně to měl ještě jeden spolužák, tak jsme vedli hovory o nesmrtelnosti brouka a nekonečnosti vesmíru... Pak on šel na řezníka a já na nástrojaře. A světe div se, po vojně mě vzal k těm "tečkovanejm".. Nosili jsme tehdy tečky na čele, když se to tu rozjíždělo a chodili v kurtách a sárí. Jako krišňáci, jen jsme nechodili po bytech a neprodávali knihy... Nýbrž dělali programy pro veřejnost v pronajatých prostorách..
No takže pro mě ten stav-nestav meditace nebylo nic nového. Jen jsem se jaksi dozvěděl, jak se to jmenuje a co to je, atp.
Hezké období :)
Koukání do blba přijde mnohem dýl.To je tak někde na ZŠ.
Mě se to připomnělo co Ajahn Brahm říkal chodíme si odpočinout do říše dhjany.
Zvrtlo se to tady v zajímavou debatu a mě by k tomu čistě akademicky zajímalo jestli existuje něco jako přenos vědomí při smrti člověka bez mezistavu barda. To znamená, že by se někdo jiný někde jinde narodil přesné 38 týdnů po smrti prvního. A třeba by si nic od dětství nepamatoval, třeba jenom střípky a nebo by se probudil až v pozdějších letech.
Citace od: Salmo1cz kdy 2026-06-15 09:55Takže jaká je moje zásluha v uvozovkách?
Logicky žádná.
Čím dál více vnímám tu souvislost s minulostí. A tu téměř nemožnost se v daném životě výrazně změnit.
Ony ty "zásluhy" nevedou k nějaké velké změně v tomto životě, ale připravují změnu pro ten další.
To, jak s čím žijeme běží dost automaticky, ale to můžeme záměrně změnit. Třeba v tom klášteře - pokud je zaměřen na pomoc druhým, třeba pečovatelská služba, služba v nemocnici, nebo obětavá práce pro druhé - napřed nám to třeba není blízké, ale rozhodli jsme se třeba pod nějakou vějičkou (nebe, poznání, atd), vydržíme, zvykneme si, pohasne naše touha po výsledku, uklidníme se, původní sebestředný záměr už vyhasnul atd. Péče o nemohoucí rodiče, o děti bez lpění na nich atd. Zkrátka karmajoga.
Pak v bardu se podle toho založí nový HW, který už od narození je jinak nastavený odpovídajícím směrem. To znamená že na druhou stranu po nedobrém prožití života bude nový HW nastaven odpovídajícím směrem.
Za života se člověk bohužel mění velmi obtížně, i když i to je možné, většinou je to spojeno s utrpením, ztrátou. "Koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje".
Trungpa říkal "Zklamání je nejlepší vůz" tj. že nás postupně přejde upínáním se k nadějím všeho druhu. Pan Tomáš říkával "Jak poznáme, že jsme sešli z duchovní cesty? - Že se nám začne všechno dařit"
Kdo má už ten HW dobře nastavený, pro duchovní poznání a osvobození, tomu to vše přichází už od dětství samo bez utrpení. Je to pak krásný příběh, dobrodružství poznání.
Nehledané poklady se před ním otevírají, protože už na ničem neulpívá, nepřivlastňuje si nic.
Nic nechce, nic nemá, ničím není (není myšleno fyzicky, ale vnitřně - jeho sebevědomí se o nic takového ani jiného neopírá) Proto je vnitřně zcela volný, nezávislý, otevřený tomu co přichází i kdyby byl třeba fyzicky - objektivně jako vězeň v koncentračním táboře, nebo králem velké říše.
Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-15 13:03Zvrtlo se to tady v zajímavou debatu a mě by k tomu čistě akademicky zajímalo jestli existuje něco jako přenos vědomí při smrti člověka bez mezistavu barda. To znamená, že by se někdo jiný někde jinde narodil přesné 38 týdnů po smrti prvního. A třeba by si nic od dětství nepamatoval, třeba jenom střípky a nebo by se probudil až v pozdějších letech.
Abych se přiznal, nedám moc na minulé životy. Je to látka pro mysl, že já kdysi.. Za prvý je to pryč, zbylo jen dežaví... Ale někomu to možná pomoct může. Ta technologie je jiná, úplně jiná než lze pro smrtelníka dokouknout.. Neb na počátku byly jen baktérie... A první lidé a jejich potomci? Dnes jsou nás miliardy, inkarnace améby? Či koho? Brahma?
A třeba jen do toho nevidím, ale i kdyby, k čemu by to bylo?
Neptám se na názory, ptám se na to, jestli je to technicky možné, jestli třeba v písmech není o tom zmínka. No a k čemu by to bylo? K tomu, aby člověk pochopil třeba některé věci :)
Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-15 17:59Neptám se na názory, ptám se na to, jestli je to technicky možné, jestli třeba v písmech není o tom zmínka. No a k čemu by to bylo? K tomu, aby člověk pochopil třeba některé věci :)
Myslím, že v písmech o tom zmínka je.
Díky, asi bys mě nedokázal nebo dokázal nasměrovat na konkrétní texty?
Citace od: Pedrito kdy 2026-06-15 17:57A třeba jen do toho nevidím, ale i kdyby, k čemu by to bylo?
Není to o tom si to myslet nebo si myslet opak nebo něčemu věřit.
Čím méně člověk žije jen sám sobou, tím více to vnímá na pozadí toho co dělá a co se dějeě. I to bardo.
Já mám k tomu bardu obzvláště nějak blízko. Už jako malému dítěti se mi vybavovaly vjemy (zejména v noci, venku, které jsem pak za dlouho našel v knize Bardo thedol, která se ke mně dostala jako první duchovní kniha a shodou okolností, když jsem si ji opisoval ze samizdatu, tak moji kopii jsem půjčil kamarádovi, který s ní emigroval, tak jsem si ji opisoval podruhé. Byl to tuším Drtikolův překlad.
Takže to u mne není věc víry. ale jakési permanentní prohlubující se zkušenosti.
Je to prospěšné, když člověk přímo vnímá jaké příčiny vedou k jakým důsledkům, než když to neví.
My jsme výsledkem naší minulosti a ve spojení s naší současnou aktivitou, myšlením a cítěním se děje a tvoří náš život, osud.
Když to člověk vnímá, není zde už potrava pro strach, zármutek, sebestřednou radost, pýchu, závist, nepřejícnost atd.
"Prost strachu a vší naděje" jsem někde četl.
A v terminologi úvodního příspěvku bytost se sjednocuje, rozptýlená energie, vázaná na všechno možné, se vrací do zdroje.
"Bůh ohně si jde pro oheň""Nebýt rozptýlen, to je cesta, kterou kráčeli všichni arhatové"
Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-15 18:10Díky, asi bys mě nedokázal nebo dokázal nasměrovat na konkrétní texty?
Neznám je, náznaky jsou v Upanišadech, ale ty se dnes nenosí, i když Šankara z nich vychází a z něj ti dnešní... Nečet jsem tibetskou knihu mrtvých, ale myslím, že tam tohle máš.
Upanišady ve své ryzí podobě jsou básně, Gíta je píseň.. Jsou to sanskrtské texty, je to prapoezie. Není to bhakti ani džňána ani jóga.. možná je to původní, niterné, "náboženství".
Kterou inkarnací toho je taoismus a buddhismus a Manitou, křesťanství, jo, a advaita? :smiley_washing:
Kolik zrození má "já"? Jaké je před tisíci a za tisíc let? A čí? K jakému jménu před milióny a za milión let? Jen jedno vím - pedro is dead.
Aha, tak já ti sem dám taky prapůvodní píseň. Tralalalala...a když do toho zapojíš i intelekt, můžeš to rozložit na tralala a lala.
:)
Kde se vlastně berou tóny, z kterých se skládají písně?
Spektrum ticha?
IMG_1950.jpeg
Musíte se nejenom ptát, ale i nacházet odpovědi.
Mě třeba Upanišady fungují jako zpětná vazba.
Tvrzení není možné vidět Atman,Brahman ve vnějším světě.
Právě že je možné to vidět a dokonce je to to co dělá svět světem.
4. Život v posmrtí.
Átman drží různé světy ve vesmíru pohromadě v harmonii a brání vzniku chaosu. Různé prvky – země, voda, oheň, vzduch a éter – různé světy, říše bytí, jak se jim říká, jsou drženy na místě zákony Átmanu. Tento zákon stanoví, že to, co se má stát v určité fyzické formě, zůstává v čase přiděleném této formě a vyčerpává se ve svých zkušenostech. Pokud by Átman neuplatňoval svůj zákon skrze svou přítomnost, neexistoval by ani systém, ani žádná metoda. To, co je popsáno jako systém, pravidelnost, symetrie nebo systematické jednání, se děje díky této všudypřítomnosti bytí, Átmanu. Integrace, kterou člověk cítí ve svém vlastním těle, mysli a hranicích zákonů, které člověk vnímá a částečně vidí všude ve vnější přírodě, je určena přítomností Átmanu. Jinak by existoval pouze chaos. Všechno by mohlo být cokoli. Všechno by se mohlo stát kdykoli a jakýmkoli způsobem, bez jakéhokoli odkazu. Ale tak tomu není. Existuje příčina a následek, vztah mezi zkušenostmi. Vzhledem k symetrické povaze vědomí Átmanu existuje živý vztah mezi různými věcmi v tomto světě.
To bylo k tomu tónu.Jak vzniká, proč vzniká hudba a proč rezonuje v srdci.
:)
Ohledně inkarnace, reinkarnace.
Na otázku jestli to můžu potvrdit, odpověď je že nemůžu protože nemám osobní zkušenost.
Na otázku Ano či Ne odpovím Ano protože vím jak funguje svět resp Atman.
https://web.archive.org/web/20070928150716/http://www.yoga-vidya.de/Yoga--Buch/Chandogya-Upanishad/
Aha tak zkusíme znovu a lépe, nebo tlučte a bude vám otevřeno
https://web.archive.org/web/20070928150716/http://www.yoga-vidya.de/Yoga--Buch/Chandogya-Upanishad/#vorwort
Normální šotek tvl.musíte otevřít celý odkaz.:-)
:)
Tak třeba ta bhagavadgíta. Jako vesmírná píseň se klidně může brát, třeba i jako to moje tralala. Ale rozhodně nevznikla pro srandu králikům, abysme se nad ní rozplývali. Už jen ten začátek na bitevním poli, to není výstřelek toho, který to sepsal.
Určitě. Ony jsou tyhle texty (často) psané v originále ve verších. Pro mě inspirace.
Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-16 10:16Tak třeba ta bhagavadgíta. Jako vesmírná píseň se klidně může brát, třeba i jako to moje tralala. Ale rozhodně nevznikla pro srandu králikům, abysme se nad ní rozplývali. Už jen ten začátek na bitevním poli, to není výstřelek toho, který to sepsal.
Jedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
CitaceJedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
Jj, při četbě jsem to tak nějak bral. Vědomí, coby to bitevní pole.. a ty osobní mentalismy jako ty zvyklosti, podmíněnosti, výčitky, tužby.... coby ty soky oproti duchu.
Citace od: Miroslav kdy 2026-06-15 19:52Citace od: Pedrito kdy 2026-06-15 17:57A třeba jen do toho nevidím, ale i kdyby, k čemu by to bylo?
Není to o tom si to myslet nebo si myslet opak nebo něčemu věřit.
Čím méně člověk žije jen sám sobou, tím více to vnímá na pozadí toho co dělá a co se dějeě. I to bardo.
Já mám k tomu bardu obzvláště nějak blízko. Už jako malému dítěti se mi vybavovaly vjemy (zejména v noci, venku, které jsem pak za dlouho našel v knize Bardo thedol, která se ke mně dostala jako první duchovní kniha a shodou okolností, když jsem si ji opisoval ze samizdatu, tak moji kopii jsem půjčil kamarádovi, který s ní emigroval, tak jsem si ji opisoval podruhé. Byl to tuším Drtikolův překlad.
Takže to u mne není věc víry. ale jakési permanentní prohlubující se zkušenosti.
Je to prospěšné, když člověk přímo vnímá jaké příčiny vedou k jakým důsledkům, než když to neví.
My jsme výsledkem naší minulosti a ve spojení s naší současnou aktivitou, myšlením a cítěním se děje a tvoří náš život, osud.
Když to člověk vnímá, není zde už potrava pro strach, zármutek, sebestřednou radost, pýchu, závist, nepřejícnost atd.
"Prost strachu a vší naděje" jsem někde četl.
A v terminologi úvodního příspěvku bytost se sjednocuje, rozptýlená energie, vázaná na všechno možné, se vrací do zdroje.
"Bůh ohně si jde pro oheň"
"Nebýt rozptýlen, to je cesta, kterou kráčeli všichni arhatové"
Možná bych si měl tu knihu přečíst. Máš Miroslave na nějaký překlad doporůčo?
Citace od: Salmo1cz kdy 2026-06-16 09:21To bylo k tomu tónu.Jak vzniká, proč vzniká hudba a proč rezonuje v srdci.
:)
Přitom je to tak jednoduchá věc, žejo, seš v klidu, a najednou: C D E F G A H.. a Cé o oktávu výš... Ale stejně je to zajímavé. Najednou jsou z toho akordy a melodie. A v základu jen ticho. :)
Citace od: Pedrito kdy 2026-06-16 15:00Citace od: Miroslav kdy 2026-06-15 19:52Citace od: Pedrito kdy 2026-06-15 17:57A třeba jen do toho nevidím, ale i kdyby, k čemu by to bylo?
Není to o tom si to myslet nebo si myslet opak nebo něčemu věřit.
Čím méně člověk žije jen sám sobou, tím více to vnímá na pozadí toho co dělá a co se dějeě. I to bardo.
Já mám k tomu bardu obzvláště nějak blízko. Už jako malému dítěti se mi vybavovaly vjemy (zejména v noci, venku, které jsem pak za dlouho našel v knize Bardo thedol, která se ke mně dostala jako první duchovní kniha a shodou okolností, když jsem si ji opisoval ze samizdatu, tak moji kopii jsem půjčil kamarádovi, který s ní emigroval, tak jsem si ji opisoval podruhé. Byl to tuším Drtikolův překlad.
Takže to u mne není věc víry. ale jakési permanentní prohlubující se zkušenosti.
Je to prospěšné, když člověk přímo vnímá jaké příčiny vedou k jakým důsledkům, než když to neví.
My jsme výsledkem naší minulosti a ve spojení s naší současnou aktivitou, myšlením a cítěním se děje a tvoří náš život, osud.
Když to člověk vnímá, není zde už potrava pro strach, zármutek, sebestřednou radost, pýchu, závist, nepřejícnost atd.
"Prost strachu a vší naděje" jsem někde četl.
A v terminologi úvodního příspěvku bytost se sjednocuje, rozptýlená energie, vázaná na všechno možné, se vrací do zdroje.
"Bůh ohně si jde pro oheň"
"Nebýt rozptýlen, to je cesta, kterou kráčeli všichni arhatové"
Možná bych si měl tu knihu přečíst. Máš Miroslave na nějaký překlad doporůčo?
Bo máš k dispozici ten od Drtikola?
Citace od: Pedrito kdy 2026-06-16 15:25Bo máš k dispozici ten od Drtikola?
Ten mám, ale to jeten můj památeční strojopis :)
Jinak to vyšlo po revoluci v Kolmašově překladu knižně (to mám také)
https://knihobot.cz/g/2189/m/36936?fallbackStrategy=gmc&gad_source=1&gad_campaignid=23506609644&gbraid=0AAAAADVOPfC7fJwN8atJixWV24tO19AKE&gclid=CjwKCAjw6MPRBhBTEiwAd-7Mr94iJe2rE2e2WuZjQBZbZvsMZYljY99wE41dj0npn-2YpDFJbNpYERoCkyMQAvD_BwE
a možná je něco i na netu jako pdf. Zkusím to najít.
V elektronické podobě mám akorát úvod k Bardo thedolu od Trungpy, který jsme s manželkou sami překládali z originálu, co jsem si přivezl z antikvariátu v Denveru. když jsem tam byl na IT školení.
Rád bych ten od Drtikola. Můžeš to naskenovat a poslat, kdo má zájem. :) Veřejně asi ne, asi práva...
Ono čuchat listy krásného textu, to je jak vnitřní recitace, kdy mluví ta vůně, jen okvětěná v slovy. A to nejde, jen tak čenichat. Najednou ucítíš drážku, co doposud nebyla vybroušena. Jako když se jehla protočí v upínači, neb je nedbale rozměřená mezi stovkami dalšími.. A nesedne jí pouzdro, v kterém se točí vůči kotouči...
To bude ale bez čuchání :)
Až budu v Praze a odhodlám se k tomu, tak to třeba zrealizuji.
"K princeznám se nečuchá." ::)
Citace od: Miroslav kdy 2026-06-16 12:30Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-16 10:16Tak třeba ta bhagavadgíta. Jako vesmírná píseň se klidně může brát, třeba i jako to moje tralala. Ale rozhodně nevznikla pro srandu králikům, abysme se nad ní rozplývali. Už jen ten začátek na bitevním poli, to není výstřelek toho, který to sepsal.
Jedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
Ano, takové věci se nečtou doslovně.
Citace od: Pedrito kdy 2026-06-16 14:51CitaceJedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
Jj, při četbě jsem to tak nějak bral. Vědomí, coby to bitevní pole.. a ty osobní mentalismy jako ty zvyklosti, podmíněnosti, výčitky, tužby.... coby ty soky oproti duchu.
Mozná soky, ale všeho se dá využít k sebepoznání a takový věci jako zamilovanost, strach a hněv můžou člověka posunout víc než nějaký opakování si manter.
Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-17 05:12Citace od: Pedrito kdy 2026-06-16 14:51CitaceJedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
Jj, při četbě jsem to tak nějak bral. Vědomí, coby to bitevní pole.. a ty osobní mentalismy jako ty zvyklosti, podmíněnosti, výčitky, tužby.... coby ty soky oproti duchu.
Mozná soky, ale všeho se dá využít k sebepoznání a takový věci jako zamilovanost, strach a hněv můžou člověka posunout víc než nějaký opakování si manter.
Jj. Obecně je, že husina v zádech vyrazí, když člověk vidí něco krásnýho. Jenže raší, i když vidí něco strašnýho, bezpráví, či něčí muka.. Jako síla vzdoru. Empatie...
Citace od: Pedrito kdy 2026-06-17 06:15Citace od: Paradoxy kdy 2026-06-17 05:12Citace od: Pedrito kdy 2026-06-16 14:51CitaceJedná se spíše o alegorii našeho vnitřního "bojiště" a možné postupy, cesty v nás, kterými se může náš vnitřní svět ubírat.
Jj, při četbě jsem to tak nějak bral. Vědomí, coby to bitevní pole.. a ty osobní mentalismy jako ty zvyklosti, podmíněnosti, výčitky, tužby.... coby ty soky oproti duchu.
Mozná soky, ale všeho se dá využít k sebepoznání a takový věci jako zamilovanost, strach a hněv můžou člověka posunout víc než nějaký opakování si manter.
Jj. Obecně je, že husina v zádech vyrazí, když člověk vidí něco krásnýho. Jenže raší, i když vidí něco strašnýho, bezpráví, či něčí muka.. Jako síla vzdoru. Empatie...
Jo je to běžný jev, který mají lidi většinou rádi, proto choděj na konzerty a tak :)
Tak jsem našel Bardo Thedol jako pdf :
http://www.jozefmiko.sk/50-univerzita-identity/knihy/06-tibet/TIBETSKA_KNIHA_MRTVYCH.pdf
Citace od: Miroslav kdy 2026-06-17 23:07Tak jsem našel Bardo Thedol jako pdf :
http://www.jozefmiko.sk/50-univerzita-identity/knihy/06-tibet/TIBETSKA_KNIHA_MRTVYCH.pdf
Kouknu. Odtud jsou ty Upanišady od Kaduly. Dál jsem nekoukal, až teď. Vypadá na dobrýho chlapíka :)
Zajímavé je, jak postupně ty duchovní diskuze tady, na inspiruj a vp.inspiruj odumírají.
Už jsou skoro mrtvé. Jediné, co ještě běží jsou diskuze o politice mezi mnou a třemi oponenty na inspiruj.
Čím to je?
Já bych řekl, že to je teď už jen takovou trochu povrchnosti - zob sem, zob tam a nic moc z toho.
Durodarovi se tu nedařilo vyniknout, tak se nakonec stáhnul, Honzam se svým pohádkovém světem narazil na realitu tak se na mne nejspíš naštval a začal útočit a když mu to nepřinášelo žádoucí výsledek, tak se také stáhnul a věnuje se opět těm jednotám s ďáblem a podobně někde jinde, jak mi v SZ napsal.
Evulína nám zemřela, ta to brala hodně vážně a myslím, že jí to i něco za ta léta dalo.
A ti co zbyli ? Už si asi nemají co říci, podobně jako v dlouhém manželství?
Zajímavé je, že i Petr přestal psát. A že Jana tu svou poradnu pro veřejnost zavřela.
Že by se blížil ten konec světa a všichni se postupně uzavírají do sebe?
Nj.. na vše, co začalo, číhá konec.
:smiley_drawing:
Nevím jak u ostatních, ale já osobně mám starostí nad hlavu, takže jsem ráda za možnost svého vlastního klidu :).
A taky mi občas přijde, že většina lidí mluvících o zdroji, jednotě, duchovnu a tak to mají spíš vyčtené. Mě spíš v poslední době přijde jako když jsou ty správné hodnoty postavené většinou na hlavu...tak nevím o čem by se dalo psát. Lidem, kteří rozumí, se nic říkat a vysvětlovat nemusí a lidem, kteří rozumět nechtějí, pro změnu nemá cenu nic vysvětlovat, jednou a dost. Energie je vzácný dar, já ho chci použít tam, kde to má smysl.
Třeba si tu něco zajímavého občas napíšeme:).
Aby se nezapomnělo
https://www.facebook.com/share/v/1ePah3WfHj/?mibextid=wwXIfr
Nezapomenout pro samého sebe na ty začátečníky, že ano..
Každému, kdo tluče, bude dřív nebo později otevřeno. Z vlastní zkušenosti to vím. Důvěřuji životu tak pevně, že si můžu dovolit prohlásit, že každý opravdový a upřímný hledající dostane přesně to, co potřebuje, aby některé věci pochopil, i když se to v první chvíli může zdát třeba i špatné.
Až ke mně přijde někdo, kdo bude potřebovat pomoct a já budu umět pomoct, tak snad budu i já v situaci, kdy budu moct pomoct. Zní ta věta krkolomně :). Ale je spousta proměnných v životě a univerzální rady nemusejí být vždy ok.
Držím ti palce, dokázala jsi něco, co někdo ani za celý život. :smiley_shining:
Já byl včera na houbách, přežil.. Houby v areálu strojního podniku by se žrát neměly.. No tak co, tak umřu. Byly moc dobrý :D
Nechce někdo ledničku na chajdu? Fakčí, ale uplně cejtim jak žere.