Tibetská kniha mrtvých

[Paradoxy]

Tou cestou necestou, bardem nebardem, člověk tak nějak postupně dojde k poznání nepoznání, že přemýšlo-představo-pociťováním o 'tom', 'to' uviděti nelze... Takže zbude ta druhá možnost, jak na 'to'.

a co takhle přemýšlo-představo-pociťování v tom?

[Salmo1cz]

Koncept duality je překonán jak v pohledu advaity tak křesťanství.

Svět je neskutečný svět je Brahman.

Věřím v jednoho Boha,
   Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země,
   všeho viditelného i neviditelného.

[Salmo1cz]

Když se na svět podíváte tak vidíte, že je vybaven tím nejlepším co může mít.I ten poslední pišišišvor běhá nebo léta za svým účelem a má vše co potřebuje.
Naše technologie přizpůsobujeme k životu po vzoru světa.
I člověk je vybaven tím nejlepším a je to rozum a mysl.
Mysl je v tomto případě individuální a je odvozena od mysli univerzální.

[Salmo1cz]

Mysl jako nezničitelný prostor podle Ole Nydahla.
Žijeme účelně nebo bezúčelně co myslíte.

https://youtu.be/OsJoYiHeuTw?is=cH4n47hV7x6bTRgm

[Pedrito]

Tou cestou necestou, bardem nebardem, člověk tak nějak postupně dojde k poznání nepoznání, že přemýšlo-představo-pociťováním o 'tom', 'to' uviděti nelze... Takže zbude ta druhá možnost, jak na 'to'.

a co takhle přemýšlo-představo-pociťování v tom?

No, přemýšlo-představo-pociťování je pro fungování člobrdy, coby dítěte, rodiče, občana a budovatele hodnot, tuze nezbytné. I když se z toho taky blbne... Ale nějak mi nejde pomyslet, pocítit, ani si představit, jak jejich činnorodostí odhalit to Uni.V (atp) aniž by to nebyla jen pocito-představo-myšlenka..

[Paradoxy]

Hmm, moc nad tím teda nepřemýšlíš . Zaprvé nebýt přemýšlo- pocito- představování, tak nikoho ani nenapadne stát se hledačem pravdy. Nehnalo by to nikoho k tomu, že chce vědět, jak to vlastně je. A zadruhý jsem psala, že přemýšlo- pocito- představování je v tom a ne že to tím jde uvidět.

[Paradoxy]

Mysl jako nezničitelný prostor podle Ole Nydahla.
Žijeme účelně nebo bezúčelně co myslíte.

https://youtu.be/OsJoYiHeuTw?is=cH4n47hV7x6bTRgm

Vše má smysl, ale neřídí se to náma, my se můžeme řídit tím

[Pedrito]

Hmm, moc nad tím teda nepřemýšlíš . Zaprvé nebýt přemýšlo- pocito- představování, tak nikoho ani nenapadne stát se hledačem pravdy. Nehnalo by to nikoho k tomu, že chce vědět, jak to vlastně je. A zadruhý jsem psala, že přemýšlo- pocito- představování je v tom a ne že to tím jde uvidět.

Je to vlastně - zastavit se v běhu dění. Ono furt běží, a "já" na chvíli vystoupí.. Jak se říká, "trhnout se", zastaví to svý fáro těla a mysli, a nepřemýšlí náhle, co a jak. Krajina se kolem nemíhá, motor utichne. Vše je prastaré a nové zároveň. Vtáhne ho to do stavu nestavu, spí a nespí, je i není - ta osůbka - v ty chvíle. Není co vědět a co nevědět.. Osvěžena nastoupí, nahodí motor a frrrr do pohybu, do vědění o ....

[Pedrito]

Blbý je, když si na jednom trhnutí to "já" postaví hlavu.. To už se pak blbě trhá. Už nevystupuje z toho ven, vrství to svý vědění dovnitř. Jako ty schody do nebe...

[Paradoxy]

Hmm, moc nad tím teda nepřemýšlíš . Zaprvé nebýt přemýšlo- pocito- představování, tak nikoho ani nenapadne stát se hledačem pravdy. Nehnalo by to nikoho k tomu, že chce vědět, jak to vlastně je. A zadruhý jsem psala, že přemýšlo- pocito- představování je v tom a ne že to tím jde uvidět.

Je to vlastně - zastavit se v běhu dění. Ono furt běží, a "já" na chvíli vystoupí.. Jak se říká, "trhnout se", zastaví to svý fáro těla a mysli, a nepřemýšlí náhle, co a jak. Krajina se kolem nemíhá, motor utichne. Vše je prastaré a nové zároveň. Vtáhne ho to do stavu nestavu, spí a nespí, je i není - ta osůbka - v ty chvíle. Není co vědět a co nevědět.. Osvěžena nastoupí, nahodí motor a frrrr do pohybu, do vědění o ....

To máš z vlastní zkušenosti?

[Salmo1cz]

Je to jako hledání dokonalého květu Sakuri.
Nakonec zjistíme, že všechny květy jsou dokonalé.
Jsou tvořeny stejnou zákonitostí, pouze se liší niternou nerovnováhou.
Rozmanitost je daní za rozmanitost.
 

[Paradoxy]

Je to jako hledání dokonalého květu Sakuri.
Nakonec zjistíme, že všechny květy jsou dokonalé.
Jsou tvořeny stejnou zákonitostí, pouze se liší niternou nerovnováhou.
Rozmanitost je daní za rozmanitost.
 

Ona vlastně ta nerovnováha nás tlačí do rovnováhy

[Pedrito]

Hmm, moc nad tím teda nepřemýšlíš . Zaprvé nebýt přemýšlo- pocito- představování, tak nikoho ani nenapadne stát se hledačem pravdy. Nehnalo by to nikoho k tomu, že chce vědět, jak to vlastně je. A zadruhý jsem psala, že přemýšlo- pocito- představování je v tom a ne že to tím jde uvidět.

Je to vlastně - zastavit se v běhu dění. Ono furt běží, a "já" na chvíli vystoupí.. Jak se říká, "trhnout se", zastaví to svý fáro těla a mysli, a nepřemýšlí náhle, co a jak. Krajina se kolem nemíhá, motor utichne. Vše je prastaré a nové zároveň. Vtáhne ho to do stavu nestavu, spí a nespí, je i není - ta osůbka - v ty chvíle. Není co vědět a co nevědět.. Osvěžena nastoupí, nahodí motor a frrrr do pohybu, do vědění o ....

To máš z vlastní zkušenosti?

Jo. A koukal jsem, že u různých osůbek je to různě, v tom vnímání věcí světa a jeho podstaty. I v tom jógovém kolektivu tomu tak bylo. Možná každý dostal do vínku svou osudovou hádanku...

[Paradoxy]

Stávalo se ti to při nějaký meditaci nebo v klídku doma?

[Pedrito]

No, mě se to stávalo už v sedmý osmý třídě, co si vybavuju, a učitelka to káravě zvala "čumění do blba" Možná to bylo z nudy nad výkladem učiva
A pak se mi to stávalo na čundrech při zírání do ohně..
No a v józe jsem se pak dozvěděl, že se tomu říká spontánní meditace. Ty kolektivní sedánky pro mě nebyly tak free.. Někdy ty energie byly až nepříjemné, že brněla kůže a pálilo v dlaních... Ale zas to byly lekce odpoutanosti
O samotě to šlo krásně.