Příběhy duchovňáků 1 - Jan Havelka

[Salmo1cz]

Bylo to v tématu kde se moc nepsalo.Říkám si dobrý to vždycky najdu a najednou prd.
Smích.

[Miroslav]

To bude asi tohle

To je Zelená Tára

[Miroslav]

Abychom se vrátili k tématu.

Krásný příběh velké lásky ze života a pera Jana Havelky - Umí nádherně vyprávět. Jedná se o jeho druhou manželku.
Když jsme u nich byli na návštěvě, říkala "S Honzou bych šla třeba i do pekla"

Je to ve třech částech, dávám sem jenom odkazy kde to zatím je na jeho stránkách dostupné, vybaveno i dokumentujícími fotografiemi.
Doporučuji - velmi pěkně napsané a hlavně poučné zejména pro muže..

https://havelka.info/laska/laska1.html





https://havelka.info/laska/laska2.html



https://havelka.info/laska/laska3.html

[Paradoxy]

On ten Honza Havelka má intuici a né že ne. Hned na začátku vztahu šel do předmanželské poradny, protože asi někde hluboko cítil, že to není ok. Jenomže dal na psycholožku, která mu poradila, že to není problém...je to tedy jen můj názor, ale kdyby vše bylo tak růžové, jak to vypadalo, asi by tam nešel?

[durodara]

On ten Honza Havelka má intuici a né že ne. Hned na začátku vztahu šel do předmanželské poradny, protože asi někde hluboko cítil, že to není ok. Jenomže dal na psycholožku, která mu poradila, že to není problém...je to tedy jen můj názor, ale kdyby vše bylo tak růžové, jak to vypadalo, asi by tam nešel?

Honza má intuici obrovskou - téměř takovou, jako svůj kyblíček s nervy. Naštěstí - s věkem se kyblíček zmenšuje a intuice roste. Jak píšu - je úžasný.

[Miroslav]

Honza má tak obrovskou intuici, že se za ním až lidé ohlížejí 

S Honzou jsme se kamarádili už na VŠ a to je ten, co smutné spolustudentky utěšoval "Nebreš, stejně umřeš".
A když mu někdo říkal něco nepříjemného, co potrefilo nějakou tu jeho husu tak říkával "Sereš mě, že žiješ"

Vždy byl upřímný a jednoduchý (v pozitivním slova smyslu), co na srdci, to na jazyku.

[durodara]

Honza má tak obrovskou intuici, že se za ním až lidé ohlížejí 

S Honzou jsme se kamarádili už na VŠ a to je ten, co smutné spolustudentky utěšoval "Nebreš, stejně umřeš".
A když mu někdo říkal něco nepříjemného, co potrefilo nějakou tu jeho husu tak říkával "Sereš mě, že žiješ"

Vždy byl upřímný a jednoduchý (v pozitivním slova smyslu), co na srdci, to na jazyku.

Je takový stále.

[Miroslav]

Tohle je zatím poslední video Honzy Havelky. Skvělé, originální, krásně podané.

Doporučuji k následování hlavně Dorce, která vypadá, že s tou upřímností a otevřeností má největší problém.

[Pedrito]

No, vypadá to, že Dorka to s náma taky vzdala

[Miroslav]

No, vypadá to, že Dorka to s náma taky vzdala

Je to zajímavé. Nejspíš mu něco, o co se snažil, už přišlo marné. A co to asi bylo.

O co se snažil?

[Pedrito]

Řek bych, že o nic zvláštního, chtěl se podělit, jak vidí druhé, sebe, svět, atd... To dělá víceméně každý v těch net diskuzích. Jenže ne každý to právě vidí stejně. A tak je nalezení shody často velmi těžké až nemožné. Kdo by ustoupil ze svých zkušeností, jak to cítí, chápe, a má to za sebe srovnané? Protože mu to druhý rozvrací, s tím že to vidí líp? To není o nikom konkrétním, je to taková absurdní společenská hra na pravdu - kdo to vidí nejlépe

[Miroslav]

Honza Havelka zveřejnil 4 další videa, ve kterých popisuje svoji zkušenost s nalezením "za myslí" o kterém jsem se zmiňoval a který duchovňákům teoretikům přijde nejspíš jako nesmysl.
Cenné na těch viděích je, že si na nic nehrají, nic nepředstírají a popisují zkušenost a její pochopení poctivě, upřímně. To se dnes moc nevidí, proto si toho cením.

Pan Tomáš v Joze velikého symbolu k tomuto bodu na duchovní cestě napsal:
"Ano, podařilo se mu dostat se na chvíli do klidu, odkud jedině možno pozorovat i pochopit pohyb. To je ten Archimédův pevný bod – klid mysli. Je to ostatně velmi příjemný a odpoutaný stav, který bývá často provázen silným pocitem blaženosti. To ovšem zase často svádí k domněnce, že už jsme se stali kdoví jak pokročilí. Na to ale pozor! Pokrok tu je, ale zdaleka ne ještě konečný. JVS nazývá ¨tento stav ,,prvním místem odpočinku". On totiž skutečně přináší s sebou příjemný pocit odpočinku, který však může být méně informovaným žákem změněn snadno za konečný stav vnitřního osvobození. Žák se totiž dostal z trvalého mentálního neklidu do stavu relativního klidu a rozdíl obou zkušeností je pro necvičenou mysl příliš veliký.
JVS říká o této věci výslovně:
,,Jogin pozoruje duchovně nerušen nekonečný proud myšlenek jakoby klidně seděl na břehu řeky a pohlížel na kolem se valící vodu".
Je to významná duchovní zkušenost, po níž – jak již řečeno – brzy následuje další. Bývá zprvu krátká, ale přesto stačí k tomu, aby žák pochopil, jak myšlenky vznikají a jak zanikají a aby si uvědomil, že každá jednotlivá myšlenka má jen dočasné trvání. Aby pochopil nejen intelektem, ale i praktickým zážitkem, že on sám, který právě sleduje a zažívá svůj vlastní mentální proces, je něčím jiným než tělem nebo myšlenkami, které pozoruje, A právě toto je nesmírně významný moment na duchovní cestě otevírající bránu Poznání."

[Salmo1cz]

Jako za mě bezva a poučné.
Co způsobilo, že na cestu, kterou se mohl nasměrovat už  u Tomášovÿch pozapomněl?

[Miroslav]

Jako za mě bezva a poučné.
Co způsobilo, že na cestu, kterou se mohl nasměrovat už  u Tomášovÿch pozapomněl?

To je dobrá otázka.

Říkal tomu "Legitimní požadavky ega" - ty si musel zkusit naplnit (nemohl jinak) a zklamání ze všech nabízených cestiček k jejich naplnění ho postupně přivedlo k uklidnění a možnosti objevení toho věčného bytí za vším.

[Salmo1cz]

Ano.Myslel jsem si to.
Jsme vlastně kolegové.

Foukáním dýmkového kouře do vývěvy umyvadla zlato nevzniká.

J.Cimrman