PARADOXY JAK JI NE-CHCETE ZNÁT...

[Paradoxy]

Zkus dát na tu neuchopitelnost Bytí pozornost, jen tak lehce, snad trochu zvídavě, udiveně... A jestli tě nepojmenovatelně nezamrazí po páteři, tak sním naráz strašnou chilli papričku, co mi je přivez brácha, ani teď nevím odkud...

Hmmm, tak myslím že si dáš papričky  , zkusím to až budu mít chvilku o samotě

[Paradoxy]

Řek bych, že Miroslav se pro tebe hodí dobře, ať mě škarohlídi kamenujou... :-)

Na čakry Idy a Pingaly je určitě nejlepší Pedrito.
Já jsem se zaměřoval čistě na Sušumnu a hadí sílu. Hlavně velkým odhodláním na život a na smrt, ať se děje, co se děje.
O Paradoxy vím prd, ale maslím, že má takový jemnější, citlivější přístup, tak ten postoj válečníka asi moc nemusí.
Pan Tomáš mi k tomu hned při prvním našem setkání řekl (aniž mne předtím kdy viděl nebo bych mu něco říkal), že moje cesta je cestou obrů.

Ale když už se tu zase píše o skutečné duchovnosti - o životě, zkušenosti a ne jen nějaké šedé teorie  (Dorkoviny), tak mne to zase inspiruje pokročit s těmi Miroslavovými vzpomínkami. Že to někomu třeba i k něčemu bude.   

Já se nezaměřovala na nic, prostě jsem jednoho dne v září 2020 onemocněla a skolilo mě to fakt hodně a pak to všechno začalo, nebylo to u mě o tom, že se ve mně vzedmula touha po pravdě, mě ty zážitky dotlačily k tomu ji hledat . A pak u toho někde v té době jsem si přečetla větičku z aštavakragíty a ta se mnou otřásla. Protože mám blbou paměť, nedokážu si na ni teď vzpomenout.

Já ti Míro ani nevím s tím postojem, nékdy jsem jak buldozer a nékdy ta jemnost prosákne. Ve vzpomínkách pokračuj, není to zbytečná práce.

[Paradoxy]

Rozpomínám se na tu dobu a dělo se ještě něco. Byla jsem v tý době ve stavu, který bych nazvala něco jako posttraumatický syndrom. Já předtím měla spoustu let, kdy se to na mě valilo ze všech stran a tak jsem vlastně žila v neustálém napětí. A v tom roce 2020 se to docela zklidnilo. A mé se vlastně stalo místo uklidnění to, že jsem zjistila, že nemám pro co žít, myslím vnitřně pro co žít. Jinak jsem měla děti na starost, práci atd. A já vůbec nevím proč jsem to vlastně dělala, ale dělala jsem to, že jsem každý večer s pokorou a zároveň takovou vnitřní prázdnotou děkovala za to, že jsme zdraví, máme jídlo atd., přitom jsem vnitřní byla jako mrtvola...

[Pedrito]

Na čakry Idy a Pingaly je určitě nejlepší Pedrito.

Haha...  na to byl kadet Honzam :-)

[Pedrito]

Já jen říkal, držet v rovnováze. Jak jedna strana zvlčí, je to extrém...

[Paradoxy]

Ten obrázek napravo- přesně takovou jsem měla vizi, úplně jasné zářivé světlo ve tvaru koule a na něm rudá slupka, ta slupka se ztenčovala a já měla pocit, že umíràm a hroznej strach a zároveň jsem cítila ohromnéej soucit. Pedro takhle vypadá třetí čakra.

[Pedrito]

Kolikrát jsem byla zmatená všema těma duchovníma směrama, ale protože nějakým mě záhadným způsobem se mi manifestují čakry a vlastně bez nějaký přípravy, tak trochu intuitivně, tak už vím, že je to ,,můj,, směr, i když u toho tak trochu chápu spojitost s jinýma cestama. Už si tím směrem jsem jistá. Každý si holt jdeme svojí cestičkou na společný vrchol.

A cítíš je, ty čakry? Já bych v ně nevěřil, kdybych je necítil. Třeba bych ani nevěřil, že když do nich dám pozornost, tak se ozvou. Moh bych to brát za "vyprovokovanou" reakci mozku. Ale když se ti ozývaj jen tak samy od sebe. Cítíš v nich energii i jen tak bez soustřeďení. Tak to není jen imaginace. Tělo to cítí, tak i jeho obyvatel. Ono to mrazení v zádech v krásných chvílích, to není sen...

Kéž bych je jen tak jemně cítila, to by bylo asi fajn. Zatím jsem ,,prožila,, tři. Napíšu ti k tomu a myslím, že uhodneš který. Schválně

1) Je jako vzdoušek, rozpíná se do všech směrů...
2) Oslepující záře jako slunce, v ní je sounáležitost...ale nevím proč jsem ji měla vizuálně překrytou rudou barvou...
3) horkost, oheň...

Takhle je vnímám já a ty jestli chceš, můžeš tipovat, víc neprozradím, protože už by to bylo jasný...

Neřek bych že to vnímá každej stejně, ale "vánek" je Višuddhi. V ní pozornost je odpoutaná... Ale, do všech stran je svastika a to je Muladhara. Nejsou od sebe oddělené. To ani jedna... Svadhistana je tvůrčí, a ohnivá jako Slunce. Manipura je Mír... Ale když to doutná v Ádžně, tak jsou všechny čakry v dýmu...

[Pedrito]

Ten obrázek napravo- přesně takovou jsem měla vizi, úplně jasné zářivé světlo ve tvaru koule a na něm rudá slupka, ta slupka se ztenčovala a já měla pocit, že umíràm a hroznej strach a zároveň jsem cítila ohromnéej soucit. Pedro takhle vypadá třetí čakra.

Nemám takovou vizi, ale nejsem malíř

[Paradoxy]

Já ti nedala ani moc tu nápovědu, abys to měl téžký:) vánek je srdeční, oslepující záře pupeční a horkost je u mé druhá čakra, myslím že se jmenuje sakrální?

[Pedrito]

Zkus dát na tu neuchopitelnost Bytí pozornost, jen tak lehce, snad trochu zvídavě, udiveně... A jestli tě nepojmenovatelně nezamrazí po páteři, tak sním naráz strašnou chilli papričku, co mi je přivez brácha, ani teď nevím odkud...

Hmmm, tak myslím že si dáš papričky  , zkusím to až budu mít chvilku o samotě

Tak to ne, tohle neříkej, ty nevíš co ty papričky jsou! Tys nikdy neměla boží husinu v zádech?

[Paradoxy]

Zkus dát na tu neuchopitelnost Bytí pozornost, jen tak lehce, snad trochu zvídavě, udiveně... A jestli tě nepojmenovatelně nezamrazí po páteři, tak sním naráz strašnou chilli papričku, co mi je přivez brácha, ani teď nevím odkud...

Hmmm, tak myslím že si dáš papričky  , zkusím to až budu mít chvilku o samotě

Tak to ne, tohle neříkej, ty nevíš co ty papričky jsou! Tys nikdy neměla boží husinu v zádech?

Myslíš to jemné mravenčení, když síla sama vyjede? 

[Pedrito]

Já ti nedala ani moc tu nápovědu, abys to měl téžký:) vánek je srdeční, oslepující záře pupeční a horkost je u mé druhá čakra, myslím že se jmenuje sakrální?

Tak to máme přehozené, to je jasný :-)

[Pedrito]

Zkus dát na tu neuchopitelnost Bytí pozornost, jen tak lehce, snad trochu zvídavě, udiveně... A jestli tě nepojmenovatelně nezamrazí po páteři, tak sním naráz strašnou chilli papričku, co mi je přivez brácha, ani teď nevím odkud...

Hmmm, tak myslím že si dáš papričky  , zkusím to až budu mít chvilku o samotě

Tak to ne, tohle neříkej, ty nevíš co ty papričky jsou! Tys nikdy neměla boží husinu v zádech?

Myslíš to jemné mravenčení, když síla sama vyjede? 

Takové návaly něčeho neindifikovatelně jemného, takové vlnobití... A když to chytíš, rozplyneš se v tom?

[Pedrito]

Já ti nedala ani moc tu nápovědu, abys to měl téžký:) vánek je srdeční, oslepující záře pupeční a horkost je u mé druhá čakra, myslím že se jmenuje sakrální?

Ona ta první je Mul (kořen) + adhara (opora). Opora čeho? Člověk myslí na svoje tělo a myslí si, že ten čakram je o sexu... První mýlka 

[Paradoxy]

Zkus dát na tu neuchopitelnost Bytí pozornost, jen tak lehce, snad trochu zvídavě, udiveně... A jestli tě nepojmenovatelně nezamrazí po páteři, tak sním naráz strašnou chilli papričku, co mi je přivez brácha, ani teď nevím odkud...

Hmmm, tak myslím že si dáš papričky  , zkusím to až budu mít chvilku o samotě

Tak to ne, tohle neříkej, ty nevíš co ty papričky jsou! Tys nikdy neměla boží husinu v zádech?

Myslíš to jemné mravenčení, když síla sama vyjede? 

Takové návaly něčeho neindifikovatelně jemného, takové vlnobití... A když to chytíš, rozplyneš se v tom?

Jako když se třese každá buňka blahem. Když jsem v tom byla, tak jsem se rozplývala, jenže jsem potřebovala normálně fungovat a takhle to nešlo. Já u toho měla i všechno vnější jakoby v sobě, a tak jsem ten stav po třech dnech prostě zahodila, už mi to bylo až nepříjemný pro nemožnost soustředit se na jiný věci.