Rány osudu

[Pedrito]

Chcípla mi elektrokolka... Hodně jsme spolu projeli, i držky házeli, kachny se na nás smály, zajíci před námi prchali, psi nás honili, i srnka nás málem sejmula. Odpočívej v pokoji holka divoká, a sorry že jsem tě proháněl i v mrazech. Ale i tak ti to jelo, neprotestovala jsi... Proháněj se v mracích, říkal jsem ti jen Brnda.

[Pedrito]

Tý vole, tak to je mašina, ta nová, jestli na téhle se nezabiju, tak už na ničem

[Pedrito]

No to je úplná báseň, ta jízda s odpruženými koly... V pohodě přes kostky a bez cvakání zubů a zapínání kapes, aby se z nich něco nevytřesalo

[Pedrito]

Jestli tohle bude náhodou číst zájemce o koupi elektrický koloběžky, tak doporučuji odpružení vpředu i vzadu. Ale vpředu bacha, tam se dělaj tři typy odpružení. Nebrat, kdy je jedna pružina mezi kolem a řídící trubkou. Po pár měsících provozu je to rozviklané. To už lepší bez péra, sice bude po kostkách drncat, ale konstrukce vydrží... Další dvě varianty jsou Ok. Prostě jsou to ty, kde péro napředku nespojuje kolo přímo s řízením, anóbrž pružiny jsou dvě a ve vidlici v níž se to kolo motá... Třetí mechanismus se používá u dražších koloběžek, ten nemám vyzkoušenej, ale bude Ok.
 

[honzam]

https://www.marianskysloup.cz/clanky/aktuality/socharska-vyzdoba-sloupu-dokoncena.html

Ve středu, dne 23.dubna 2025,

byla v dopoledních hodinách dokončena sochařská výzdoba

Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

Akademický sochař Petr Váňa se svými spolupracovníky

osadil chybějící křídla poslednímu sousoší andělů.

Tím je sochařská výzdoba sloupu zkompletována a dokončena

a s ní celý  obnovený Mariánský sloup.

Bohu díky!

[Pedrito]

Kurňa, já furt kde mám tu o hovně a ona je u Vostálníka...
---

"...na desce se točí pes"

Do obchodu kráčím
smrad za sebou vláčím
neboť jsem to zkratkou vzal
a do hovna nohu dal

že jsem to však nevěděl
elegantně dál jsem šel
přes ten trávník zelený
kde netroubí jeleni

nýbrž serou psi
co maj pány zlý
hovno ležet nechali
pro mý boty toulavý

a tu mezi regály
čichám čichám puch
koukám kolem, do dály
kdo tu kazí vzduch

nikoho však nevidím
zachvátil mě děs
obracím zrak k botkám svým
z repráků hrál jazz...

[Paradoxy]

Já dostala ránu osudu dneska, nevím jestli se čílit nebo smát. Klárka dělala domácí úkol z matematiky, kde bylo zadání, že má do políčka dokreslit jedno zvířátko a pod tím zakroužkovat číslo, kolik je zvířátek celkem. Zarazila se u motýlků a prý že je to chyták, že tam nic dokreslovat nebude. Byli tam tři a tak zakroužkovala trojku. Četla jsem několikrát zadání já, pak i tatínek a prd platný. Tak jsem učitelce napsala zprávu, aby věděla, co se děje. Jo je to palice dubová a nic s ní nehne

[Pedrito]

Nj, tři už jí přišli akorát

[Pedrito]

Moje ruce dnes ráno po šesté zažily středověk... Neb mrzlo, což jsem hned poznal tak, že kolegové na parkovišti seškrabávali námrazu z oken svých fár. Tak si vesele povídám, cha, ještě že nemusím seškrabávat kolobrndu. Tak naskočím a jedu, furt dobrý, ale asi po kiláku u řeky to začalo. Prsty se jaly pálit mrazem.. Hej, říkám, co to je toto! Tohle že jsou mý otužilý pazoury? Vždyť jsou jen mínus tři, dle teploměru na vrátnici. No, zkrátka další tři a něco kilometů mrazivě řezavé bolesti. Hned jsem je doma vrazil do umyvadla s vřelou vodou... A to je divný, že holá čuňa nemrzla.. Dle mě ty prsty prostě nějak neměly svůj den. Tedy ráno.

[Pedrito]

Tož bez následků. A rukavice dostaly čestnou přihrádku v brašně