Stav společnosti

[durodara]

Já ukazuji svoji nadřazenost v slovním projevu? Já ukazuji co vidím nebo si myslím a žádnou nadřazenost tím snad neukazuji. Tu si tam projikuješ asi ty, ale nic takového tam není. Já nejsem nadřazený ani žádnou nadřazenost ukazovat nechci. Tohle já neřeším ani u tebe nebo někoho jiného. Všichni jsme si rovni.

Dostaneme ho na tomhle. Je Mariči rovna Míle? Čekám odpověď Ano/Ne.

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.
Ani Tomášovi a nejspíš ani Vacek nebyli nikomu nadřazeni a pokud to mohu ze své zkušenosti posoudit, tak u těch Tomášových se tak ani necítili.
Nemyslím třeba formální nadřazenost jako je třeba v zaměstnání nebo v armádě.

Dorka to řeší jednoduše - snad ti to dojde takto:

Ta jí popsaná "nadřazenost" se dá slovy Evulíninými nadepsat jako "nedostatek laskavosti a soucitu".

[honzam]

Ano, je to projev narcistické poruchy osobnosti.

[durodara]

Já ukazuji svoji nadřazenost v slovním projevu? Já ukazuji co vidím nebo si myslím a žádnou nadřazenost tím snad neukazuji. Tu si tam projikuješ asi ty, ale nic takového tam není. Já nejsem nadřazený ani žádnou nadřazenost ukazovat nechci. Tohle já neřeším ani u tebe nebo někoho jiného. Všichni jsme si rovni.

Dostaneme ho na tomhle. Je Mariči rovna Míle? Čekám odpověď Ano/Ne.

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.
Ani Tomášovi a nejspíš ani Vacek nebyli nikomu nadřazeni a pokud to mohu ze své zkušenosti posoudit, tak u těch Tomášových se tak ani necítili.
Nemyslím třeba formální nadřazenost jako je třeba v zaměstnání nebo v armádě.

Dorka to řeší jednoduše - snad ti to dojde takto:

Ta jí popsaná "nadřazenost" se dá slovy Evulíninými nadepsat jako "nedostatek laskavosti a soucitu".

a pro jistotu - v tomto významu neexistuje žádná "podřazenost"...

[durodara]

Ano, je to projev narcistické poruchy osobnosti.

Ano, takto spojeno s Narcisismem, to může vést k postoji jisté submisivnosti, a to tak pak není přesně ono.

Ten postoj "nadřazenosti" vznikal v hodně daleké historii specifickou výchovou. To nelze "rozpustit" jinak, než hlubokou introspekcí a zásadní změnou postoje ke světu. Krátce se to dá popsat změnou z "svět je tady pro mne" na "já dobrovolně jsem rozhodnut, že chci sloužit ostatním", ne klasickou povýšeneckou formou "tak tady si okousej ty kosti, které my jinak vyhazujeme", ani "ty musíš přijmout ode mou službu, když už ti ji poskytuji", je to postaveno na hlubokém souznění se světem a lidmi (i vším dalším), ne nepodobné proměně Ivánka-Medvěda v Ivánka-Člověka.

[Miroslav]

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.

Já se ptám Tebe, neházej to na Durodaru. Takže jsme si rovni jen v nějakém mlhavém smyslu nebo obecně ve slovním projevu, jak jsi to Ty sám napsal?
Je Mariči ve slovním projevu rovna Míle?

Ve slovním projevu ne.

[Miroslav]

Dorka to řeší jednoduše - snad ti to dojde takto:

Ta jí popsaná "nadřazenost" se dá slovy Evulíninými nadepsat jako "nedostatek laskavosti a soucitu".

Tak piš jasně  "nedostatek laskavosti a soucitu" a ne "nadřazenost" a je to.

[durodara]

Dorka to řeší jednoduše - snad ti to dojde takto:

Ta jí popsaná "nadřazenost" se dá slovy Evulíninými nadepsat jako "nedostatek laskavosti a soucitu".

Tak piš jasně  "nedostatek laskavosti a soucitu" a ne "nadřazenost" a je to.

Jenže tak jednoduše už máš vzorce, kterými to "odsouváš" jako "vyřešené". A přes tu "nadřazenost" ty tvé vzorce nefungují.

[Miroslav]

Ano, takto spojeno s Narcisismem, to může vést k postoji jisté submisivnosti, a to tak pak není přesně ono.

Ten postoj "nadřazenosti" vznikal v hodně daleké historii specifickou výchovou. To nelze "rozpustit" jinak, než hlubokou introspekcí a zásadní změnou postoje ke světu. Krátce se to dá popsat změnou z "svět je tady pro mne" na "já dobrovolně jsem rozhodnut, že chci sloužit ostatním", ne klasickou povýšeneckou formou "tak tady si okousej ty kosti, které my jinak vyhazujeme", ani "ty musíš přijmout ode mou službu, když už ti ji poskytuji", je to postaveno na hlubokém souznění se světem a lidmi (i vším dalším), ne nepodobné proměně Ivánka-Medvěda v Ivánka-Člověka.

Tak tohle, co popisuješ, v sobě nenalézám, ani si nic takového o druhých nemyslím, ani jsem nikdy neměl pocit, že je tady svět pro mne, ale ani to, že bych se rozhodnul, že chci sloužit ostatním.

Já se od světa a druhých nijak neodděluji, čím dál více žiju spíše v jednotě všeho se vším než v nějakém sobě.

To jen pro tvoji informaci, když už si o mně děláš nějaké představy, tak aby nebyly zbytečně falešné.

[durodara]

Ano, takto spojeno s Narcisismem, to může vést k postoji jisté submisivnosti, a to tak pak není přesně ono.

Ten postoj "nadřazenosti" vznikal v hodně daleké historii specifickou výchovou. To nelze "rozpustit" jinak, než hlubokou introspekcí a zásadní změnou postoje ke světu. Krátce se to dá popsat změnou z "svět je tady pro mne" na "já dobrovolně jsem rozhodnut, že chci sloužit ostatním", ne klasickou povýšeneckou formou "tak tady si okousej ty kosti, které my jinak vyhazujeme", ani "ty musíš přijmout ode mou službu, když už ti ji poskytuji", je to postaveno na hlubokém souznění se světem a lidmi (i vším dalším), ne nepodobné proměně Ivánka-Medvěda v Ivánka-Člověka.

Tak tohle, co popisuješ, v sobě nenalézám, ani si nic takového o druhých nemyslím, ani jsem nikdy neměl pocit, že je tady svět pro mne, ale ani to, že bych se rozhodnul, že chci sloužit ostatním.

Já se od světa a druhých nijak neodděluji, čím dál více žiju spíše v jednotě všeho se vším než v nějakém sobě.

To jen pro tvoji informaci, když už si o mně děláš nějaké představy, tak aby nebyly zbytečně falešné.

Na to, kolik existencí jsi strávil pro to, abys to neviděl, chápu, že to nevidíš ty sám.

Ale - zkus se na to podívat očima těch "druhých", jak bylo už jednou napsáno. To vydýchání se do klidu předem je také dost důležitá součást.

[honzam]

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.

Já se ptám Tebe, neházej to na Durodaru. Takže jsme si rovni jen v nějakém mlhavém smyslu nebo obecně ve slovním projevu, jak jsi to Ty sám napsal?
Je Mariči ve slovním projevu rovna Míle?

Ve slovním projevu ne.

Takže v tom, jak to vidí a slovně projevuje, si Mariči není rovna s Mílou? Souhlasíš?

[Miroslav]

Na to, kolik existencí jsi strávil pro to, abys to neviděl, chápu, že to nevidíš ty sám.

Ale - zkus se na to podívat očima těch "druhých", jak bylo už jednou napsáno. To vydýchání se do klidu předem je také dost důležitá součást.

Já ty pohledy očima druhých znám, i ty tvoje. Jak sis mohl všimnout a nahlédnou, tak se občas snažím druhému pomoci a vysvětlit mu, že se mýlí, že ho upozorním, že to není tak, jak si myslí. Bohužel to často,  třeba ty, vnímáš jako nějakou moji snahu o obranu nebo ignoranci. Teda nevím jestli to tak vnímáš, ale píšeš to tak.

[Miroslav]

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.

Já se ptám Tebe, neházej to na Durodaru. Takže jsme si rovni jen v nějakém mlhavém smyslu nebo obecně ve slovním projevu, jak jsi to Ty sám napsal?
Je Mariči ve slovním projevu rovna Míle?

Ve slovním projevu ne.

Takže v tom, jak to vidí a slovně projevuje, si Mariči není rovna s Mílou? Souhlasíš?

Ano, v tom si evidentně rovny nejsou.

[honzam]

Ve smyslu nadřazenosti nebo podřazenosti, co tu řeší Dorka, tak ano.

Já se ptám Tebe, neházej to na Durodaru. Takže jsme si rovni jen v nějakém mlhavém smyslu nebo obecně ve slovním projevu, jak jsi to Ty sám napsal?
Je Mariči ve slovním projevu rovna Míle?

Ve slovním projevu ne.

Takže v tom, jak to vidí a slovně projevuje, si Mariči není rovna s Mílou? Souhlasíš?

Ano, v tom si evidentně rovny nejsou.

Já ukazuji svoji nadřazenost v slovním projevu? Já ukazuji co vidím nebo si myslím a žádnou nadřazenost tím snad neukazuji. Tu si tam projikuješ asi ty, ale nic takového tam není. Já nejsem nadřazený ani žádnou nadřazenost ukazovat nechci. Tohle já neřeším ani u tebe nebo někoho jiného. Všichni jsme si rovni.

Takže jsi buď hlupák, který neví, co píše nebo lhář, který se snaží před ostatními vypadat dobře. Cítíš se a projevuješ nadřazený vůči ostatním včetně Durodary a lží to zapíráš. O tomhle se tu desítky příspěvků bavíme. Tečka.

[durodara]

Na to, kolik existencí jsi strávil pro to, abys to neviděl, chápu, že to nevidíš ty sám.

Ale - zkus se na to podívat očima těch "druhých", jak bylo už jednou napsáno. To vydýchání se do klidu předem je také dost důležitá součást.

Já ty pohledy očima druhých znám, i ty tvoje. Jak sis mohl všimnout a nahlédnou, tak se občas snažím druhému pomoci a vysvětlit mu, že se mýlí, že ho upozorním, že to není tak, jak si myslí. Bohužel to často,  třeba ty, vnímáš jako nějakou moji snahu o obranu nebo ignoranci. Teda nevím jestli to tak vnímáš, ale píšeš to tak.

Ale uznáš, že tyhle věci si ty sám do mne interpretuješ, a pak zase jsi udiven, že to nemá patřičné důsledky...

Je to tím, že cíleně nezkoumáš sebe sama, žádná forma introspekce pohledem nepřipoutaným ke tvé vlastní osobě a její realitě.

Skutečně ani u tebe nemám žádnou ambici o čemkoli tě silou přesvědčovat. Můžu jen ukázat průchod, dveře, vrátka - ale projít musíš ty sám a vědomě. Zkusíš to? Je to tvé rozhodnutí. Nechceš? Je to také jen tvé vlastní rozhodnutí. Se mnou to má společné jen to, že to můžeš "zkusit"  já ti k tomu mohu dát "zpětnou vazbu", abys zbytečně nezkoušel procházet zdí...

Ale i zdí se dá "projít", jen to má trošku divočejší kolorit, ne nepodobný Milarepově reakci na to, že Marpa odmítl jeho poslední dar.

V tom rozpoložení naštěstí nejsi, takže skutečně "o nic nejde"...

[honzam]

Zkus to jinak - tím, že ukážeš svou nadřazenost v slovním projevu, shazuješ implicitní důvěru ke své osobě.

Je to tak. Lež má krátké nohy.