Posezeníčko

Ta filozofie (multi)mediálně podávaná.. no metaforicky bych řek, "satan si mne ruce..."

Jj, je to tak. Vyšel jsem z nauky, která je vhodná pro ty začatečníky. Ale zároveň o Hadí síle informuje. Samosebou zprvu bezevšech nebezpečenstvích, co mohou vykouknout. To bylo pro ty začínající pod ochranou "čistého přání" - modlitby poznat nejvnitřnějšího sama sebe - Átman... Dostali jsme plánek čaker a nádí, a meditujme o tom. S osvětlením, že meditace je stav bez myšlenek... Ale ono to fungovalo. Ustaly myšlenky a to "čisté přání" tu vnitřní sílu probudilo. Člověk to cítil, její procházení páteří. To není, jak sypat z rukávu zlato, a jen vyprávět o pravdě-vědomí-a blahu...

Je to tak. To je první zkušenost. Jedno, dvě nádí, co jimi Kundalini projde a vnese do tý hlavy klid dosud nepoznaný. I tak málo stačí. Ale pak se musí vrátit a vyčistit skrýše hadí. A bez asistence tý vůle, a pozornosti, tomu dané, to nejde. Může to i vyhasnout zcela, bez zájmu, věnování se... To když si ta osobnost řekne, "už se stalo a je to." A přesvědčí se zmámeně, třebas tím konceptem advaity, že už má hotovo.

Petr dal na vp.inspiruj tenhle odkaz na text C.G.Junga.

https://www.youtube.com/watch?v=J3yW6-G4C_A

Ten v podstatě vyjadřuje to, co jsem měl na mysli tím sestupem hadí síly a jejím smyslem.

V té jogínské praxi to probíhá tak, že tou první, světelnou fází se dostaneme za mysl, zbavíme se prožívané sebestřednosti, sebedůležitosti atd. Přestaneme se mlátit v tom životě, pocitech, stavech jak nudle v bandě. A z tohoto dosažení, naplnění, uklidnění hledání se pak spouštíme pomalu do těch temných stránek - už ne jen našich, ale i obecně lidských. Už to nejsme tak nějak my, ale postupující proces. Už nás pokušení nesvedou, nepohltí, nemají se čeho chytit.
Horší je, když je v sobě probudíme už cestou "nahoru", ke "světlu", kdy jsme ještě sebestřední, chtiví, žádostiví, potřební atd.. Pak nás mohou svést a ovládnout ("upíšeme duši Ďáblu"). Je proto dobré, aby výchozí pozice nebyla moc temná, nesvobodná, sebestředná atd. a k tomu slouží ty různé přípravné cesty, třeba křesťanská, dobrý život, dobrý vztah ke světu atd. sedmidílná stezka, dobrá karma díky dobrému obětavému životu atd.
Pan Tomáš tomu konečnému setkávání světla a tmy říkal "Souboj Titánů" a je důležité aby ta světelná část byla v tom souboji silnější, odhodlanější, ostřejší (schopnost rozlišování iluze a pravdivosti) atd.

CitaceJasan. Myslím že tím, že o tom Evulína začla mluvit, tak má zájem to řešit. Jde cítit že jí to vadí. Jenže je to asi něco trochu jiného, než ta cigára, s kterými sekla ze dne na den.

Taky jsem si vzpomenul na dokument o Chinasky, a popravdě jsem měl z toho husí kůži, ale ne tu příjemnou...

Tam měl každý s každým postupem času nějaký problém, a ten Malátný byl z toho na prášky a topil se z toho v alkoholu...

No, vzpomínám si na to, co říkal, mu zachránilo život, když mu jeho, nějakej ještě přítel v branži řek, "hul klidně trávu, ale nechlastej, to je cesta do pekla."

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 15:26To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Já to mám jinak. Měla jsem a stále mám jedno pravidlo: Když už někdo leží na zemi, tak do něho nekopu. Naopak má podle mne nárok na pochopení a teplo...než se zase zvedne. 

A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."

Řek bych, že taky nemáš tendenci někomu mazat med kolem pusy, když žádá radu, jak ven z nějakých psycho-bariér. Neřek bych, že tehdy čeká na pohádku a bonbónek pro krásné sny.

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 15:26To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Já to mám jinak. Měla jsem a stále mám jedno pravidlo: Když už někdo leží na zemi, tak do něho nekopu. Naopak má podle mne nárok na pochopení a teplo...než se zase zvedne. 

Našel jsem něco od toho Nešpora, pamatuju si ho z nějaké debaty v tv, a mluvil o těhle věcech moudře.
Jsem netušil že píše básně

Interview s autorem
(Ptá se Daniela Fischerová)

Jak se to člověku vůbec stane, že si vybere takovou profesi? Měl jsi i jiné alternativy? Kdybys dnes stál na prahu dospělosti, volil bys stejně, nebo bys dělal radši něco jiného?

Už jako studenta mě zajímala jóga a psychoterapie. Hledal jsem obor, kde by se daly dobře uplatnit. Ono by to šlo asi skoro všude, ale oblast závislostí mi připadala zvlášť vhodná. Začínal jsem v oboru vnitřního lékařství, což se mi při práci se závislými pacienty často hodilo. To, že bych pracoval v jiném oboru, si dovedu dobře představit. Takhle jsem ale prospěšnější.

Co je na té práci nejtěžší?

Vydržet.

Nese i nějakou satisfakci?

S bývalými pacienty se setkávám dvojím způsobem. Jednak chodí na doléčovací aktivity, někteří z nich např. osm let. Ti méně prozíraví rychle zapomenou, co se v léčbě naučili, a přicházejí pro recidivy. Ale i to je užitečné, je to z jejich strany projev důvěry a ušetří si tak spoustu problémů.

Nehrozí ti syndrom vyhoření, nebo dojem, že vedeš marný boj?

Syndromu vyhoření dá předejít. Snad jsem se už naučil se silami lépe hospodařit. Pocit marnosti nemám.

Jak moc ,,k tělu" či spíš k srdci si lékař ve tvém postavení smí připouštět své pacienty a jejich osudy?

Doufám, že právě tolik, kolik je prospěšné.

Co je to za pocit, dozvědět se, že někdo, komu ses dlouho věnoval, zrecidivoval, nebo ho dokonce droga zabila?

Na truchlení není čas. Jde o ty, kdo jsou naživu.

Klienti rádi podezírají své doktory ze všech hříchů světa. Opravdu nemáš v životě žádnou drogu?

Piju rád zelený čaj. Utvrdili mě v tom Japonci, když zjistili, že zelený čaj zvyšuje odolnost mozku vůči změnám ve stáří.

Napsal jsi knihu o smíchu. Je ve tvé profesi vůbec místo pro humor?

Asi není den, kdy bych se v práci od srdce nezasmál. Mimochodem v té knize o smíchu je i kapitola, která se týká smíchu a léčení návykových nemocí.

Naprostá většina tvých básní má spirituální téma. Jakou podobu má tvoje duchovnost?

Spíše intuitivní než racionální.

Řekl bys o sobě, že jsi spokojený člověk?

Někdy.

Jistě znáš dětskou hru, "co by to bylo, kdyby to bylo". Bez velkého přemýšlení napiš, co bys byl, kdybys byl zvíře, rostlina a věc.

Veverka, slunečnice, balvan.

Kdybys měl ze svých básní vybrat jednu, která by to byla?

Třeba tu, kterou jsem napsal v Indii v roce 1992.

Převtělování

Jestliže se rodíme stále znova,
než dosáhneme dokonalosti,
ředitel hotelu se možná narodí
jako opuštěné děvčátko,
zhýčkaná žena jako mladík,
kterému ve zmatku velkoměsta,
kde je těžké i dýchat,
rozbili rikšu,
důstojník jako dítě
žebrající mezi auty
a navoněný zloděj...
raději nemyslet.
Kde se zrodíme my?
Přátelé, máme ještě čas
učit se soucitu a lásce,
než noc zavře knihu
uprostřed nedočtené strany.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 14:27

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Bez příznaků odvykacího stavu?.(Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu. )? To by bylo výborné. 

Každopádně ted víme, že Miroslav žije s manželkou bez vzájemného tepla a pochopení. Ale když jim to vyhovuje...

To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Tak tu jsem slyšel, měl tu Jim koncert léta páně. Zajímavej chlapík