Eva už není mezi náma. Evi, doufám, že jsi se spojila s podstatou :smiley_heartbounce:
:smiley_sax:
IMG_1547.jpeg
Jorge Teillier
Copak je s naší Evičkou, že už se nikde neozývá?
Evička už je na druhém břehu.
Citace od: Paradoxy kdy 2026-02-18 07:17Evička už je na druhém břehu.
Odkud to víš?
A co se jí stalo?
Dovědělli jsme se to na facebooku, její rodina to tam oznámila jejím přátelům.
Citace od: Pedrito kdy 2026-02-18 09:26Dovědělli jsme se to na facebooku, její rodina to tam oznámila jejím přátelům.
Ano, na fb, ale co a jak nevíme...
Nevíte náhodou co je s Trini?
Přestala psát, už docela dlouho. Jestli třeba nenásledovala Evulínu.
A co Jirka - Durodara - není někde aktivní?
Myslím že Trini ještě žije, ale tady se smazala (to já nebyl).
Jirka žije určitě, ale už jsme si vše napsali, a tichneme.
Citace od: Pedrito kdy 2026-05-02 20:50Myslím že Trini ještě žije, ale tady se smazala (to já nebyl).
Jirka žije určitě, ale už jsme si vše napsali, a tichneme.
Mám potřebu napsat, že nikdy není napsáno vše.
Příběhy i mysl člověka zůstávají otevřené —
nedopsané, nedořečené..
A možná právě v tom je jejich síla..
Spisovatel život píše knihu osudu, a kým je otevřena, vidí že je o něm. Tu zakopne o vykřičník, či otazník, a padá mezi řádky. A vidí, že nejen o něm.
Citace od: Pedrito kdy 2026-05-04 07:36Spisovatel život píše knihu osudu, a kým je otevřena, vidí že je o něm. Tu zakopne o vykřičník, či otazník, a padá mezi řádky. A vidí, že nejen o něm.
Co je to osud? Má nad námi moc nebo ho řídíme sami?
Citace od: Marioneta kdy 2026-05-04 21:21Citace od: Pedrito kdy 2026-05-04 07:36Spisovatel život píše knihu osudu, a kým je otevřena, vidí že je o něm. Tu zakopne o vykřičník, či otazník, a padá mezi řádky. A vidí, že nejen o něm.
Co je to osud? Má nad námi moc nebo ho řídíme sami?
Asi tak nějak spolu :)
CitaceCo je to osud?
Nejspíš život, jeho chod mezi zrozením a smrtí - v lidech.. a jejich vztazích křížem krážem.
Tak Trini je živá a zdravá a plná energie :)
Citace od: Miroslav kdy 2026-05-08 21:51Tak Trini je živá a zdravá a plná energie :)
Možná nás všechny přežije :)
Často si vzpomenu na Evulínu. Velmi živě. Zajímavé, kam se to ztratilo, bylo to dlouho, vyvíjelo se to a už to není.
City, které se vzbudily, porozumění i nesouhlas atd. Zanechala ve mně překvapivě velkou a stále živou stopu, jakoby stále byla, žila. Je ona na druhém konci toho vnitřního spojení? Ovlivňuje to její další vnitřní putování podobně jako ovlivňuje moje?
Smrt je opravdu velká vnitřní otázka...
Otázka beze slov.
P.S.
A to jsme se nikdy osobně nesetkali, neviděli, neslyšeli.
My taky ne, ale mluvili jsme spolu a psali si dlooouho :)
Smrt je mysterium, narození zázrak.. (anebo naopak?)
Já vnímá svět tělem - nástrojem to vnímání. A medituje - kontaktuje "beztělnost".. Takže ví, "kam jde", až tomu nástroji smyslového vnímání vyprší doba trvanlivosti :)
Tuším, že tím jak člověk myslí, kam se prokutá v tom svym vědomí, tak si chystá nejen každou další chvíli, ale i ten příští zrod.
Výbornej je zpěv, je to vlastně meditace, třeba jen lalalala.... To je fuk, že čék nemá hlas jak Gott.. Neboť, schválně, zkuste zpívat a přemýšlet zároveň, mě to teda nejde ;D
Óm je taky hezká písnička :-)