Posezeníčko

Jana mi to tam furt maže a vždy zabanuje...

Apropo, na játra je supr koupel nohou ve studené vodě se lžící soli. Lavor. A po deseti minutách to spláchnout do hajzlíku. A nedívat se do tý vody splachované. Oči jsou totiž brána...

Předepsané léky musí bejt, a tak pomůžeš i jim, odejít...Litr kefíru denně navrh.

No ne, třeba to nefunguje, kdoví  ;)

Tak jsem byl včera nakupovat, měl jsem v plánu všecko, od paty až po zobák. Ale hrůza se mnou.. zasek jsem se v decathlonu, páč tam ženy měly přehlídku... A navíc se mi tam zjevila kamarádka a vysadila mi na ramena svou holčičku. Nějak jsem zatušil, že plán po nových oblečcích nabírá ztrátu.
Díky bohu to asi za dvě hodiny skončilo, jen mám na prsou modřiny od botiček, krk jako kdyby mě škrtil Kocourek, a v hlavě mi zní bum, bum, bumbumbum, bumbum.... A tak si říkám, "ne, s prázdnou neodejdeš!"  Boty byly na prvním místě, pač ze starejch už mi skoro vykukoval palec... A tu čtu, "tato obuv je vhodná pro lov vysoké zvěře." A já věděl, že dál už nemusím, to je přesně ono. A tak šťastný jsem se dral k domovu, asi 10% splněno. :)

Óóóó, super příběh, na příběhy já jsem :-)
Až budu mít chvíli, ráda tady poplkám :-) a hlavně se seznámím s novým prostředím :-)
Jdou sem vkládat písničky z youtube jako na Poradně? Na inspiruj mi to moc nejde, nevím, jak na to asi....

Citace od: Evulína kdy 2025-01-26 11:29Óóóó, super příběh, na příběhy já jsem :-)
Až budu mít chvíli, ráda tady poplkám :-) a hlavně se seznámím s novým prostředím :-)
Jdou sem vkládat písničky z youtube jako na Poradně? Na inspiruj mi to moc nejde, nevím, jak na to asi....

Jasně, jde vkládat úplně všechno, i pdf, všechny formáty...

Dole vlevo jsou tři baravné tečky, jimi si můžeš změnit barvu.
Klikem nahoře vlevo na sluníčko, bude měsíček :)

Tak jednu pro nás  :smiley_love_heart:

Ahoj Evulíno!

Ať se Ti tu mezi chlívečky líbí :)

Ahoj Honzame, dííky :-) je to sranda, jak se scházíme tu a támhle skoro pořád ti stejní :-)

Je to migrace za lepšími životními podmínkami. Není tu Jana!

No není, ale jsem si jistá, že na ni všichni stejně myslíme... a semo tamo nakukujeme na Poradnu :-) Takže je pořád s námi... :-)

My ji máme rádi i přes její.. ten bazmek.. oné...
Teda mluvím za sebe :)

Přesně :-)

Youtubko dáš tak že zmáčkneš ten červenobílej čudlik "youtube" a dáš do okýnka odkaz :)

PS. Všimni si že i teď Janule reaguje na to, co kde kdo píše vybranými pasážemi a citáty...
Podvědomě tím říká, "jste mimo, já to mám takhle božsky, jak to říkají Probuzení." 
:)

Ojedinělý hlas... Jak zpívá Plíhal, "koncert lidských duší", jestli si to pamatuju... :)

....

V poslední době u internetové kriminality škoda narůstá. Když už totiž pachatel oběť takzvaně zahákne, ovládne ji a připraví o všechno.

Ano, v tomhle případě pachatelé dokázali oběti přimět, aby si vzali i úvěry v bankách a peníze jim poslali.

Když oběť ovládnou, pošlou ji ještě do dluhů. Pachatelé mají sofistikované postupy, kdy lidi uvedou do určitého stavu nouze. Oběti mají pak pocit, že když neudělají to, co jim falešný bankéř radí, přijdou o své peníze. A pak se bohužel ještě zadluží.

Říkáte si někdy: Proboha, jak ti lidi mohli uvěřit půlnočnímu telefonátu od bankéře, že mají rychle někam poslat peníze? Nebo vydat přístup ke svému účtu? Anebo se nedivíte? Umějí být pachatelé vážně tak přesvědčiví?

Za začátku jsme se nedivili. Ale po třech, čtyřech letech usilovné prevence a mediálních kampaních mi nad tím zůstává rozum stát. Měli jsme i případ, že paní vkládala do bitcoinmatu peníze a uniformovaný policista jí to přímo na místě rozmlouval. Nedělejte to, je to falešné, říkal. Paní je tam stejně dala. Uvěřila tomu falešnému bankéři, který jí radil: Neposlouchejte ho, to je falešný policista. A druhý den nám to přišla nahlásit jako podvod.

Ve zprávě o vývoji kriminality za loňský rok píšete, že přes malý pokles tenhle druh kybernetických zločinů tvoří 11 procent veškeré kriminality. Kam až poroste? Jaké další triky těchto podvodníků máme čekat – když v tom česko-ukrajinském případu se volající pachatelé vydávali za pracovníky České národní banky?

Asi budou své legendy upravovat. To, že máme v uvozovkách jenom 11 procent, je úspěch. Právě díky masivní preventivní kampani, spolupráci mezi policejními složkami, práci státních zástupců... A taky díky úspěšným případům: když jsme takový udělali, vždy se to projevilo. Mezi roky 2021 a 2022 jsme u těchto podvodů měli nárůst 100 procent. Loni byl pětiprocentní pokles. Ten ultra nepříznivý vývoj se nám podařilo zastavit. Ale ano – budou přicházet nové formy internetové trestné činnosti.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-skolak-s-pistoli-na-to-jsme-nebyli-zvykli-rika-policejni-sef-269713#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest270_search_overlay_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-skolak-s-pistoli-na-to-jsme-nebyli-zvykli-rika-policejni-sef-269713#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest270_search_overlay_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz)

Myslím, že na tyhle podvody jsou chytlaví hlavně vyznavači konspirací, kteří nevěří médiím a zprávám ani policii ale o to víc věří všemu co jim přijde jinou cestou a potvrzuje jim jejich dojem, že je za tím oficiálním určitě nějaké spiknutí.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-11 09:43....

V poslední době u internetové kriminality škoda narůstá. Když už totiž pachatel oběť takzvaně zahákne, ovládne ji a připraví o všechno.



Myslím, že na tyhle podvody jsou chytlaví hlavně vyznavači konspirací, kteří nevěří médiím a zprávám ani policii ale o to víc věří všemu co jim přijde jinou cestou a potvrzuje jim jejich dojem, že je za tím oficiálním určitě nějaké spiknutí.

Ty už z těch konspirací taky pěkně vyšiluješ. Zřejmě nějaká připoutanost.  ;D

Nedávno jsem také málem naletěla. Každý týden přibližně ve stejnou dobu píši staršímu synovi na Whatsapp, kdy přijde. Tentokrát mi hned neodpověděl, ale zakrátko přišla smska: Ahoj mami, to je moje nové číslo. Rozbil se mi mobil a tak mám nový. Dej mi zprávu pod tímto novým čislem na Whatsapp.
Přišlo mi podivné, že tam nebylo jméno - chvíli jsem totiž přemýšlela, jestli to napsal syn nebo dcera. Tak jsem to ukázala mladšímu synovi a ptala se ho, jestli také dostal zprávu o novém čísle. Ten mi hned řekl, že je to podvod a at na to v žádném případě neodpovídám, že při rozbitém mobilu žádné nové čislo nepotřebuje. No jo. ale syn na moji poptávku, kdy přijde, neodpovídal. A tak jsem si začalala říkat, že má opravdu nové číslo a čeká, že se mu na ně ozvu. Ale mladší syn řekl, že to nesmím, že se určitě ozve později. Byla jsem z toho dost vynervovaná, a tak jsem nakonec synovi zavolala. Naštěstí to hned vzal a potvrdil, že s tou smskou je to podvod, že žádné nové číslo nemá. Později jsme si povídali, co by se asi dělo dál, kdybych tu smsku vzala vážně a reagovala na ni.

Při online banking jsou ted skoro pokaždé varování před podvodníky - že mohou volat pod pravým čislem banky a vydávat se za úředníky banky. Telefonáty, když nevím, od koho jsou, už neberu. Ale tu smsku Ahoj mami jsem nemohla přehlídnout.

Nejde  vzít někomu cit. Ve chvilce, co to uděláš, je s tebou ámen. Ani Jana není hodná osudku. Ona je velmi dobrá žena, co se starala o mnoho bytostí. Ten úlet je o svobodě. Nikdo nechce vědomě být utírač prdelí.

To dokáže leda Honzam. Já bych to asi nedokázal. A když ano, protože vím co je vojna, tuze by mě to nebavilo... Moje ego to má jinak. Ale tahle Honzam Jóga je dábelská. On chce soucit proměnit ve vraždu.

Co mi to tu píšete, do vlákna pro Evulínu??????
Čovek aby se tím pak prokousával :-)
Si tu budu muset založit nějaké vlákno "sama pro sebe", asik. Pro písničky, úvahy a tak :-)

Miroslave, běž si hrát na svůj konspirativní píseček, jo?
:-)

(Jinak tě tu ráda vidím....)

:-)

Pro Soňulínu, i když tu není...

;D

Otevři si vlákno: Pro Evulinu, když tu je

Jinak se omlouvám. Ale tady si každý píše, co chce, kam chce. Mně to nevadí.  :)

Mě taky ne, to je taková řeka.... jako život....

Citace od: Evulína kdy 2025-02-11 12:09Co mi to tu píšete, do vlákna pro Evulínu??????
Čovek aby se tím pak prokousával :-)
Si tu budu muset založit nějaké vlákno "sama pro sebe", asik. Pro písničky, úvahy a tak :-)

Nesmíš brát vše tak vážně, je to Hra. To ti celou dobu myslím říká i ten Jirka. Neber to smrtelně vážně. Svět tu není z důvodu posrat se vážností.

A doprdele, to z mého projevu fakt není patrné, že to smrtelné neberu vážně????? Jako fakt?

Důležité je nebrat nic smrtelně vážně (hlavně ne sama sebe a své názory), aby ta smrtelná vážnost - to odhodlání zbylo a soustředilo se jen na to probuzení, osvobození - jako to udělal Buddha

Vrrrr....

Miroslave, Budhova cesta byla a je stále identická a jedinečná v odevzdání..., ne v soustředění veškeré síly k...., jak jsi to napsal. Kapišto? Ty jsi úplně mimo můj, jàčka svět.

Tak jak to vnímáš, jsou tu děje, které si za rámeček nedáš, které příjmout nelze, mučení, zabíjení, horrory umanuté mysli... A druhá stránka se usmívá a mluví o bezpříčinné radostivosti...
Takže, která je ta principiální a která umělá? A to není jednoduché, když granát utrhne krásný holce nohu a bomba roztrhá dítě na kousky.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-11 20:20Kapišto? Ty jsi úplně mimo můj, jàčka svět.

Taky mám ten dojem.  :) 

Ptotože toho Jirku trochu znám, on není z nikoho vyšinutý. On vidí jen reakce.. a vlastně je nechce rozbíjet. Nemá tu potřebu. Jako má třeba Jana, uzpůsobit vše svýmu pohledu. Tohle je mu cizí, a teprv z nepochopení druhých podnikne tuhle cestu trnitou. Zkusit ťuknout na čelo. Nejde mu o manifest. On vidí v každém podstatu a to, co ji kryje.

Problem pro druhého, a separace do vlastních témat, může nastat, když jeho pohled udeří do toho "já - moje". I velikány jako byl Luck tohle nadzvedlo. A to je ucho jehly. Dva kohouti si půjdou vždy po krku, i když vidí stejnost své duše. To je ta příroda.

Jsme jedna hodně velká a rúznonázorová rodina. Nejsme jen kámen, jsme i těma očima, co v něm vidí krásu, třeba Davidovu. To jsem přepísk, že jsem Honzamovi hanil starý zákon, je tam spousta krásného. Ale je tam i hodně temnoty. Temnota má vždy převahu, křik vždy přehluší uším ticho. A démonická myšlemnka si myslí, že zakousne čisté vědomí. Ani neví, že z něho povstala a z něho žije. Když jí to dojde, vymizí. To není konec světa, vědomí furt září. Třpyt prázdna.

Krom tebe mi Evo řekla že jsem křehký jenom jedna Býčice. A řekla to tenkrát spíš mý holce. Řekla jí, a já to slyšel, ty ho zabiješ... Nezabila :)

Se nedáš tak lehce. Resp. tvé ego.

A už nejsem Evulínka, ale Eva.
Zajímavé.

 

Eva, Evča, Evička, Evule, Evinka, Evulínka....

Jedný mojí spolužačce Janě ani nevadilo, když se jí říkalo Honzina. 
A přítelkyni z Kobeřic, co byla Erika (umřela) jsme od mala říkali Běsík.
Mě říkali Knedlík. Což indiánsky moc nezní... 

To je zajímavé, ono se to tak vžilo, že i někteří učitelé na učňáku mi říkali Knedlíku. A když je sraz, tak jen Knedlík :D

Přitom, já knedlíky nikdy nejed a byl jsem hubeňour a sportovec :)

Citace od: Evulína kdy 2025-02-12 01:43Se nedáš tak lehce. Resp. tvé ego.

Já mám ego jasný
jako Vostál krásný
klidně řeknu "do piče"
hledě na ty voliče.

Co vlastně na druhém miluješ, je ti sympatické? Nebo se od toho distacuješ? To co je ve všech stejné a tak čiré, že neviditelné, nedotknutelné, čím jsi vědomá a živá a pozorující.. nebo jeho povahu? Která může být od oškliva až po krásu?
A co se stane, když to člověk s tím duchobraním přežene, a začne díky té své povaze (osobnosti) tvrdit že žádný já, mysl, individualitu nemá. Mrkni, jaká je to legrační scéna.

Většinou, když někdo někoho nařkne, že má ego, či je v egu, atp, předpokládá že on ho je prostý. Ve skutečnosti ale jenom vidí věci jinak, "já to vnímám takhle, a tak je to správně". Automaticky tedy předpokládá, že druhý se mýlí, má to špatně. A snaží se mu to zprostředkovat, nebo se na něj vyprdne, s tím že je to marné. :)
Málo kdy si uvědomí, že i ten jeho pohled je jen malým výhledem do projevu, či zpětně ku zdroji. Málo kdy vidí kam všude až sahá ta "mysl", kam to jeho "já".
Ve snaze se v tom vyznat má někdy i ty sklony ke konspiračním idejím. A jiný třeba zas k tomu pámbíčkaření a když cítí za něco vinu, jde za panem farářem pro odpustek. A hned je mu líp. A příští neděli zase. Místo aby v tý introspekci, sebe-pozorování, poznal důvod těch mentálních tlaků a v meditaci je uvolnil, dal svobodu tomu "já", vypustil ptáčka z klece...

Jak banka pracuje s právě okrádaným klientem. Poslechněte si záznam telefonátu

....
Přesvědčit klienta, aby nenaletěl, je ale často opravdu náročnou misí. Klient je totiž už od podvodníků psychologicky ,,zpracovaný". Má před sebou vidinu rychlého zisku, kyberšmejdům slepě důvěřuje, důvěra v banku je díky ,,masáži" podvodníků naopak nahlodána.
......

Jak banka pracuje s právě okrádaným klientem. Poslechněte si záznam telefonátu (//http:///)

To sem dávám pro Evulínu, ta je schopná také věřit všemu možnému, třeba o tom covidu, Pekové a pohádkám o údajných konspiracích.
Jak vidno, může takový postoj nejen ohrozit zdraví, ale přijít i dost draho.  :)

PS. Ona ta přezdívka Knedlik měla docela vtipnej důvod vzniku... ;D

Jinak jasně že ego v duchovnu má parametr negace - zvyklosti a připoutanosti, žák musí z něčeho vycházet, že vlastně to co mu způsobuje zatemnění, nevědomost, je nějak definováno a je hodné přesahu, odpoutání se od sebestředného smýšlení od toho - "moje", odevzdání tohoto institutu, jako nedůležitého pro Cestu. Odebrání mu, vzdání se, sebedůležitosti ve vztahu k Duši - Átmá... To bývá jaksi východiskem, odložit osobno, a spočinout v Duchu. Ale vědět to nějak definovaně a těch slovních vyobrazení je mnoho, znamená přiblížení. Ale "dotek", "spoj" je i tohoto odevzdání. Nenechat si nic, z kdy uvažovaného, třeba i tyhle úvahy jsou jen úvahy, co třeba někomu zazvoní, nic směrodatné. Žejo Evulíno? ;)

S Knedlikem je to jednoduché :) To byl takovej černej puntík od mistra na dílně. Když učeň zlobil, dostal od něj černej puntík. A já jich posbíral nejvíc. A tak mi začali říkat Knedlik. Někdo s "í" krátkým a někdo s dlouhým.

Donutil není borec, co bych si od něj nechal podepsat zápisník. Ale je to dobrej herec. Kdysi s Ivou to možná bylo naopak, kdy ho ta sláva  ještě neplhotila.

Tahle holka je realizovaná, stačí se jí podívat do očí... :) Nemusí to nikde vyprávět. Stačí písnička.

Kde všichni jsou?

Tak ješte jednu, oni asi realizovaní nejsou, ale tím víc je to hezký, upřímné a ta písnička je
 dokonalá.

Iva nikdy nebyla herečka, mohla "hrát" jen samu sebe... Některé její písničky jsou dost těžko stravitelné. Dokázala velkou věc, zachránit život výbornému umělci Richardu Mullerovi.

když už slovečina, nevěřiil jsem že je na kluky ale prý asi jo.


Takovej frajer..

Já proti homosexuálům nic nemám, ale neumím si to představit, to prostě nejde... Merkury byl taky na kluky, co vím... Ale takovej hlas jak měl on, to už ani není možný. Chápu že ženy jsou na ženy. Ale muže na muže mi nezacvaklo. Vždyť nemaj ani prsa!

Není tu, není tu
havrani na plotu.


Mám dojem, že někteří chodí na net, když tam nacházejí nějaké sepotvrzení.
A tak hold, když jim člověk předkládá neprozřetelně zrcadlo, tak je to brzo přestane bavit.
A tak nám úplně zmizel například Zdeněk.  Trini Evulína začínají pauzírovat.

To nám chlapům (tím nemyslím jen mužské pohlaví), co hledáme pravdu, podívat se do zrcadla naprosto nevadí, naopak.
Ten Jirka - Jáčko například a nebo i ten Honzam koukám, to zrcadlo moc nemusí. Jaksi to hatí ty jejich krásné iluze a vlastní důležitost, tak je docela pochopitelné, že z jejich pohledu není o co stát.
To Jana. ta se úspěšně bránila tchořím způsobem. Každého to brzo přešlo a na mne reagovala taky svou naprostou nechápavostí toho, co jsem jí psal. Nespíš částečně i záměrnou nechápavostí.
No a co Vostál? Co s ním je?  Trochu mám z jeho posledních příspěvků pocit, že se dal na pití. To by ale bylo škoda. Ten je taky chlap a ne nějaký přizdi... či dochovňácký hochštapler.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-12 23:04Já proti homosexuálům nic nemám, ale neumím si to představit, to prostě nejde... Merkury byl taky na kluky, co vím... Ale takovej hlas jak měl on, to už ani není možný. Chápu že ženy jsou na ženy. Ale muže na muže mi nezacvaklo. Vždyť nemaj ani prsa!

To lezby, to je jiná. Zcela je chápu, že se jim líbí ženy podobně, jako nám většinovým mužům.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-16 16:16Není tu, není tu
havrani na plotu.


Mám dojem, že někteří chodí na net, když tam nacházejí nějaké sepotvrzení.
A tak hold, když jim člověk předkládá neprozřetelně zrcadlo, tak je to brzo přestane bavit.
A tak nám úplně zmizel například Zdeněk.  Trini Evulína začínají pauzírovat.

To nám chlapům (tím nemyslím jen mužské pohlaví), co hledáme pravdu, podívat se do zrcadla naprosto nevadí, naopak.
Ten Jirka - Jáčko například a nebo i ten Honzam koukám, to zrcadlo moc nemusí. Jaksi to hatí ty jejich krásné iluze a vlastní důležitost, tak je docela pochopitelné, že z jejich pohledu není o co stát.
To Jana. ta se úspěšně bránila tchořím způsobem. Každého to brzo přešlo a na mne reagovala taky svou naprostou nechápavostí toho, co jsem jí psal. Nespíš částečně i záměrnou nechápavostí.
No a co Vostál? Co s ním je?  Trochu mám z jeho posledních příspěvků pocit, že se dal na pití. To by ale bylo škoda. Ten je taky chlap a ne nějaký přizdi... či dochovňácký hochštapler.

Jirka na to nemá čas. Já mít jinou práci, kde musí být člověk neustále v záběru a k tomu se starat třeba o nemocné blízké, či něco řešit ohledně živobytí, taky bych asi neměl buňky psát vážně i nevážně někde na internetu. Nastavím mašiny a mám chvíli volnou. A někdo zas potřebuje řešit něco v sobě, a jinak než se kde vypráví. Tak se nenechá rušit.

Na Janu mi už nejde pozornost, ona se učí a radí s AI, používá ji k vyjadřování, když zrovna necituje, holt si našla, co jí udržuje v tom jejím blahu.

:)

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-16 16:21To lezby, to je jiná. Zcela je chápu, že se jim líbí ženy podobně, jako nám většinovým mužům.

No žejo :D

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-12 23:04Já proti homosexuálům nic nemám, ale neumím si to představit, to prostě nejde... Merkury byl taky na kluky, co vím... Ale takovej hlas jak měl on, to už ani není možný. Chápu že ženy jsou na ženy. Ale muže na muže mi nezacvaklo. Vždyť nemaj ani prsa!

Trochu (dost) jsem měla poslední týden náročný, vlastní blbostí, či slabostí..., ale už je zase dobře...

Zvláštní, já to mám zase naopak, Pedrito, než píšeš o homosexuálech nebo ženách, které mají rády ženy - naopak ale vlastně stejně, nechápu, že se ženě líbí žena jako partner, ale líbí se mi (líbí je špatný výraz), ale pospíchám a nenacházím výraz dobrý - možná jak jsi psal i ty, že to nechápu, nedovedu si představit (cha cha, přitom jsem vdaná za muže a žiju s mužem letos už, tý jo 44 let + 3 roky chození na škole), chápu, rozumím, když muži se líbí muž jako partner, něco mě na tomto přitahuje, ale samozřejmě jde o druh člověka (lidí), nemůže to být někdo jako porno herec/čka, pro rozmar, ale o skutečné souznění jejich duší, oddanost, sounáležitost...
Něco na tom bude, na tom názoru mě a tebe, že to vnímáme jinak a chtělo by to větší vnitřní hledání, proč tomu tak je, zkusím se nad tím zamyslet a prošťourat....něco mi říká, že se jedná o archetypy, žena a muž a něco způsobilo, způsobuje přitažlivost jednoho pohlaví...
Co to asi bude, hm....

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-16 17:35No žejo :D

Vsadím se, že mému muži se taky líbí ženy a žena s ženou, nedovedu si představit, že by na něho sáhnul muž :-)))))))))))))
Tak pa, zase někdy....

Jdeme se s mužem dívat na film Zápisník alkoholičky, dokud jsem rozhodnutá se na to podívat :-)
Doufám, že mě to nerozesype.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-16 17:47Trochu (dost) jsem měla poslední týden náročný, vlastní blbostí, či slabostí..., ale už je zase dobře...

Zvláštní, já to mám zase naopak, Pedrito, než píšeš o homosexuálech nebo ženách, které mají rády ženy - naopak ale vlastně stejně, nechápu, že se ženě líbí žena jako partner, ale líbí se mi (líbí je špatný výraz), ale pospíchám a nenacházím výraz dobrý - možná jak jsi psal i ty, že to nechápu, nedovedu si představit (cha cha, přitom jsem vdaná za muže a žiju s mužem letos už, tý jo 44 let + 3 roky chození na škole), chápu, rozumím, když muži se líbí muž jako partner, něco mě na tomto přitahuje, ale samozřejmě jde o druh člověka (lidí), nemůže to být někdo jako porno herec/čka, pro rozmar, ale o skutečné souznění jejich duší, oddanost, sounáležitost...
Něco na tom bude, na tom názoru mě a tebe, že to vnímáme jinak a chtělo by to větší vnitřní hledání, proč tomu tak je, zkusím se nad tím zamyslet a prošťourat....něco mi říká, že se jedná o archetypy, žena a muž a něco způsobilo, způsobuje přitažlivost jednoho pohlaví...
Co to asi bude, hm....

Dnes už mě k tomu nic nenapadne, uvidíme zítra :)

Bude to mít asi co dělat s rovnováhou (tedy spíš nerovnováhou) ženské a mužské energie v těle. Přirozený stav je, že v mužském těle je celkově aktivnější jangová energie a v ženském jinová.
Navenek je tak přitahováno opačné pohlaví... U lidí, který přitahuje sexuálně stejný pohlaví, v tom bude nějaký odklon, v tom stavu těchto vnitřních energií. Taky se říká měsíční (ženská) a sluneční (mužská).. a i jinak.
:)

No a u tebe a (Miroslava) to je jak, s tou energií?
A u mě to je jak, s tou energií?
Nějako jsem to nepochapala.

Co jako? Miroslav ani já na kluky nejsme, a ty na holky, co vím,  taky ne. Tak v týhle věci v nás jsou ty energie očividně v normálu. Nebo v tom u sebe cejtíš nějaký výkyvy? :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-17 11:21Bude to mít asi co dělat s rovnováhou (tedy spíš nerovnováhou) ženské a mužské energie v těle. Přirozený stav je, že v mužském těle je celkově aktivnější jangová energie a v ženském jinová.
Navenek je tak přitahováno opačné pohlaví... U lidí, který přitahuje sexuálně stejný pohlaví, v tom bude nějaký odklon, v tom stavu těchto vnitřních energií. Taky se říká měsíční (ženská) a sluneční (mužská).. a i jinak.
:)

No že vás přitahuje nebo byste si to dovedli představit, nebo jak jste to napsal, ženu s ženou, a moc si nedovedete představit, nebo nechápete muže s mužem a já to mám naopak.
Reaguji na to, co jsi napsal dnes - viz. tvá citace.
Jak to tedy my máme s těmi energiemi, já, nebo ty a Miroslav.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-17 20:03Jak to tedy my máme s těmi energiemi, já, nebo ty a Miroslav.

Já beru energie - elektriku i plyn od ČEZu

S vámi je řeč jak rozprávka. Jeden mlží a druhý si z toho dělá prdel 🙂

No mě to spíš příjde naopak, s tou rozprávkou. Buď někdo z nás dvou blbě píše, nebo blbě čte. :D

Kdes vzala toho smajlíka?

Asi takhle, když potkám v parku líbájící se holku s klukem, příjde mi to úplně normální. Když potkám líbající se holku s holkou, příjde mi to vyjímečné ale v pohodě. A když potkám líbajícího se chlapa s chlapem, a není tam zrovna míting KSČ, uhnu pohledem a otřesu se... Ale jinak proti nim nic nemám, láska je holt láska, jak zpívá Lucka Bílá.

 :)

Na tom, co jsi dnes psal o těch energiích, jingu a jangu nebo jak to je, něco bude. Proto mě to zajímá, jen jsem dnes neměla čas nad tím přemýšlet , ale v tom jingu a jangu něco bude, proto by mě zajímalo, tvoje rozvinutí této tvé myšlenky dál...

Když to zjednoduším, chlapům se líbí, když dvě ženy a možná ženám, mě ano,  když dva muži...

Citace od: Evulína kdy 2025-02-17 21:55Když to zjednoduším, chlapům se líbí, když dvě ženy a možná ženám, mě ano,  když dva muži...

Já to mám jako Pedrito.

No to jsi už psal, to vím... A?

Citace od: Evulína kdy 2025-02-17 21:55Když to zjednoduším, chlapům se líbí, když dvě ženy a možná ženám, mě ano,  když dva muži...

Líbí, nelíbí, já zas objímající se lesbičky, ani ty hošany, tak často nepotkávám :D ale párkrát se stalo.  Holt je to o tom, že normálním mužům se líbí ženy a ženám muži. Však to je jasný.. A když je normálnímu člověku sympatický člověk stejného pohlaví, je to charakterové, umělecké, nikoliv milostné. :)
Jsem se jen zastavil u těch energií, proč to může být i menšinově jinak.
Rozvinout to? Jenže to bych napřed musel vysvětlit celej ten vnitřní energetickej systém... A to není enem tak, jako třeba vysvětlovat elektřinu...

Tak to asi necháme na zítřek, zítra bych se tomu mohla věnovat, dnes už jsem utahaná jako kůň 🐴, tak dobrou. 🙂

PS: Stačí, když to vysvětlíš na polarizaci jingu a jangu, ženské a mužské energii...

Vysvětlení, proč je homosexuál homosexuálem, na energetické úrovni je zajímavé. Při Vaší diskuzi mi přišlo na mysl, že člověk, který chce pochopit nedvojnost, by v sobě měl zpracovat a pochopit obě polarity a jejich fungování, prostě tak nějak celek.
Dřív se tvrdilo, že homosexualita je nemoc, v dnešní době mi přijde, že je nemocný ten, kdo je normální :D

Můj brácha je na mužský a už od mala byl jiný. A vzpomínám si, jak se vztekal, když mu v pubertě někdo řekl, že je na kluky.

Díky, Paradoxy. Mě docela zajímá ta příčina, proč to tak někdo má a znám docela hodně takových lidí, kteří jsou orientovaní na stejné pohlaví a vůbec proti tomu nic nemám. Dcera byla dokonce i na svatbě dvou svých kamarádek jako svědek jedné z nich a pak nám popisovala, jaká to byla nádherná svatba se vším všudy, s obřadem, zábavou. 🙂 Jedna holčina byla oblečená do bílých svatebních šatů a druhá měla oblek a obě zářily štěstím..., že čím to je ta orientace na stejné pohlaví...

Je to jako společný vír energií.Jako zámky které do sebe zapadnou.Běžně to je mezi mužem a ženou, ale nemusí to tak být.
Prapůvod bych klidně hledal ve sloučeninách u živých tvorů to má další level.
Většině lidí se tam líbí ta sexualita, ale vemte že jim je 80...co to je?

Nemohl by být prapůvod v hormonálním složení?

Je fakt, že většinou se takoví lidé dokážou spolu najít, poznají, že ten druhý to má stejně.

Ten prapůvod není ve smyslu vzniku, ale ve smyslu linie ve které to lze sledovat.
Prapůvod je vyjádřen jasně.

Dříve nežli svět bylo Já.

Chápu dobře, že tím chceš říct, že pokud homosexuál půjde introspektivně zpět, dokáže dopátrat, kde se co stalo?

Nedopátrá se.
My nevíme co je příčina a co následek.To se vztahuje zrovna k hormonům.Poměr je jiný ve 20 a jiný v 80 a přece zámek trvá.

Já bych řekla a určitě to tak je, že s touto orientací na stejné pohlaví se už lidé rodí. Alespoň bych řekla. Nebo to je trošku i výchovou, prostředím, ve kterém vyrůstají a vnímají to v malém věku?
Jak jsem psala, máme 6 vnoučat. 4 vnoučata už po desátém roce, dvě už plnýma nohama v pubertě, třetí do ní vchází a právě tady začínám vidět, vnímat jisté možné rozdíly... a u dvou z nich bych i řekla, že budou - mohou patřit do této menšinové skupiny... možná do osmi, devíti let jsem to nevnímala, potom už se začali více a více jakoby vyhraňovat..., uvidíme :-)

Někdo to vysvětloval jako nějakou chemickou záležitostí v mozku, no, nevím..., já chemii nerozumím...
Spíše možná více chápu tu ženskou a mužskou energii, v čem jsou jiné, čím se liší, čím se navzájem přitahují nebo naopak nepřitahují a řekla bych, že když někdo v sobě má více té ženské energie (jako např. já, ehm), přitahuje ho mužská energie..., aby byla vytvořena ta mandala jin a jang, celek, tvořený dvěmi navzájem opačnými a doplňujícími se sílami.

Skutečně už se takoví jedinci už rodí, nebo až se narodí, ovlivněni jak psala rodiči, výchovou, začnou být přitahováni jedinci stejného pohlaví?

Citace od: Salmo1cz kdy 2025-02-18 09:17Je to jako společný vír energií.Jako zámky které do sebe zapadnou.Běžně to je mezi mužem a ženou, ale nemusí to tak být.
Prapůvod bych klidně hledal ve sloučeninách u živých tvorů to má další level.
Většině lidí se tam líbí ta sexualita, ale vemte že jim je 80...co to je?

Popravdě ti moc nerozumím..., prapůvod bys viděl ve sloučeninách....

Jakých sloučeninách?

80 - no právě, že v sexualitě to asi nebude, i když vlastně sexualita není jenom o spojení dvou pohlaví, je jicm i v 80 v přítomnosti stejného pohlaví dobře, lépe, než v  přítomnnosti dvou různých pohlaví, nedovedou si to ani představit, že by to bylo jinak...

Pokračuji ve svém myšlenkovém pochodu :-)
Někdo si svou orientaci na stejné pohlaví např. uvědomí (?) , přizná až v dospěláckém věku, kdy už je ženatý, vdaná, mají děti... bývá to tak...

Citace od: Salmo1cz kdy 2025-02-18 11:01Nedopátrá se.
My nevíme co je příčina a co následek.To se vztahuje zrovna k hormonům.Poměr je jiný ve 20 a jiný v 80 a přece zámek trvá.

Já jsem asi natvrdlá :D . Láska mezi lidma může vznikat s hormonama i bez, sexuální přitažlivost bude závislá na hormonech.

A pak jsou tu myšlenky a fantazie, které se do hlavy dostanou ať chceme nebo nechceme.

Teď jsem vysávala a u toho ještě přemýšlela... :-)
Tak nějak bych řekla, že se ta vyhraněnost nebo řekněme přitažlivost, nepřitažlivost objeví až v momentě vstoupivší právě té zmiňované sexuality (díky salmo).
Sexualita je podle mě právě ta objebivší se v jistém věku u jedince - dítěte ta síla, která jak psal salmo otevírá zámky, aby jeden zacvakl do druhého, lépe by bylo říct MAGNETY. Póly.
U magnetů je to nejvíce patrné a to všichni známe.
Jsou dva magnety a buď se navzájem ty dva magnety odpuzují, nebo se k sobě v okamžiku přicucnou, spojí....

No jo, co s tou sexualitou. Jakou hraje roli v našich životech, ve světě.
Podle mě je to síla - já někdy nazývám sexualitu = krev, která dává vznikat novému životu. Je to tak i doslova, že áno. A může mít různou formu - chtíče - dobývat, zozsévat, rodit, plodit, hnízdit atd. a to dává vznikat i jistým emocím jako potřebě vlastnit, žárlit, bránit, útočit, podléhat atd. - což je v důsledku BOJ.

Ale může mít i jemnější formu, ne tak vyhraněnou na ten BOJ výše popsaný. A to je podle mne potřeba?, touha? s někým být, cítit přítomnost toho druhého, sdílet s tím druhým, usmívat se jeden na druhého, sdílet společné zájmy atd bez potřeby sexuálního (hrubého) dobývání, pronikání a přijímání, bez potřeby fyzického kontaktu těl.
Pořád to je jistá forma sexuality a i tady se může objevovat a objevuje emoce jako žárlivost, zklamání, lítost, ale i radost, protože tady je ten druhý a smutek, když tady není, protože nemáme s kým sdílet a my potřebujeme s někým sdílet, že áno. Jinak bychom si připadali jako ztroskotanci na pustém ostrově a ztroskotancem na pustém ostrově určitě nechceme být...
Několikrát jsem kdesi psala, že člověk není ostrovem sám pro sebe...
Není..., ale měl být být hlavně přístavem.... :-)

No a pak tady máme ty mudrce, kteří jsou, podle naše měřítka, těmi ztroskotanci na pustém ostrově a vystačí si sami se sebou...., sluncem, vodou, vzduchem..., přírodou.
Kde již žádná sexualita není a neexistuje, proto tu nejsou ani žádné emoce.
Vládne tady jen mír a klid.
Klid být.

Bytí samo.


To jsem se nějak rozkecala, jdu dále mávat hadrami po bytě :-)

Ty ses u toho vysávání opřela nejen do vysavače, ale i do mysli a myšlenek :) . Je to pěkná úvaha.

Jo prostě to do sebe zapadne jako magnety, je to tak vlastně se vším, viď :) Buď se to přitahuje nebo odpuzuje, a přitahování má v sobě zárodek odpuzujícího a naopak.

Když se nad tím zamyslím já, nedokážu se k odpovědi ani přiblížit.

Na hormonální úrovni mi to přijde tak, že zpětně tak cca čtyřicet a více let je na vzestupu hormonální antikoncepce a určitě i přes braní prášků spousta žen otěhotněla. To samý umělé oplodnění, kolik hormonů musí žena v tom procesu brát. A to nemluvím o tom, že hormony jsou díky tomu všude volně.

Citace od: Paradoxy kdy 2025-02-18 12:33Ty ses u toho vysávání opřela nejen do vysavače, ale i do mysli a myšlenek :) . Je to pěkná úvaha.

Jo prostě to do sebe zapadne jako magnety, je to tak vlastně se vším, viď :) Buď se to přitahuje nebo odpuzuje, a přitahování má v sobě zárodek odpuzujícího a naopak.

Hlavně to potřebuje "to/toho druhého".... :-)

Citace od: Paradoxy kdy 2025-02-18 12:39Když se nad tím zamyslím já, nedokážu se k odpovědi ani přiblížit.

Na hormonální úrovni mi to přijde tak, že zpětně tak cca čtyřicet a více let je na vzestupu hormonální antikoncepce a určitě i přes braní prášků spousta žen otěhotněla. To samý umělé oplodnění, kolik hormonů musí žena v tom procesu brát. A to nemluvím o tom, že hormony jsou díky tomu všude volně.

Je to možné....
Ale jak jsem psala o těch našich dvou vnoučatech, že se tam, možná rýsuje jiná orientace, obě matky, tedy snachy, horm. antikoncepci určitě nikdy nebraly, ale je fakt, že je všude jinde..., protože mi přijde, že je takto orientovaných lidí čím dál tím více...

Ale vlastně mohlo by to být, protože člověk je součástí přírody tak, jako zvířata a aby u zvířat nevznikala chuť na samičku, samečka, tak se dávají vykastrovat...
Což sice nevím přesně, co to tedy je konkrétně, u samečků asi že se odeberou varlata a u samiček vaječníky? Jsem chtěla napsat, že se jim zašije vagína :-)))))))))))))))))))))))))

Ještě přemýšlím nad tím, jestli u zvířat existuje homosexualita....???

Citace od: Evulína kdy 2025-02-18 13:08Je to možné....
Ale jak jsem psala o těch našich dvou vnoučatech, že se tam, možná rýsuje jiná orientace, obě matky, tedy snachy, horm. antikoncepci určitě nikdy nebraly, ale je fakt, že je všude jinde..., protože mi přijde, že je takto orientovaných lidí čím dál tím více...

Taky mi přijde, že je takhle orientovaných lidí víc než dřív...ono všech jinakostí je víc než dřív. Volné vztahy, nebo třeba vztah dvou mužů s jednou ženou a naopak ( ne že by spolu všichni tři spali, ale prostě mají vztah), taky je polyamorismus atd. Podle mě to z části souvisí s tím, že se lidi mají poměrně dobře a je svoboda všeho, tak se zkouší kde co, tím neříkám, že je to špatný, myslím, že já kdybych se měla o muže dělit s jinou, byla by to pro mě tvrdá zkouška.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-18 13:20Ale vlastně mohlo by to být, protože člověk je součástí přírody tak, jako zvířata a aby u zvířat nevznikala chuť na samičku, samečka, tak se dávají vykastrovat...
Což sice nevím přesně, co to tedy je konkrétně, u samečků asi že se odeberou varlata a u samiček vaječníky? Jsem chtěla napsat, že se jim zašije vagína :-)))))))))))))))))))))))))

:D

Citace od: Evulína kdy 2025-02-18 13:22Ještě přemýšlím nad tím, jestli u zvířat existuje homosexualita....???

Kdysi jsem viděla dokument o vlcích, kdy homosexuální jedince vyhnali ze společenství. Náš pes ( fena) obskakuje psy, no děsný. A nejde nám ji to odnaučit. Vzali jsme si ji totiž už jako roční, něco málo jsme ji naučili, ale jde to ztuha. Na druhou stranu je schopná nás chránit před nebezpečím.

Zajímavé...  :)

Citace od: Evulína kdy 2025-02-18 00:04PS: Stačí, když to vysvětlíš na polarizaci jingu a jangu, ženské a mužské energii...

No, jin a jang v taoismu.. je jako tamas a radžas ve védách... Ve védských naukách je ještě sattwa, jako jejich harmonický střed. V taoismu je ta harmonie vyobrazena jako ty tečky protilehlých barev. Že v každém tomto ženském a mužském aspektu (nebo spíš principu) Čchi, Prány, je přítomen jeho protipól. V kosmu je to vyvážené, v souladu, přirozeně vanoucí z Tao, dech Brahman. Z toho se rodí svět, hvězdy, planety, bytosti.. věčný pohyb... A jak jinak než k obrazu Toho, čili v lidském soužití je to obraz-odraz-vztah (upraveno :D doplněno) ženy a muže.. Jenže v našich tělech se rozvinula navrch svoboda citu a rozumu - mysl. A s ní ta osobnost. A ta s tím jinem a jangem (a gunami) jaksi hospodaří....
Nevím nakolik v tom hrají roli geny a hormony, i ony jsou tvořeny jimi, v tomu dané rovině. A říká se, že jaký si to mysl udělá, takový to má. Tak si to možná s sebou stále přenášíme od zrodu ke zrodu - ty a ony rysy, sklony, tendence... Či duše (džíva) nechce, nemá sílu, opustit podobu svých předchozích inkarnací.. Anebo obojí dokupy a ještě něco k tomu.
:)
 

Víc jich není, jenom momentálně je nehazíme do kotle a mohou se volně pohybovat... třeba v Evropě.
O sloučeninách to není, je to o tom že některé látky se přitahují a reagují spolu a jiné se odpuzují.
Je to takhle udělaný, láska a nenávist je pohyb.
Ti lidé se takhle už narodí a když je znáte odmala tak je to i vidět.
Mají jinou motoriku, trochu jiné estetické vnímání, vyjadřování ATP.

Guny - tři struny šamisenu
spodní a vrchní zdvojená
jinem a jangem v zenu.

Legenda:

Čchan je čínský výraz odpovídající sanskrtskému džhána a označující specifickou formu buddhismu, známou na západě pod japonským jménem zen. Čchan vznikl v Číně pravděpodobně v 6. století, podle tradice byl v této době přinesen do Číny indickým mnichem Bódhidharmou. Avšak je zřetelné, že tato buddhistická škola byla silně ovlivněna taoismem a obecně i čínským způsobem uvažování kladoucí silný důraz na intuici na rozdíl od Indie, kde byla vždy zdůrazňována racionální analýza a systematické rozebírání nauky.

-Wiki-
  :)

A ještě ten šamisen

Safra, ta má ale pořádný trsátko! ::)

Evulíno, co je s tebou?
Jsi v pořádku?

Asi před dvěma týdny jsme prohodili pár slov. Nebylo jí do smíchu nějak, jak dříve bývalo... Ale nevím, třeba se mi to zdálo.

Jestli jsem v pořádku 🙂 o tom by se dalo diskutovat. Mám období pití... potěšilo mě, že na mě myslíte.

Mě zachvátilo kefírové období. V lídlu maj u nás nově tohle:
(https://img.najdislevu.cz/akce/zbozi/2877699-kefirove-mleko.jpg)
A je to fakt pravý neředěný kefír, jaký jsem si kdysi kvasil doma z tibetských houbiček... :smiley_slobber:

No a máš Evčo nějaký "plán", co dál? Nebo to necháváš, co osud dá?

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-16 14:46No a máš Evčo nějaký "plán", co dál? Nebo to necháváš, co osud dá?

Noo, byl u nás dnes mladší syn a promlouval mi do duše. Mimo jiné našel skupinu anonymních alkoholiků přímo v Opavě (léčebna), kde asi ve středu se pojedu podívat. Je to otevřená skupina pro lidi závislé na alkoholu. Chjo no, nejtěžší je udělat první krok... Já si uvědomuji, že jsem alkoholik, ale jaxi... Pořád se mě ptal, co mi to přináší to pití a proč piju.... Jsou to těžké otázky. Přináší mi to otupělost, krátkodobé vypnutí hlavy.... piju z nudy, mám všechno, co může být, hodného manžela, zdravé a šikovné děti, vnoučata, peníze, tak asi i z nudy, je tolik lidí, kteří mají  skutečné potíže a musí to nějak dávat a já? Rozmazlená, líná staruše. :-)
Jáčko mi napsal, že než léčebna bych potřebovala pochopení a lidské teplo, no, to mám, od manžela, dětí, dělají si starosti a chtějí mi pomoct, ale bez mého aktivního přispění to nejde....
Ve středu bude syn volat, jestli jsem byla na setkání anonymních alkoholiků (AA)

Jdi tam, pomůže ti to, cítím to v kostech :star_yellow:

Já kdysi pil, páč kolem všichni pili, akorát mě z toho bylo nevíc špatně. Ne po jednom pivu, ale znáš to, když byla zábava, muzika, koncerty, plesy... A celý příští den jsem blil...

Poprvý jsem se ožral v osmý třídě před pěstitelskými pracemi, už bych to dávno zapomněl, ale vykouklo to. Stavil jsem se u spolužáka Vláďi a on blbec otevřel bar rodičů. Tak jsme si z každý láhve přihli. A byl z toho průser par excelence... Blití na záhonech a zvaní rodičů do ředitelny...

Pak až na učňáku. Po praxi jsme chodili na takový místečko pod nádražím s lavičkou v parku a říkali mu bidlo. Většinou jsem to nějak ustál a pivo nenápadně vylíval do křoví :D Ale jednou kluci řekli na ex a z toho jsem se nevykroutil.. Dopil jsem a šel blejt...

Jsou to hezký opilecký vzomínky, ta nej vzešla z čundru kol Okříšek, tam jsem mimochodem viděl ufo v podobě bílý koule. Ale to ještě střízliv. Až druhý den mě kamarádi nasrali, že mi nevěřili, co jsem v noci viděl. Tak jsem jim utek. A vyšel z lesa v rodných Brodcích. A tam zrovna bratránek chystal párty... ojojojoj.
No, přežil :P

 :)

Největší průser ovšem si ještě tehdá pelešil v pavučince budoucnosti. Na opušťáku z vojny jsem jel s kámošema na Vranov na chajdu. Něco jsme vypili ve Znojmě na nádru ale ne zas až tak, něco jsme pojedli. A že tam dojdem pěšo. Tak jsme šli a šli a v jedný vesnici už večer jsme nevěděli, kterou cestou na rozcestí... Tak jsme se šli zeptat do nejbližšího stavení, ale nikdo doma. Jsme si tam kecli na dvorek a vytuhli... A vzbudili nás policajti a už nás vezli. Neb tam byli v okolí nějaký vykrádačky a samozřejmě jsme byli první podezřelí...

No, aspoň vím, co to byl tenkrát výslech, velká místnost, malý stolek, policajt školenej na psychologické hry... Pravda zvíťazila, i dva kamarádi v místnostech vedle jim nemohli říct nic jiného, navíc jsme měli jízdenky. Ale stejně nám přišili omezování domovní svobody. Měl jsem vojenskej soud, coby vojín, a dostal pokutu. Velitel roty zvaný Bígoš mě politoval, když jsem mu to byl hlásit, dali jme si spolu pár frťanů koňaku. Na vzdálené přívodové stanici v poli za Brodem, kde jsem druhý rok sloužil, měl totiž v mé péči spolu s mým "mladým", své králíky. Jó vojna to byla krásná ale krátká... Šikanu jsem nezažil. Jen teda v Prostějově na PŠ gumárnu. Svý kouzlo to mělo. Kdo nezažil, neuvěří :-)

Jednou ti nám tam čoveče v tom Prostějově chytlo ve sklepení uhlí. Jo to byl červenec a kam se na to hrabou dnešní teploty. Byly tehdy před pětatřiceti lety vyšší a trvalejší. A tak se ta masa uhlí samovznítila. A my to rozhrabávali, dostat se k ohnisku... Byli jsme jak čerti, a bylo tam teplo jak v pekle. Kdyby tam zavítal satanáš, dostal by z tý scény mrtvici.
Uhasili. Ale ještě tejden smrděli. Prostě krása  :smiley_attention: 

Já jsem měl vojnu docela dobrou, rozhodně ne nezáživnou.A taky mi ukázala alespoň na dostřel moje hranice.Jsou strašně daleko,tzn.v momentu kdy se mi začala hromada kolegů hroutit tak jsem opustil emoce a nastoupilo čisté racio.To bylo ulehčení.
Kolega mě na velitelském cvičení prosil ať ho nechám umřít. ;D
To víš že jo,ty si tady budeš spokojeně smrdět a já budu lítat jako kráva.
Vztyk a koukej fungovat vole. ;D
To mě docela nemile překvapilo jak rychle se lidi hroutí a motají se v emocích.
Ono to platí pochopitelně i v civilu.
Také jsem nemusel na PŠM, politické školení mužstva.
Sloužil jsem jako specialista zabezpečení chemického vojska.
Měl jsem slušný žold, přístup do chemické laboratoře, naučil jsem se základy programování na počítači...nebyla to špatná vojna.
Těch velitelských cvičení bylo fakt kotel.

Citace od: Evulína kdy 2025-11-16 16:41

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-16 14:46No a máš Evčo nějaký "plán", co dál? Nebo to necháváš, co osud dá?

Noo, byl u nás dnes mladší syn a promlouval mi do duše. Mimo jiné našel skupinu anonymních alkoholiků přímo v Opavě (léčebna), kde asi ve středu se pojedu podívat. Je to otevřená skupina pro lidi závislé na alkoholu. Chjo no, nejtěžší je udělat první krok... Já si uvědomuji, že jsem alkoholik, ale jaxi... Pořád se mě ptal, co mi to přináší to pití a proč piju.... Jsou to těžké otázky. Přináší mi to otupělost, krátkodobé vypnutí hlavy.... piju z nudy, mám všechno, co může být, hodného manžela, zdravé a šikovné děti, vnoučata, peníze, tak asi i z nudy, je tolik lidí, kteří mají  skutečné potíže a musí to nějak dávat a já? Rozmazlená, líná staruše. :-)
Jáčko mi napsal, že než léčebna bych potřebovala pochopení a lidské teplo, no, to mám, od manžela, dětí, dělají si starosti a chtějí mi pomoct, ale bez mého aktivního přispění to nejde....
Ve středu bude syn volat, jestli jsem byla na setkání anonymních alkoholiků (AA)

To by mohla být docela zajímavá zkušenost to setkání se skupinou anonymních alkoholiků. Poslechnout si, proč pijí a kam až je to přívedlo. Možná by se tam dalo najít to vzájemné pochopení - které doma určitě nenajdeš - ti nechápou a nemohou pochopit, proč tě to táhne k alkoholu.

Podle astrologa Arroya mívají ti, co hledají "uspokojení" v alkoholu velkou vědomou/nevědomou touhu po duchovnu - a alkohol je pro to "náhražkou". Proto si myslím, že by bylo na čase, aby ti Miroslav aspon zavolal, když už se zatím nechce setkat. To by mohlo něco pozitivně změnit v tvém přístupu k alkoholu. A on by si mohl uvědomit, že alkohol není tak neškodlivý, jak se domníval a nám za ta leta často prezentoval.

Také si o tebe dělám starost. Musíš to zvládnout. S Miroslavovou pomocí by to mohlo dobře fungovat.   :)

:)

Ale nevím že by Miroslav prezentoval alkohol. Pamatuju si, že před tou nákloností varoval. Však každý (skoro) měl s tím zkušenost a poznal, co to s ním dělá.
Teď jsem čet o Zázvorkové, které jediné bylo dovoleno s Menšíkem a spol podnikat ty šílené tahy. A ona se nikdy neopila a nebylo jí z toho zle, i když všechny přepila :) Její metabolismus, či nějaký hormón, gen, jí před tím prostě chránil... Ale to je vyjímečné.

Citace od: Petra kdy 2025-11-17 10:02

Citace od: Evulína kdy 2025-11-16 16:41

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-16 14:46No a máš Evčo nějaký "plán", co dál? Nebo to necháváš, co osud dá?

Noo, byl u nás dnes mladší syn a promlouval mi do duše. Mimo jiné našel skupinu anonymních alkoholiků přímo v Opavě (léčebna), kde asi ve středu se pojedu podívat. Je to otevřená skupina pro lidi závislé na alkoholu. Chjo no, nejtěžší je udělat první krok... Já si uvědomuji, že jsem alkoholik, ale jaxi... Pořád se mě ptal, co mi to přináší to pití a proč piju.... Jsou to těžké otázky. Přináší mi to otupělost, krátkodobé vypnutí hlavy.... piju z nudy, mám všechno, co může být, hodného manžela, zdravé a šikovné děti, vnoučata, peníze, tak asi i z nudy, je tolik lidí, kteří mají  skutečné potíže a musí to nějak dávat a já? Rozmazlená, líná staruše. :-)
Jáčko mi napsal, že než léčebna bych potřebovala pochopení a lidské teplo, no, to mám, od manžela, dětí, dělají si starosti a chtějí mi pomoct, ale bez mého aktivního přispění to nejde....
Ve středu bude syn volat, jestli jsem byla na setkání anonymních alkoholiků (AA)

To by mohla být docela zajímavá zkušenost to setkání se skupinou anonymních alkoholiků. Poslechnout si, proč pijí a kam až je to přívedlo. Možná by se tam dalo najít to vzájemné pochopení - které doma určitě nenajdeš - ti nechápou a nemohou pochopit, proč tě to táhne k alkoholu.

Podle astrologa Arroya mívají ti, co hledají "uspokojení" v alkoholu velkou vědomou/nevědomou touhu po duchovnu - a alkohol je pro to "náhražkou". Proto si myslím, že by bylo na čase, aby ti Miroslav aspon zavolal, když už se zatím nechce setkat. To by mohlo něco pozitivně změnit v tvém přístupu k alkoholu. A on by si mohl uvědomit, že alkohol není tak neškodlivý, jak se domníval a nám za ta leta často prezentoval.

Také si o tebe dělám starost. Musíš to zvládnout. S Miroslavovou pomocí by to mohlo dobře fungovat.   :)

Miroslav nemá zájem.

No, taky jsem se chtěl setkávat, to bude tou sanghou, kde jsme byli furt pospolu.
Člověk viděl výrazy tváří, zvyklosti, záliby, co má kdo rád, co nerad... Svěřování se,
soucítění, nápomocné ruce... A taky srandičky, písničky, meditace... A v nich každý osaměl
samotou uvnitř sama sebe. Utich kraj, píseň rozpadla se, tóny ulehly v ticho.. Než je úsvit znovu složil...

Jsme tu. Dokud žijem :)

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 11:25

Citace od: Petra kdy 2025-11-17 10:02Také si o tebe dělám starost. Musíš to zvládnout. S Miroslavovou pomocí by to mohlo dobře fungovat.  :)

Miroslav nemá zájem.

Tak to by si udělal špatnou kamu.

"A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."

"A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," řekl malý princ, aby si to zapamatoval.

"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..."

:)

Citace od: Evulína kdy 2025-11-16 16:41Noo, byl u nás dnes mladší syn a promlouval mi do duše. Mimo jiné našel skupinu anonymních alkoholiků přímo v Opavě (léčebna), kde asi ve středu se pojedu podívat. Je to otevřená skupina pro lidi závislé na alkoholu. Chjo no, nejtěžší je udělat první krok... Já si uvědomuji, že jsem alkoholik, ale jaxi...

Pořád tomu nemohu uvěřit, že bys byla alkoholik. Snad že ti hrozí, že by ses jím mohla stát. Každopádně strach, že se z mámy stane alkoholik, je pro děti hrozný. Co bys dělala, kdyby tvoje máma to měla s alkoholem jako ty ted?

Vzpomínám na rozhovory o alkoholu na inspiruj:

Duchovní cesta

úte 04. srp 2020 10:11:30

Citace od: Eva NadaAlkohol, stejně jako jiné drogy, závislosti (cigarety, čokoláda, sex atd...) jsou vlastně takoví démónci, démoni.

Kdysi tady dával armin pojednání o alkoholu od Trungpy (?) Bylo to něco v tom smyslu, že je dobrý sluha, ale špatný pán..

Armine, mohl bys, prosím, znovu sem dát ten článek?
Ráda bych si ho přečetla znovu a myslím, že právě v tuto chvíli se sem hodí...

Díky.

:)

https://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=22&t=4000&hilit=alkohol&start=80

Projekce: Charakter stínu

pon 25. bře 2019 9:05:39

Citace od: arminJinak samozřejmě si rád dám skleničku nebo dvě dobrého vína.
Alkohol na mne působí tak, že ve mně probouzí naléhavost hledání Pravdy (odvrácení od světských malicherných zbytečností) a to už od raného mládí. Dalo by se říci, jak ty tomu říkáš, že u mne přirozeně otevírá přístup k tomu čirému světlu.
Proto bych ten alkohol všeobecně nezavrhoval.
Provází celou naši kulturu - civilizaci. I Ježíš si nejspíš rád dal k večeři trochu dobrého vína. 
 :)

;)

Však jo, nelze nic mít proti přípitku, sklence vína. Určitě malé množství působí na mysl sedativně. Ale jen to malé pro většinu. Ve mě třeba nikdy nezpůsoboval agresi. Spíš ještě větší touhu se družit. A vůbec ne sexuálně, to naopak ustupovalo :)

Na mě třeba i dost podobně působí to nespaní po nočních. Jestli někdo z vás třeba nespal týden v tahu, docela by mě zajímalo, jak to vnímal :)

Citace od: Eva NadaAlkohol, stejně jako jiné drogy, závislosti (cigarety, čokoláda, sex atd...) jsou vlastně takoví démónci, démoni.

Kdysi tady dával armin pojednání o alkoholu od Trungpy (?) Bylo to něco v tom smyslu, že je dobrý sluha, ale špatný pán..

Ano, alkohol je dobrý sluha ale špatný pán.

Máš pravdu Evulíno, že je to tvojí rozmazleností a jestli se tvé tělo a mysl už přehouply do závislosti, je třeba s tím okamžitě přestat, s alkoholem se nadobro rozloučit. Hned, žádné kompromisy.
Notně a opakovaně opilá ženská je, i když si třeba v tom stavu připadá zrovna božsky, nesvobodná, závislá, odpudivá, hnusná, politováníhodná ženská. Hadr na vytírání podlahy.
Chce to odhodlání a rozhodnutí - už ani kapku, jen přes moji mrtvolu. Odstranit všechen alkohol z domu a další nekupovat. Manžel by ti mohl pomoci, že by tě hlídal a ze solidarity alkohol také nepil.

Jsi přece svobodomyslná silná a nenecháš se svázat nějakou závislostí,  nenecháš se připoutat k flašce. Když budeš chtít, tak to dokážeš a to tě posílí. Hodně posílí, když to dokážeš.

Každý není tak silný, v takovéhle věci Miroslave. Lidé se trápí například i novoročními předsevzetími, že to a to utnu. Komu se to podaří? A pak jsou z toho výčitky (pocity viny) - a to jsou ty nejhorší mind elementálové, které člověk na duchovní cestě může potkat... Na ty existuje jediný "bič" - Odpuštění.

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-17 16:32Každý není tak silný, v takovéhle věci Miroslave. Lidé se trápí například i novoročními předsevzetími, že to a to utnu. Komu se to podaří? A pak jsou z toho výčitky (pocity viny) - a to jsou ty nejhorší mind elementálové, které člověk na duchovní cestě může potkat... Na ty existuje jediný "bič" - Odpuštění.

Eva je silná. A nechce to předsevzetí od nového roku, ale hned. Poručit si a hlavně se také poslechnout.  :)

Petro, taky jsem si nikdy nemyslela, že ze mě bude alkoholik, ale je...

Miroslave, vrrrr, ale máš pravdu... A jednoduché to není..
.

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 18:28Petro, taky jsem si nikdy nemyslela, že ze mě bude alkoholik, ale je...

Od jaké doby ti připadá, že jsi alkoholik? Já tomu fakt nemůžu uvěřit. Možná se někdy trochu víc napiješ, ale alkoholik??? Každopádně s alkoholem musíš hned a zřejmě na (velmi) dlouho přestat, přesně, jak ti radí Miroslav - vždyt to ženám škodí mnohem víc než mužům. Kolik mozkových buněk to zabíjí, ničí játra a kdoví co všechno.
:( 

Vyuziju příležitost, když jsem sama, pracují třeba z domu a s jídlem si nechávám přivézt i pití, víno, vodku... Nejhorší je, že nemám záklopku, piju to jako vodu až do odpadnutí.... Potom mi manžel ve skrýších vezme zbytek dovezeného alkoholu a ten stav kocoviny , snad už deliria ke
něco... Jatru mám špatnou, i přesto iju... Syn se mě včera zeptal, jestli tady chci být rok nebo třeba deset let... Ta otázka mě překvapila, takto přímá... Odpověděla jsem, že rok. Proč? Už tady nemám co "na práci"..., není mě tu třeba... Mám si najít nějaké koníčky, nějakou činnost, je pravda, že žádný koníček nemám a nikam nechodím, myšleno bez manžela a mě se popravdě nechce...

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:13Vyuziju příležitost, když jsem sama, pracují třeba z domu a s jídlem si nechávám přivézt i pití, víno, vodku... Nejhorší je, že nemám záklopku, piju to jako vodu až do odpadnutí.... Potom mi manžel ve skrýších vezme zbytek dovezeného alkoholu a ten stav kocoviny , snad už deliria ke
něco... Jatru mám špatnou, i přesto iju... Syn se mě včera zeptal, jestli tady chci být rok nebo třeba deset let... Ta otázka mě překvapila, takto přímá... Odpověděla jsem, že rok. Proč? Už tady nemám co "na práci"..., není mě tu třeba... Mám si najít nějaké koníčky, nějakou činnost, je pravda, že žádný koníček nemám a nikam nechodím, myšleno bez manžela a mě se popravdě nechce...

Anonymní alkoholici asi nebudou stačit. Myslím že Nešpor se tomu věnuje, jestli ještě žije...

Z dneška, byli jsme v kině.

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-17 19:24

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:13Vyuziju příležitost, když jsem sama, pracují třeba z domu a s jídlem si nechávám přivézt i pití, víno, vodku... Nejhorší je, že nemám záklopku, piju to jako vodu až do odpadnutí.... Potom mi manžel ve skrýších vezme zbytek dovezeného alkoholu a ten stav kocoviny , snad už deliria ke
něco... Jatru mám špatnou, i přesto iju... Syn se mě včera zeptal, jestli tady chci být rok nebo třeba deset let... Ta otázka mě překvapila, takto přímá... Odpověděla jsem, že rok. Proč? Už tady nemám co "na práci"..., není mě tu třeba... Mám si najít nějaké koníčky, nějakou činnost, je pravda, že žádný koníček nemám a nikam nechodím, myšleno bez manžela a mě se popravdě nechce...

Anonymní alkoholici asi nebudou stačit. Myslím že Nešpor se tomu věnuje, jestli ještě žije...

V Opavě u nás je i léčebna s uzavřeným režimem, léčba trvá 3 měsíce a tomu se zatím braním.

Prostě ztráta smyslu dál žít... a alkohol ti to trochu ulevuje, dle mě.

Nevím doprčic, nevím..

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:38Z dneška, byli jsme v kině.

No ale ti sobové vypadaj teda opileji než ty ::)

 ;D

Moh bych ti leda udělat takovou "masáž" čaker, co jsme si dělávali v józe, a kdysi mě o to požádaka Zulina, že chtěla prásknout s cigárama a tak... Ale pak zmizela, tak snad jsem jí tím neodrovnal.

Děkuji, ale asi ne...

Uvidíš, co ti anonymní alkoholici.
Zulu se tenkrát cítila skvěle, zapálila si a sakrovala že je to hnus, a krabičku cigaret vyhodila do ohně u nás na zahradě.
Neodmlčela se hned, ale řešila tenkrát i manželské problémy... Kdoví, kde je jí konec.

Asi ji nechybí to naše plkání 🙂

Nj, třebas sedět v kanclu a krafat celej den s kolegama, atp, asi by mě na for. diskuze taky neužilo :D Někdo si zas zajde do tý hospody potlachat, atd :)

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:42V Opavě u nás je i léčebna s uzavřeným režimem, léčba trvá 3 měsíce a tomu se zatím braním.

Tak se nebraň a jdi tam.
Změna prostředí a denní rutiny hodně pomáhá vůli něco změnit, přestat.

Tohle dal Vostalpetr na vp:

Psychologie alkoholu Jak Bůh odhaluje SVŮJ VELKÝ PLÁN skrze alkoholismus – Carl Jung vysvětluje proč

https://www.youtube.com/watch?v=pVYrIuvqfus

-13:41

...Alkoholismus může být cestou, kterou Bůh používá, aby nám ukázal, co skutečně hledáme. Ničivá závislost je temným zrcadlem, které nám odhaluje největší tajemství, že to co hledáme v lahvi, je jen ubohým stínem toho, co nám může dát pouze Duch.....

.........................

Zřejmě zpracované pomocí AI.

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 09:55

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:42V Opavě u nás je i léčebna s uzavřeným režimem, léčba trvá 3 měsíce a tomu se zatím braním.

Tak se nebraň a jdi tam.
Změna prostředí a denní rutiny hodně pomáhá vůli něco změnit, přestat.

Ty fakt nebudeš jáčko. On mi na to říkal, že neví, jak by mi léčebna mohla pomoct, že spíše potřebují pochopení a lidské teplo.

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 10:38Tohle dal Vostalpetr na vp:

Psychologie alkoholu Jak Bůh odhaluje SVŮJ VELKÝ PLÁN skrze alkoholismus – Carl Jung vysvětluje proč

https://www.youtube.com/watch?v=pVYrIuvqfus

-13:41

...Alkoholismus může být cestou, kterou Bůh používá, aby nám ukázal, co skutečně hledáme. Ničivá závislost je temným zrcadlem, které nám odhaluje největší tajemství, že to co hledáme v lahvi, je jen ubohým stínem toho, co nám může dát pouze Duch.....

.........................

Zřejmě zpracované pomocí AI.


[/quote

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 10:38Tohle dal Vostalpetr na vp:

Psychologie alkoholu Jak Bůh odhaluje SVŮJ VELKÝ PLÁN skrze alkoholismus – Carl Jung vysvětluje proč

https://www.youtube.com/watch?v=pVYrIuvqfus

-13:41

...Alkoholismus může být cestou, kterou Bůh používá, aby nám ukázal, co skutečně hledáme. Ničivá závislost je temným zrcadlem, které nám odhaluje největší tajemství, že to co hledáme v lahvi, je jen ubohým stínem toho, co nám může dát pouze Duch.....

.........................

Zřejmě zpracované pomocí AI.

Děkuji, poslechnu si.

Jáčko: "kam pořád spěcháš???"

Vypadá to, Evulino, že jsi rezignovala. Tak nějak ti to je jedno, že piješ. Nebo se mýlím?

V dubnu jsi měla zájem se z toho dostat. Změnilo se něco od té doby? Piješ stejně jako v dubnu nebo se to zhoršilo?

Čakry a svět

18.4.2025

Citace od: Evulína kdy 2025-04-18 10:09Můžeš, prosím, lidštinou a pro mě napsat, jak se zbavit závislosti, toho 'ja chci" na alkoholu? Pokud možno ne dlouze, abych se neztratila? Kuju.

Podle mne ti chybí ten správný motiv - který by ti umožnil, že bys dokázala přestat.

Aspon to pozoruju u sebe, že jde vždy o sílu motivu - když mne to táhne na jednu stranu a vlastně bych měla na opačnou. Co chci vědomě/nevědomě víc?
Co je mi ve skutečnosti momentálně důležítější?

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 10:48

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 09:55

Citace od: Evulína kdy 2025-11-17 19:42V Opavě u nás je i léčebna s uzavřeným režimem, léčba trvá 3 měsíce a tomu se zatím braním.

Tak se nebraň a jdi tam.
Změna prostředí a denní rutiny hodně pomáhá vůli něco změnit, přestat.

Ty fakt nebudeš jáčko. On mi na to říkal, že neví, jak by mi léčebna mohla pomoct, že spíše potřebují pochopení a lidské teplo.

Když nalezneš silný motiv, proč s alkoholem přestat, tak budeš i intuitivně vědět, jestli by bylo pro tebe správné jít do léčebny.

Jáčko tě zná osobně, tedy lépe než my ostatní, a tak má asi nějaký dúvod, proč je přesvědčený, že potřebuješ pochopení a lidské teplo.

Já si např. v žádném případě nemyslím, že jsi rozmazlená. Spíš mám pocit, že jsi dala naprosto všechno, aby to všichni okolo tebe měli perfektní. A že je ted pro všechny šok, že přestáváš "fungovat". To je můj dojem.

No, co jsem o tom kdy kde zaslech, semtam o tom mluví i známé osobnosti, co do toho spadli, tak to ukrývání pití před partnery značí, že už nejde o obyčejný zvyk... A nějaká odborná pomoc je namístě.

Alkoholismus má několik fází, které se vyvíjejí postupně. Mezi hlavní patří
počáteční fáze (zvyšuje se tolerance a účinek alkoholu je vnímán jako pozitivní), varovná fáze (převládá touha po alkoholu a začínají se objevovat první "okénka"), rozhodná fáze (ztráta kontroly nad pitím a jeho častá konzumace) a konečná fáze (destrukce osobního i sociálního života, vážné zdravotní problémy a psychické potíže).

1. Počáteční fáze (symptomatická)

Charakteristika: Alkohol je používán jako zdroj úlevy od psychického napětí nebo jako prostředek pro lepší sociální interakci.

Příznaky: Tolerance alkoholu se postupně zvyšuje a ke stejnému pocitu uvolnění je potřeba vyšší dávka. U některých lidí se začínají objevovat první výpadky paměti ("okénka").

2. Varovná fáze (prodromální)

Charakteristika: Častější pití a potřeba alkoholu se stává silnější.

Příznaky:

- Pití se může zatajovat nebo ospravedlňovat.

- Roste tolerance k alkoholu, což vede k vyšším dávkám.

- Může dojít k přechodu na denní konzumaci a k "pijáckým okénkům" (výpadkům paměti).

-Začíná se projevovat pocit, že "bez alkoholu to nejde"

3. Rozhodná fáze (kruciální)

Charakteristika: Jedinec ztrácí kontrolu nad množstvím vypitého alkoholu a alkohol ovládá jeho život.

Příznaky:

- Časté a intenzivní opilosti.

- První sklenička okamžitě vyvolává fyzickou potřebu pít další.

- Dochází k psychické a sociální destrukci (problémy v rodině, práci a mezi přáteli).

- Mohou se objevovat první fyzické symptomy jako třes, slabost či zažívací potíže

4. Konečná fáze (terminální)

Charakteristika:Závislost je zjevná a vede k úplnému rozpadu osobnosti a rozvoji vážných zdravotních problémů.

Příznaky:

- Pije se proti všemu a proti všem.

- Rozvoj vážných fyzických (např. jaterní selhání, cukrovka) a duševních (deprese, úzkosti, psychózy) onemocnění.

- Absinence vyvolává silné abstinenční syndromy (třes, pocení, úzkost)

Do alkoholové léčebny byste měli jít,
když pocity spojené s pitím alkoholu začínají narušovat váš život, a to jak fyzicky, tak psychicky a sociálně. To zahrnuje **neodolatelnou touhu po alkoholu, neschopnost kontrolu nad pitím, **potřebu **zvyšovat dávku, pocity úzkosti či fyzické nepohody po vystřízlivění (tzv. odvykací stav), ztrátu zájmu o jiné aktivity a pokračování v pití i přes vědomí negativních následků. V tomto případě je třeba nejprve navštívit praktického lékaře nebo psychiatra pro doporučení k léčbě

Znaky pro rozhodnutí jít na léčbu

- Ztráta kontroly: Neschopnost přestat pít nebo omezit množství alkoholu.

- Silná touha po alkoholu (craving): Nutkavá a neodolatelná touha pít.

- Příznaky odvykacího stavu: Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu.

- Zvyšování tolerance: Potřeba stále většího množství alkoholu pro dosažení stejného účinku.

- Přehlížení povinností: Upřednostňování pití před osobními a pracovními závazky.

- Sociální a psychické problémy: Konflikty v rodině a vztazích, zanedbávání vzhledu, ztráta zájmů.

- Pokračování v pití navzdory škodám: Pití i přes zdravotní problémy, ztrátu zaměstnání nebo jiné negativní důsledky. 

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 11:51No, co jsem o tom kdy kde zaslech, semtam o tom mluví i známé osobnosti, co do toho spadli, tak to ukrývání pití před partnery značí, že už nejde o obyčejný zvyk... A nějaká odborná pomoc je namístě.

Odborná pomoc je na místě, když je pocit: Chci se z toho dostat, ale vidím, že to sám nedokážu. Musím si nechat dát pomoct.

Kdy je vhodná dobrovolná léčba


- Včasné rozpoznání: Pokud si člověk včas uvědomí, že se pití vymyká z rukou, může se problém řešit ambulantně, případně v denním stacionáři.

- Mírnější formy: Pro méně rozvinuté formy závislosti, kde člověk zvládá chodit do práce a obstarávat denní povinnosti, je vhodná ambulantní terapie.
   
- Silná motivace: Člověk se musí sám rozhodnout a být motivovaný.

:)

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 13:21

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 11:51No, co jsem o tom kdy kde zaslech, semtam o tom mluví i známé osobnosti, co do toho spadli, tak to ukrývání pití před partnery značí, že už nejde o obyčejný zvyk... A nějaká odborná pomoc je namístě.

Odborná pomoc je na místě, když je pocit: Chci se z toho dostat, ale vidím, že to sám nedokážu. Musím si nechat dát pomoct.

Jasan. Myslím že tím, že o tom Evulína začla mluvit, tak má zájem to řešit. Jde cítit že jí to vadí. Jenže je to asi něco trochu jiného, než ta cigára, s kterými sekla ze dne na den.

Furt je lepší umřít veselej a zdravej, než smutnej a nemocnej (kvůli závislosti). Čet jsem nedávno o Robertu Kodymovi, ten s tím měl taky velkej problém, taky si myslel že to zvládne sám, a teprv když viděl že ne (prostě si to uvědomil) tu pomoc vyhledal. A jeho motto k tomu je, "lepší živej rocker, než mrtvej" :)

Podle toho, co tu čtu, jsem zralá na léčení... myslí si to i dcera, jeden syn, i manžel, já se tomu pořád bráním, tak nějak si myslím, že bych to mohla zvládnout sama, uvidíme, zítra pojedeme do té Opavy za AA (anonymní alkoholici)....

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 11:12Vypadá to, Evulino, že jsi rezignovala. Tak nějak ti to je jedno, že piješ. Nebo se mýlím?

V dubnu jsi měla zájem se z toho dostat. Změnilo se něco od té doby? Piješ stejně jako v dubnu nebo se to zhoršilo?

Čakry a svět

18.4.2025

Citace od: Evulína kdy 2025-04-18 10:09Můžeš, prosím, lidštinou a pro mě napsat, jak se zbavit závislosti, toho 'ja chci" na alkoholu? Pokud možno ne dlouze, abych se neztratila? Kuju.

Podle mne ti chybí ten správný motiv - který by ti umožnil, že bys dokázala přestat.

Aspon to pozoruju u sebe, že jde vždy o sílu motivu - když mne to táhne na jednu stranu a vlastně bych měla na opačnou. Co chci vědomě/nevědomě víc?
Co je mi ve skutečnosti momentálně důležítější?

Pití je u alkoholika vždy na prvním místě - tedy ano, je na prvním místě a dalo by se říct, že je to alkoholikovi jedno...

V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 10:48Ty fakt nebudeš jáčko. On mi na to říkal, že neví, jak by mi léčebna mohla pomoct, že spíše potřebují pochopení a lidské teplo.

Jáčko fakt nejsem. Pochopení a lidské teplo potřebují děti a mladiství.
Dospělí, zkušení a hlavně starší by naopak pochopení a lidské teplo měli dávat, poskytovat.

Pochopení a lidské teplo v případě závislosti na alkoholu je asi to nejhorší co alkoholika může potkat.
Obvykle pomáhá k rozhodnutí s tím přestat naopak pád až na dno od kterého se pak odrazí, vzpamatuje. V případě alkoholu se toho ale nemusí dožít. Buď dříve zemře na játra nebo na sebevraždu.

Čím dříve se rozhodneš sama o své vůli s tím přestat, tím lépe. A změna prostředí, návyků, rutiny kde je člověk zvyklý pít pomáhá, podobně jako při odvykání kouření.

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55jsem pár dnů čistá....

Super!  :) 

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Bez příznaků odvykacího stavu?.(Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu. )? To by bylo výborné.  :)

Každopádně ted víme, že Miroslav žije s manželkou bez vzájemného tepla a pochopení. Ale když jim to vyhovuje... ;)

Kdy a jak vyhledat pomoc

    Při příznacích odvykacího stavu: Pokud se u vás objevují příznaky jako třes rukou, pocení, úzkost, neklid, zvracení nebo potíže se spánkem, je nutné vyhledat odbornou pomoc a zvážit lůžkovou léčbu pro zvládnutí odvykacího stavu.

Odvykací stav při alkoholismu (abstinenční syndrom) se projevuje po náhlém vysazení alkoholu a zahrnuje fyzické a psychické příznaky jako třes, pocení, nevolnost, úzkost, nespavost a podrážděnost. Stav se obvykle rozvíjí během několika hodin až dní, nejhorší bývá druhý den, a u závažných případů může vyústit v potenciálně smrtelné komplikace, jako je delirium tremens. V tomto případě je nutná lékařská pomoc a často hospitalizace


Nekomplikovaný odvykací stav

- Fyzické příznaky: Třes (zejména rukou), pocení, nevolnost, zvracení, tachykardie (zrychlený tep), zvýšení krevního tlaku, bolesti hlavy a malátnost.

- Psychické příznaky: Úzkost, psychomotorický neklid, podrážděnost, poruchy spánku, děsivé sny a prchavé halucinace.

- Délka trvání: Obvykle odeznívá během 3–5 dnů, i když některé příznaky jako nespavost a změny nálad mohou přetrvávat déle.



Závažné komplikace – Delirium tremens

- Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči, často na jednotce intenzivní péče.

- Projevuje se zmateností, poruchou vědomí, dezorientací v čase a místě a výraznými halucinacemi (nejčastěji zrakovými a sluchovými).-

- Je nutná intenzivní léčba, která může zahrnovat podávání léků, infuze a sledování vitálních funkcí.

- Někteří pacienti si na průběh deliria nepamatují.


Co dělat

- Při nekomplikovaných příznacích: Je vhodné se obrátit na lékaře nebo jinou podporu. Vhodné jsou i organizace jako je Národní linka pro odvykání.

- Při závažných příznacích: Neváhejte okamžitě vyhledat lékařskou pomoc nebo zavolat záchrannou službu. Při delirium tremens je nutná hospitalizace.

- Prevence a léčba: Léčba odvykacího stavu spočívá v postupném nastavení rovnováhy v mozku bez přítomnosti alkoholu. Terapie může zahrnovat i psychoterapii

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 14:27

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Bez příznaků odvykacího stavu?.(Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu. )? To by bylo výborné.  :)

Každopádně ted víme, že Miroslav žije s manželkou bez vzájemného tepla a pochopení. Ale když jim to vyhovuje... ;)

Příznaky abstinence jsou šílené, třes, pocení, zvracení, nic v tu dobu nesním, nevolnost celková, nespím.... dvakrát jsem kvůli tomu skončila na pár dnů v nemocnici na kapačkách....

Petro, děkuji za citace, určitě si je přečtu, teď spěchám...., děkuji.

https://www.anonymnialkoholici.cz/nove-prichozi

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 14:54

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 14:27

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Bez příznaků odvykacího stavu?.(Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu. )? To by bylo výborné.  :)

Příznaky abstinence jsou šílené, třes, pocení, zvracení, nic v tu dobu nesním, nevolnost celková, nespím.... dvakrát jsem kvůli tomu skončila na pár dnů v nemocnici na kapačkách....

O jé.  :(

Takže to odvykání sama nezvládneš? Tak to musíš fakt do té léčebny, když se z toho chceš dostat. Abys byla pod kontrolou, když by nastaly při odvykání velké problémy. To už je moc nebezpečný. Takže bys neměla riskovat, že to zvládneš sama. O jé, o jé, o jé..... :(

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 14:27

Citace od: Evulína kdy 2025-11-18 13:55V posledních dnech piju více, než v dubnu...resp. pila jsem, jsem pár dnů čistá....

Bez příznaků odvykacího stavu?.(Třes, nevolnost, bolest hlavy, úzkost a další nepříjemné pocity, které se zmírňují po vypití alkoholu. )? To by bylo výborné.  :)

Každopádně ted víme, že Miroslav žije s manželkou bez vzájemného tepla a pochopení. Ale když jim to vyhovuje... ;)

To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Našel jsem něco od toho Nešpora, pamatuju si ho z nějaké debaty v tv, a mluvil o těhle věcech moudře.
Jsem netušil že píše básně :)

Interview s autorem
(Ptá se Daniela Fischerová)

Jak se to člověku vůbec stane, že si vybere takovou profesi? Měl jsi i jiné alternativy? Kdybys dnes stál na prahu dospělosti, volil bys stejně, nebo bys dělal radši něco jiného?

Už jako studenta mě zajímala jóga a psychoterapie. Hledal jsem obor, kde by se daly dobře uplatnit. Ono by to šlo asi skoro všude, ale oblast závislostí mi připadala zvlášť vhodná. Začínal jsem v oboru vnitřního lékařství, což se mi při práci se závislými pacienty často hodilo. To, že bych pracoval v jiném oboru, si dovedu dobře představit. Takhle jsem ale prospěšnější.

Co je na té práci nejtěžší?

Vydržet.

Nese i nějakou satisfakci?

S bývalými pacienty se setkávám dvojím způsobem. Jednak chodí na doléčovací aktivity, někteří z nich např. osm let. Ti méně prozíraví rychle zapomenou, co se v léčbě naučili, a přicházejí pro recidivy. Ale i to je užitečné, je to z jejich strany projev důvěry a ušetří si tak spoustu problémů.

Nehrozí ti syndrom vyhoření, nebo dojem, že vedeš marný boj?

Syndromu vyhoření dá předejít. Snad jsem se už naučil se silami lépe hospodařit. Pocit marnosti nemám.

Jak moc ,,k tělu" či spíš k srdci si lékař ve tvém postavení smí připouštět své pacienty a jejich osudy?

Doufám, že právě tolik, kolik je prospěšné.

Co je to za pocit, dozvědět se, že někdo, komu ses dlouho věnoval, zrecidivoval, nebo ho dokonce droga zabila?

Na truchlení není čas. Jde o ty, kdo jsou naživu.

Klienti rádi podezírají své doktory ze všech hříchů světa. Opravdu nemáš v životě žádnou drogu?

Piju rád zelený čaj. Utvrdili mě v tom Japonci, když zjistili, že zelený čaj zvyšuje odolnost mozku vůči změnám ve stáří.

Napsal jsi knihu o smíchu. Je ve tvé profesi vůbec místo pro humor?

Asi není den, kdy bych se v práci od srdce nezasmál. Mimochodem v té knize o smíchu je i kapitola, která se týká smíchu a léčení návykových nemocí.

Naprostá většina tvých básní má spirituální téma. Jakou podobu má tvoje duchovnost?

Spíše intuitivní než racionální.

Řekl bys o sobě, že jsi spokojený člověk?

Někdy.

Jistě znáš dětskou hru, "co by to bylo, kdyby to bylo". Bez velkého přemýšlení napiš, co bys byl, kdybys byl zvíře, rostlina a věc.

Veverka, slunečnice, balvan.

Kdybys měl ze svých básní vybrat jednu, která by to byla?

Třeba tu, kterou jsem napsal v Indii v roce 1992.

Převtělování

Jestliže se rodíme stále znova,
než dosáhneme dokonalosti,
ředitel hotelu se možná narodí
jako opuštěné děvčátko,
zhýčkaná žena jako mladík,
kterému ve zmatku velkoměsta,
kde je těžké i dýchat,
rozbili rikšu,
důstojník jako dítě
žebrající mezi auty
a navoněný zloděj...
raději nemyslet.
Kde se zrodíme my?
Přátelé, máme ještě čas
učit se soucitu a lásce,
než noc zavře knihu
uprostřed nedočtené strany.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. (https://www.drnespor.eu/tyka06e.pdf)

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 15:26To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Já to mám jinak. Měla jsem a stále mám jedno pravidlo: Když už někdo leží na zemi, tak do něho nekopu. Naopak má podle mne nárok na pochopení a teplo...než se zase zvedne. 

:)

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 15:26To jde přirozeně, že když má někdo někoho rád, dává mu to teplo a pochopení. Ale pokud někdo hlásí "mám problém s tím a tím a nevím si s tím rady", tak je to podnět k sebedisciplíně. A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."..

Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Já to mám jinak. Měla jsem a stále mám jedno pravidlo: Když už někdo leží na zemi, tak do něho nekopu. Naopak má podle mne nárok na pochopení a teplo...než se zase zvedne. 

:)

A v tom "teple a pochopení" je i opora jisté "přísnosti"... Nelze říct tehdy, "osud to vyřeší, nic nemusíš a nedělej."

Řek bych, že taky nemáš tendenci někomu mazat med kolem pusy, když žádá radu, jak ven z nějakých psycho-bariér. Neřek bych, že tehdy čeká na pohádku a bonbónek pro krásné sny.

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

CitaceJasan. Myslím že tím, že o tom Evulína začla mluvit, tak má zájem to řešit. Jde cítit že jí to vadí. Jenže je to asi něco trochu jiného, než ta cigára, s kterými sekla ze dne na den.

Taky jsem si vzpomenul na dokument o Chinasky, a popravdě jsem měl z toho husí kůži, ale ne tu příjemnou...

Tam měl každý s každým postupem času nějaký problém, a ten Malátný byl z toho na prášky a topil se z toho v alkoholu...

No, vzpomínám si na to, co říkal, mu zachránilo život, když mu jeho, nějakej ještě přítel v branži řek, "hul klidně trávu, ale nechlastej, to je cesta do pekla."

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 17:07

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

Mě už tohle příjde kapánek slovíčkování :) Jde o Jáčkovo, ve smyslu, "pomohlo by ti pochopení a teplo než léčebna". Jáčko vždy mluví za sebe i ohledně druhých - jak by to vyřešil on. Dle mě by to tak vyřešil, ale trochu zapomíná, že mysl lidí kolem, není jako jeho.

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 20:53

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 17:07

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

Mě už tohle příjde kapánek slovíčkování :) Jde o Jáčkovo, ve smyslu, "pomohlo by ti pochopení a teplo než léčebna". Jáčko vždy mluví za sebe i ohledně druhých - jak by to vyřešil on. Dle mě by to tak vyřešil, ale trochu zapomíná, že mysl lidí kolem, není jako jeho.

Viz. např. když žena přišla s nějakým osobním problémem, nebyl to zprvu můj osobní problém. Např. se šéfkou na úřadě, nebo se sousedkou, s kterou se šprajcly. Ale protože to byla má drahá polovička, musel jsem to nasát a být s tím s ní účasten. Ale zároveň mi bylo jasný, že v těhle nesvárech má svůj podíl. Tak se ptám, "co tak najednou, co se stalo? Ještě včera jste byly top kamarádky..." Slzy, "ty mi vůbec nerozumíš"... Sedím a koukám jak lama.

PS. No když je to sladěné, a tvůj dech je její. Stejný rytmus srdcí. Tak vzájemné pochopení a teplo je totéž, co doplňování se... Akorát že bezděčně a jako by nic. Ne že bych to nezažil. A bezpochyby i můj podíl hrál v rozladěních roli. Jó, duchovno je jednoduché, ale (společenský) život panečku, to je jiná liga.

Pro ženy
Dopis alkoholičce
Kdybych bydlela přes ulici a viděla bych vás, jak se snažíte skrýt svou nemoc, nikdy bych vám při rozhovoru neřekla to, co vám chci říci nyní. Nenechala byste mě, protože byste se mě bála. Měla byste dojem, že jsem součástí celosvětového spiknutí proti vám; nenáviděla byste mě za podezření z vašeho tajného utrpení. Kdybychom se sobě podívaly do očí, bylo by těžké s vámi promluvit a říci vám, že s vámi cítím. Bylo by těžké vám říci, že k vám necítím nenávist, že vás nechci zesměšnit nebo vám udělat kázání jen proto, že se mnou nechcete promluvit o své smrtelné nemoci. Obě bychom předstíraly, že něco takového neexistuje. A tak jsem se rozhodla napsat vám dopis a doručit jej na toto bezpečné místo, kde jej najdete, ale kde bude ukryt před vaší rodinou, abyste si jej mohla přečíst.

Máme své společné tajemství: víme, že se k smrti bojíte následků svého pití. Na věku nezáleží, můžete být studentka, mladá matka, uznávaná odbornice, manželka prominentní osoby či důstojně vyhlížející babička. Můžete být extrovertní osoba, která je středem pozornosti každého večírku, nebo plachá duše, která si musí přihnout na kuráž. I když pijete jen několik měsíců anebo již řadu let, určitě byste se vylekala nebo se vehementně bránila, kdyby vás někdo nazval alkoholičkou, ale tajně se ptáte sama sebe, zda jí nejste. Mám pro vás pohotovou odpověď: pokud nejste schopna své pití kontrolovat, pokud v současné době pijete více, než jste schopna připustit, je velice pravděpodobné, že jste alkoholičkou. Tímto označením rozumím nemocnou osobu. Nemoc se zhoršuje a neustále uzavírá svět kolem vás, až z něj nezůstane nic víc než alkohol.

Jelikož jste žena, pijete pravděpodobně tajně a udělala jste vše pro to, abyste svůj problém ukryla před okolním světem, dokonce i před sebou. A pravděpodobně se vám to podařilo. Možná, že ani nikdo neví, že pijete. Máte strach dát si skleničku na veřejnosti, protože se z ní pro vás může stát nevyhnutelný pád dolů. Možná, že pijete v ložnici a já jsem svědkyní toho, jak saháte po lahvi ukryté v prádelníku nebo v krabici na polici. Vaše rodina možná neví o vašich častých bolestech hlavy. Na druhé straně můžete být osůbkou ,,žijící" v barech. Možná jste problémem pro okolí svého bydliště či zdrojem místních skandálů. Možná, že již vaše rodina, včetně vašich dětí, přestala cokoliv skrývat. Možná, že jste v důsledku beznadějného pití rodinu i ztratila.

Bez ohledu na to, v které fázi se nacházíte, máte naději. Nenechte se odradit pocitem viny a studu. Nezasloužíte si vydírání ani lítostivé žádosti typu: ,,Kdybys nás měla ráda, tak bys přestala." ,,Myslíš jen na sebe." ,,Měla by ses stydět, při svém vzdělání a možnostech!" Nejste sobeckou a nemorální příšerou. Opak je pravdou. Jste vážně nemocnou ženou. Jakmile to zjistíte, dalším krokem je zbavit se pocitu viny. Jakmile připustíte, že jste alkoholičkou, nikdo již nemá právo vás vinit či trestat (již sama jste si připravila nelidský trest). Musíte si jen přiznat, že jste nemocná. Vaše onemocnění je velice nebezpečné. Natolik nebezpečné, že pokud jej nezastavíte, může zničit vše, co je vám blízké – vaše tělo i mysl. Není to vaše vina, stejně jako kdybyste trpěla sennou rýmou nebo cukrovkou. Pokud jste alkoholičkou, alkohol působí jako jed.

Nejste sama, koho týrá alkoholismus. Tisícům žen jako jste vy se život začíná tříštit úlomek po úlomku. Kolik jich opravdu je, se dá obtížně zjistit, protože ženy (hlavně ty v domácnosti) dovedou svou nemoc skrývat lépe než muži. Dovedou ji skrývat alespoň na čas. Avšak utrpení alkoholiček je mnohem intenzivnější, než je tomu u mužů: psychika a tělesná konstrukce ženy je složitější a citlivější. Alkoholička není schopna nést nenávist sebe sama tak snadno jako muž a mnohem obtížněji se vyrovnává s nenávistným pohledem společnosti na alkoholismus. Jistě vám neříkám nic nového. Z celého srdce bych si přála, aby to nebyla pravda. Hraná statečnost, která je příznačná pro alkoholiky, není typická pro alkoholičky, dokud v sobě nezničí svoje vlastní já. Od mnoha alkoholiček jsem slyšela: ,,Vše ve mně úplně umřelo, nikdo mi nebyl schopen podat pomocnou ruku." Řada žen nechce přiznat ani sobě samým, že jsou alkoholičky. Avšak toto přiznání je prvním krokem na cestě k vystřízlivění a uzdravení. Pokud jste tento první krok ještě neučinila, ráda bych vám dnes pomohla. Pokud jste ochotna připustit, že vaše vnitřní panika a devastace jsou symptomy alkoholismu, neodmítejte pomoc.

Účelem mého dopisu je, abych vám řekla – navzdory vaší vážné nemoci – že se můžete zařadit zpět do společnosti a těšit se z normálního života. Ve skutečnosti může být váš život mnohem šťastnější než život průměrného člověka. Již se nevrátíte ke svému životu před tím, než se jej zmocnil alkoholismus. Stejně nestál za nic: snažila jste se jej utopit v alkoholu. Nyní vám řeknu o tom, co jste hledala v alkoholu a co měl Bůh na mysli, když vás stvořil. Píši vám o organizaci Anonymní alkoholici. Pomohla abstinovat milionům poražených mužů a žen bez naděje a znovu dát smysl jejich životům. Pokud jste ochotná a dostatečně připravená na pomoc, dnešní sklenička nebude jen tou poslední ve vašem životě, ale získáte rovněž nový pohled na život, optimistický a aplaudovaný vaším okolím.

Veřejnost nerozumí práci AA a ve skutečnosti se k ní není schopna intelektuálně vyjádřit. Existuje však nespočet důkazů o tom, že přináší své výsledky. Po přiznání své bezmocnosti vůči alkoholu musíte o pomoc požádat vyšší moc. To ovšem nestačí. Z hlediska emocí (žádost vyvěrající z utrpení) dojde k uvolnění největší síly, jakou je lidská bytost schopna uvolnit. Přítomnost této síly je silnější než alkohol, který až do této chvíle byl smyslem vašeho jednání, zastiňoval lásku k rodině, vaši sebeúctu a pud sebezáchovy. O této zkušenosti se dá jen stěží mluvit. Není však nutné o ní mluvit, protože její následky jsou zcela viditelné. Nikdo neví, jak to funguje, ale jedno je jasné – funguje to!

V krátkosti si pohovořme o vás. Jak jste se stala alkoholičkou? Samozřejmě ne schválně nebo z ničemnosti. Lékařská věda a psychiatrie objevila, že mnoho lidí má k nadměrnému pití emocionální důvody. Znala jsem dvě ženy, z kterých se staly alkoholičky, protože přišly o děti, a jiné, které zklamal manžel. Řada alkoholiků jsou perfekcionisté a idealisté. Chtějí v životě dosáhnout zázraků; když však svých ideálů nemohou dosáhnout, nedokáží unést zklamání. Navzdory běžnému názoru jsou alkoholici často velmi svědomití lidé. Na všem jim záleží tak hluboce, že nejsou schopni vydržet stres a tlak starostí. Když se setká svědomitost s neschopností unést bolest starostí, působí to jako pozvání na skleničku. Emoční konflikty, které prožívají přecitlivělí lidé, jsou neúnosné, takže člověk hledá útěk končící absolutní destrukcí. U některých alkoholiků se pocit méněcennosti z dětství přenáší do kompenzačního mechanismu, který vytváří egoismus jako živnou půdu pro potřebu úspěchu a chvály, která není nikdy uspokojena. Přílišné ego žen vyžaduje lichocení, oddanost, a v některých případech také milostné dobrodružství. Při neukojení perfekcionismu někdy začne frustrovaná žena věřit vysněným slibům, které nachází v alkoholu. V kombinaci tohoto extrémního emočního napětí a tělesné alergie je ztroskotání nevyhnutelné. Lidé pijí, protože jsou nešťastní a začarovaný kruh pokračuje, až nikdo neví, kde je mu začátek a kde konec. Jedinou cestou z tohoto nesmírného utrpení je léčba, léčba choroby i emocí. Psychiatrie ruku v ruce s lékařskou vědou vyléčily mnoho nemocí. Nedá se však hovořit o trvalém úspěchu. Alkoholik je považován za ,,žal lékařské profese", protože si lékař uvědomuje, že týrané, sebevražedné tělo, které se snaží dát dohromady, se k němu za několik měsíců vrátí ve stejném nebo i horším stavu.

Výsledky organizace Anonymní alkoholici jsou na druhé straně nezvykle pozitivní. V některých případech se to zdá být velmi jednoduché. Jakmile vyčerpají všechny své možnosti, alkoholici požádají o pomoc AA a od tohoto dne se již nenapijí. V jiných případech s programem po několik měsíců ,,koketují". Znám jednu ženu, které to trvalo tři roky. Dokonce v ni ztratili důvěru i někteří členové AA, kteří se jí snažili pomoci. Ona však paličatě věřila, že se jí podaří přestat pít. Minulý týden jsem se zúčastnila oslavy jejích ,,třetích narozenin" a viděla jsem, jak sfoukla svíčky na dortu. Byla k nerozeznání od osoby, která sváděla beznadějný boj s alkoholismem po řadu let. Než se poprvé doslechla o AA, pila již osm roků, od svých devatenácti let. Její rodina již ztratila veškerou víru, neboť se utápěla hlouběji a hlouběji v alkoholu, až už jí nebylo pomoci. Ve svých sedmadvaceti letech vypadala na čtyřicet – obézní, zanedbaná a plačtivá. Při pohledu na tuto vysokou a štíhlou dívku v bílých šatech, sfoukávajíc tři svíčky, bylo téměř nemožné uvěřit, že se jedná o stejnou obézní a neupravenou ženu, která před třemi lety vypila svou poslední skleničku. Nedávno se provdala za skvělého a úspěšného muže, který ji plně rozumí a obdivuje ji. Říkají, že jsou jako dvě hrdličky, a opravdu to tak vypadá.

Jedním ze zázraků, které nabízí AA, je transformace těla, emocí a ducha. Zdá se, že lidská bytost je zcela nově utvářena. Ženy, jejichž těla byla zneuctěna zanedbáním a týráním, se nyní pyšní svým vzhledem, jak se nechala slyšet jedna z nich: ,,Jako by mě Bůh znovu stvořil." Když jsem řekla, že prostřednictvím členů AA naleznete více než průměrné štěstí, nebylo to jen zbožné přání. Z lidí na Zemi jsou lidé, kterým se podařilo zachránit se před hororem alkoholismu, nejšťastnější ze všech. Nejsou apatičtí, ani se nenudí – život pro ně nabral obrátky. Zdá se vám to neskutečné, že by někdo mohl být tak okázale šťastný, aniž by se napil? Seznámíte se s novým významem ,,štěstí".

Za dveřmi místnosti, kde se schází skupiny Anonymních alkoholiků, je nejčastěji slyšet smích. Bodrý smích, jakého jsou schopni jen lidé, kteří se podívali destrukci a katastrofě přímo do očí, a ne jednou, nýbrž mnohokrát po řadu let, a nyní jsou svobodní a nebojácní. Stručně řečeno, je to smích lidí, kteří se drží Boha za ruku a cítí se bezpečně. To je základ práce organizace Anonymní alkoholici, i když se může zdát neuvěřitelný venkovnímu světu, který se bojí boží pomoci v každodenním životě. Jediným faktorem, který určuje, zda se vám podaří dosáhnout střízlivosti, je podle Anonymních alkoholiků vaše ochota. Ochota připustit, že jste nad alkoholem ztratila kontrolu a že se váš život stal nezvládnutelným. Ochota předat svůj osud a život Bohu tak, jak jej chápete. Není to jen prázdná ochota za každou cenu. Nedá se jí dosáhnout, aniž si uvědomíte, že jste vyčerpala svoji míru beznaděje, tj. že jste se dostala do situace, kterou nejste schopna sama zvládnout a zásah vyšší moci je nevyhnutelný. Vaše volání o pomoc je tak silné, že si sama neuvědomujete, že se jedná o modlitbu. Uvědomíte si to, až když jsou vaše prosby vyslyšeny.

Dovolte mi, abych vám pověděla o tom, jak jedna z mých přítelkyň našla cestu k AA. Řekněme, že se jmenovala Nora, i když to nebylo její pravé jméno. AA zaručuje úplnou anonymitu a není o tom třeba pochybovat. Nora byla nešťastným dítětem v domě plném neštěstí. Nic se jí nedařilo a přestala věřit, že se to někdy změní. Jak dospívala, stíhala ji jedna tragédie za druhou a Nora našla útěk ze skutečnosti v alkoholu. Největším štěstím v jejím životě byl její manžel a jejich vzájemná láska. Krátce po svatbě Nora zjistila, že je alkoholička. Před svatbou se domnívala, že pije proto, že je nešťastná; avšak i nyní, když byla šťastná, nebyla schopna přestat pít. Všemožně se snažila, aby její manžel neodhalil pravdu. Avšak její potřeba pít alkohol byla již natolik nezvládnutelná, že když manžel ráno odešel, hned si dala několik skleniček (alkoholici pijí rychleji než ostatní lidé). Většinu dne strávila v posteli a nenáviděla se. Když se jí zdálo, že se jí rozskočí hlava, dala si na ni sáček s ledem, a když se manžel vrátil domů, rychle si sáček s ledem přitiskla na tvář a tvrdila, že ji bolí zub. Postupně se manžel samozřejmě dověděl celou pravdu. Prosil ji na kolenou, aby nepila a ona to okamžitě slíbila. Když se však ocitla sama, nemohla odolat pokušení. Manžel jí vyhledal lékařskou pomoc, ale výsledky se nedostavily. Několikrát se ocitla v sanatoriu, ale ani to nepomohlo. Před časem mi Nora o této etapě vyprávěla, když mě vezla na schůzku AA v oblastní věznici. Svěřila se mi: ,,Sama jsem ve vězení nikdy nebyla, ale o samovazbě toho vím víc než dost. Alkoholik má mříže ve své vlastní lebce. Za těmito mřížemi žije v samovazbě." Tato bezvýchodná situace trvala po mnoho let bez špetky naděje. Až jednoho dne měla dopravní nehodu. Lékaři informovali jejího manžela, že to nepřežije. Zázračně se uzdravila a to se jí zdálo jako další důkaz její tragické smůly, protože již byla svým životem unavená. Na cestě z nemocnice domů jí manžel sdělil, že ji natrvalo umístí do sanatoria, protože to pro ně oba bude lepší. Řekla mu, že se ráda podřídí, protože jej miluje a nemůže unést, jak jej pozvolna ničí. Doma se hned uložila do postele a jak mi řekla, poprvé v životě promluvila k Bohu a prosila: ,,Pokud mě slyšíš, pomoz mi.", nic víc. Na chvíli usnula a když se probudila, požádala manžela, aby zavolal lékaře. On se zeptal: ,,Kterého máš na mysli?", protože se jí v minulosti snažilo pomoci bezpočet lékařů. Vyslovila křestní jméno lékaře, které ji momentálně napadlo, lékaře, kterého léta neviděla. Za půl hodiny byl u ní. Protože jí nemohl pomoci, začal se zajímat o AA. Okamžitě zavolal místní pobočku AA a během hodiny přijela za Norou členka AA. Od té doby se Nora již nenapila. Je přesvědčená, že když vyřkla svou drobnou modlitbu, byla vyslyšena. Nikdy o tom nezapochybovala. Dnes je z ní příjemná a krásná žena kypící štěstím a pohodou. Strach a pocity marnosti, jakož i její představa, že jí provází smůla, úplně zmizely. Její život je naplněn vitalitou a zájmem o spoustu věcí. Avšak ani na den nezapochybuje o tom, že se plně oddala Bohu. Stále si připomíná, že je nevyléčitelnou alkoholičkou a že jediná sklenka by pro ni znamenala pád do propasti. Svěřila se mi, že každý večer před spánkem děkuje Bohu: ,,Děkuji ti Bože, že jsi mi dnes pomohl, abych zůstala střízlivá."

Abych vám ukázala, jak může být alkoholik přecitlivělý, ráda bych vám pověděla příběh babičky, které můžeme dát jméno Jane. Poprvé se v životě napila, když jí bylo padesát devět. Stalo se tak na večírku u nových sousedů, kde se hrál bridž. Ostatní hosté měli jen skleničku či dvě punče, ale Jane se nemohla nasytit. Než večírek skončil, hostitelka jí namíchala několik koktejlů, protože bylo zábavné pozorovat úctyhodnou ženu ve středních letech, jak se opíjí. Než se pro ní zastavil její manžel Jim, byla již zcela opilá. Jim ji odvezl domů a uložil do postele. A jak usínala, řekla: ,,Jime, promarnili jsme nejlepší léta část svého života, zítra ti namíchám báječný koktejl." Ráno zašla Jane do obchodu a zakoupila láhev režné. Chtěla si dát jen skleničku na žaludek a schovat zbytek na koktejl pro Jima, aby mu ukázala, o co přišli. Bohužel od skleničky nebylo daleko k celé lahvi. Stala se z ní alkoholička v pravém smyslu slova, stačila jen malá kapka. Od té doby měla s pitím neustálé problémy a v pití se přestala kontrolovat. Ze začátku bylo úsměvné, že se to může stát i takové drobné osůbce. Ale již za měsíc Jim i ona věděli, že se jedná o problém. Její synové nemohli uvěřit, co se stalo, jako by si to byl někdo vymyslel. Ale o jejím alkoholismu nebylo pochyb, protože se její život začal odvíjet kolem sklenky. Kněz z jejího kostela se za ní modlil, její snachy před ní ukrývaly vnoučata, její lékař jí předepsal Antabus (lék, který má odradit od pití). Když se však na prášky přes veškeré varování napila alkoholu, téměř zemřela. Následovalo šest let utrpení. Když neměla peníze, šla na ulici a žebrala. Prodala své oblečení, kradla manželovi a dokonce si sehnala práci jako uklízečka v baru, ,,aby se mohla napít". Když byla zatčena policií, protože byla opilá
a narušovala veřejný pořádek, byla již úplně na dně. Sama od sebe však zašla na schůzku AA, a tak se dostala na cestu zpět.

Schůzka Anonymních alkoholiků je neuvěřitelný zážitek, nejen pro alkoholika, ale i pro osobu, která nepije, například pro mě. Zaprvé se přesvědčíte, že se nejedná o vážnou záležitost. Na setkání najdete nejrůznější typy lidí a kromě těch, kteří se schůzky účastní poprvé, jsou všichni usměvaví a hovorní. Jediným výrazným znakem je skutečnost, že každý je nesmírně milý a cítí s ostatními. Jako by se stud, vina a přetvářka zcela vytratily a lidé jednají spontánně – přirozeně a nikoli podle prostředí.

Členové AA se mi svěřili, že se na schůzce cítili jako doma již od prvního okamžiku. Je to pochopitelné, neboť zde nikdo nikoho nekritizuje, jeden druhého neviní, ani nikoho nic nešokuje. Panuje zde atmosféra plného pochopení, protože každý z přítomných si prošel stejným očistcem. Přítomné také nemůžete ošálit svými alibi, vytáčkami a lživými tvrzeními, k nimž nemá alkoholik nikdy daleko. Všichni přítomní je velmi dobře znají a rádi vám to dosvědčí. Po létech života ve lžích a bludišti vytáček je to úleva. Natolik radostná, jako byste objevila zcela nové bytosti neznající krutost a přetvářku. Cítíte se tak přirozeně, jako kdybyste se ocitla v místnosti, kde jste jen vy v různých převlecích. Zjistíte, že jim můžete věřit, neboť se vás nesnaží vinit, ani ve vás vyvolat pocit studu. Schůzky mají jednoduchou strukturu. V Kalifornii například schůzky AA probíhají asi takto: Z příručky Anonymní alkoholici se nejdříve přečte kapitola ,,Jak na to". Jeden z členů dobrovolně převezme funkci předsedy. Předseda zpravidla začne asi takto: ,,Dobrý večer přátelé, jsem alkoholik." Poté, co se podělí o svůj příběh, představí další mluvčí, které vybral, aby se svěřili se svými příběhy. Každý mluvčí, ať už muž nebo žena, řekne kým byl, kým je nyní a jak překonal cestu z minulosti do současnosti. Své příběhy si sdělují otevřeně a často i humorně. Alkoholik, který se účastní schůzky poprvé, často cítí úlevu, když slyší jiné otevřeně, bez vytáček a humorně mluvit o příbězích, které celý život slyšel jen z pokryteckých úst. Zábrany a odsouzení sama sebe jdou během této jednoduché terapie zcela stranou. Když se ptám členů AA, jak se mohou smát a žertovat o svém minulém utrpení, říkají: ,,Víte, to vše se stalo mému největšímu nepříteli a ne mně." Jedná se o nejúčinnější rozchod s minulostí, jaký se žádné jiné terapii nepodařil. Minulost byla jen řadou kocovin; avšak když se minulost ztratí, nezanechá ani kocovinu či šrám. Na konci schůzky je chvilka pro tichou modlitbu, pak každý povstane a opakuje modlitbu v unisonu. Jen těžko si dovedu představit, že by se jí mohl někdo účastnit a zůstat nedotčen. Pak se podává káva a zákusek a následuje hodina pro přátelský rozhovor. Řada alkoholiků zcela ztratila svůj společenský život, avšak AA jim nabízí příležitost získat nové přátele a zařadit se do společnosti. Schůzky se konají každý den (ve většině velkých měst jak večer, tak během dne). Obvykle se jich účastní o něco více mužů než žen. Konají se i schůzky bez účasti žen, pro muže, kteří se cítí lépe, pokud nejsou přítomny ženy, jakož i schůzky jen pro ženy, jež se konají buď ráno nebo odpoledne. Kromě obvyklých míst schůzek jsou v řadě měst k dispozici klubovny, kam spolu přátelé mohou zajít na jídlo, zahrát si bridž, přečíst si časopis nebo si jen tak popovídat (po létech lží nejoblíbenější zábava alkoholiků). Alkoholici jsou ve skutečnosti velmi společenští lidé, kteří ublížili sami sobě, protože narušili svůj vztah k ostatním lidem. Nyní se znovu snaží vybudovat důvěru mezi sebou a svým okolím.

Alkoholismus je nevyléčitelná nemoc, pacient se již nikdy nemůže napít. To platí po celý život, ale s podporou AA se není čeho obávat. Není třeba se před alkoholem ukrývat nebo přerušit styk s normálně pijícími osobami. Je třeba se mít na pozoru před první skleničkou, a to po celý život. Anonymní alkoholici říkají optimisticky: ,,Nedávej si první skleničku a žádnou další nebudeš potřebovat." Členové AA jsou přimknuti k Bohu a tato blízkost jim umožnila vyřešit problémy, které kdysi ničily jejich životy, jež nyní znovu bez velkého úsilí nalézají. Pokud jste, moje neznámá přítelkyně, můj dopis dočetla až sem, jistě si uvědomujete, že vás nehodlám kritizovat. Moje láska je nekonečná. Nezbývá nic jiného, než abyste jí vyšla vstříc, neboť vám může pomoci. Pomoc je na dosah ruky, zvedněte sluchátko telefonu.

Číslo najdete v telefonním seznamu pod písmenem A – Anonymní alkoholici. Požádejte, aby vás přišla navštívit žena. Nikomu nemusíte říkat, že jste podnikla tento první krok. Když přijde, nemusíte jí o sobě říkat prakticky nic. Vše o vás ví – mnohem víc než o sobě víte sama. Sama byla ve vaší situaci a ještě o krok dále. A nakonec vystřízlivěla a vrátila se do života, o jakém se jí ani nezdálo.

Pokud k vám dopis promluvil, napište mi. Nebo se pokuste najít jinou ženu, která může potřebovat pomoc a povězte jí o něm.

Bůh Vám žehnej.

Citace od: Evulína kdy 2025-11-19 07:42Pro ženy

Dopis alkoholičce

Kdybych bydlela přes ulici a viděla bych vás, jak se snažíte skrýt svou nemoc, nikdy bych vám při rozhovoru neřekla to, co vám chci říci nyní. Nenechala byste mě, protože byste se mě bála. Měla byste dojem, že jsem součástí celosvětového spiknutí proti vám; nenáviděla byste mě za podezření z vašeho tajného utrpení. Kdybychom se sobě podívaly do očí, bylo by těžké s vámi promluvit a říci vám, že s vámi cítím. Bylo by těžké vám říci, že k vám necítím nenávist, že vás nechci zesměšnit nebo vám udělat kázání jen proto, že se mnou nechcete promluvit o své smrtelné nemoci. Obě bychom předstíraly, že něco takového neexistuje. A tak jsem se rozhodla napsat vám dopis a doručit jej na toto bezpečné místo, kde jej najdete, ale kde bude ukryt před vaší rodinou, abyste si jej mohla přečíst.

Máme své společné tajemství: víme, že se k smrti bojíte následků svého pití. Na věku nezáleží, můžete být studentka, mladá matka, uznávaná odbornice, manželka prominentní osoby či důstojně vyhlížející babička. Můžete být extrovertní osoba, která je středem pozornosti každého večírku, nebo plachá duše, která si musí přihnout na kuráž. I když pijete jen několik měsíců anebo již řadu let, určitě byste se vylekala nebo se vehementně bránila, kdyby vás někdo nazval alkoholičkou, ale tajně se ptáte sama sebe, zda jí nejste. Mám pro vás pohotovou odpověď: pokud nejste schopna své pití kontrolovat, pokud v současné době pijete více, než jste schopna připustit, je velice pravděpodobné, že jste alkoholičkou. Tímto označením rozumím nemocnou osobu. Nemoc se zhoršuje a neustále uzavírá svět kolem vás, až z něj nezůstane nic víc než alkohol.

Jelikož jste žena, pijete pravděpodobně tajně a udělala jste vše pro to, abyste svůj problém ukryla před okolním světem, dokonce i před sebou. A pravděpodobně se vám to podařilo. Možná, že ani nikdo neví, že pijete. Máte strach dát si skleničku na veřejnosti, protože se z ní pro vás může stát nevyhnutelný pád dolů. Možná, že pijete v ložnici a já jsem svědkyní toho, jak saháte po lahvi ukryté v prádelníku nebo v krabici na polici. Vaše rodina možná neví o vašich častých bolestech hlavy. Na druhé straně můžete být osůbkou ,,žijící" v barech. Možná jste problémem pro okolí svého bydliště či zdrojem místních skandálů. Možná, že již vaše rodina, včetně vašich dětí, přestala cokoliv skrývat. Možná, že jste v důsledku beznadějného pití rodinu i ztratila.

Bez ohledu na to, v které fázi se nacházíte, máte naději. Nenechte se odradit pocitem viny a studu. Nezasloužíte si vydírání ani lítostivé žádosti typu: ,,Kdybys nás měla ráda, tak bys přestala." ,,Myslíš jen na sebe." ,,Měla by ses stydět, při svém vzdělání a možnostech!" Nejste sobeckou a nemorální příšerou. Opak je pravdou. Jste vážně nemocnou ženou. Jakmile to zjistíte, dalším krokem je zbavit se pocitu viny. Jakmile připustíte, že jste alkoholičkou, nikdo již nemá právo vás vinit či trestat (již sama jste si připravila nelidský trest). Musíte si jen přiznat, že jste nemocná. Vaše onemocnění je velice nebezpečné. Natolik nebezpečné, že pokud jej nezastavíte, může zničit vše, co je vám blízké – vaše tělo i mysl. Není to vaše vina, stejně jako kdybyste trpěla sennou rýmou nebo cukrovkou. Pokud jste alkoholičkou, alkohol působí jako jed.

Nejste sama, koho týrá alkoholismus. Tisícům žen jako jste vy se život začíná tříštit úlomek po úlomku. Kolik jich opravdu je, se dá obtížně zjistit, protože ženy (hlavně ty v domácnosti) dovedou svou nemoc skrývat lépe než muži. Dovedou ji skrývat alespoň na čas. Avšak utrpení alkoholiček je mnohem intenzivnější, než je tomu u mužů: psychika a tělesná konstrukce ženy je složitější a citlivější. Alkoholička není schopna nést nenávist sebe sama tak snadno jako muž a mnohem obtížněji se vyrovnává s nenávistným pohledem společnosti na alkoholismus. Jistě vám neříkám nic nového. Z celého srdce bych si přála, aby to nebyla pravda. Hraná statečnost, která je příznačná pro alkoholiky, není typická pro alkoholičky, dokud v sobě nezničí svoje vlastní já. Od mnoha alkoholiček jsem slyšela: ,,Vše ve mně úplně umřelo, nikdo mi nebyl schopen podat pomocnou ruku." Řada žen nechce přiznat ani sobě samým, že jsou alkoholičky. Avšak toto přiznání je prvním krokem na cestě k vystřízlivění a uzdravení. Pokud jste tento první krok ještě neučinila, ráda bych vám dnes pomohla. Pokud jste ochotna připustit, že vaše vnitřní panika a devastace jsou symptomy alkoholismu, neodmítejte pomoc.

Účelem mého dopisu je, abych vám řekla – navzdory vaší vážné nemoci – že se můžete zařadit zpět do společnosti a těšit se z normálního života. Ve skutečnosti může být váš život mnohem šťastnější než život průměrného člověka. Již se nevrátíte ke svému životu před tím, než se jej zmocnil alkoholismus. Stejně nestál za nic: snažila jste se jej utopit v alkoholu. Nyní vám řeknu o tom, co jste hledala v alkoholu a co měl Bůh na mysli, když vás stvořil. Píši vám o organizaci Anonymní alkoholici. Pomohla abstinovat milionům poražených mužů a žen bez naděje a znovu dát smysl jejich životům. Pokud jste ochotná a dostatečně připravená na pomoc, dnešní sklenička nebude jen tou poslední ve vašem životě, ale získáte rovněž nový pohled na život, optimistický a aplaudovaný vaším okolím.

Veřejnost nerozumí práci AA a ve skutečnosti se k ní není schopna intelektuálně vyjádřit. Existuje však nespočet důkazů o tom, že přináší své výsledky. Po přiznání své bezmocnosti vůči alkoholu musíte o pomoc požádat vyšší moc. To ovšem nestačí. Z hlediska emocí (žádost vyvěrající z utrpení) dojde k uvolnění největší síly, jakou je lidská bytost schopna uvolnit. Přítomnost této síly je silnější než alkohol, který až do této chvíle byl smyslem vašeho jednání, zastiňoval lásku k rodině, vaši sebeúctu a pud sebezáchovy. O této zkušenosti se dá jen stěží mluvit. Není však nutné o ní mluvit, protože její následky jsou zcela viditelné. Nikdo neví, jak to funguje, ale jedno je jasné – funguje to!

V krátkosti si pohovořme o vás. Jak jste se stala alkoholičkou? Samozřejmě ne schválně nebo z ničemnosti. Lékařská věda a psychiatrie objevila, že mnoho lidí má k nadměrnému pití emocionální důvody. Znala jsem dvě ženy, z kterých se staly alkoholičky, protože přišly o děti, a jiné, které zklamal manžel. Řada alkoholiků jsou perfekcionisté a idealisté. Chtějí v životě dosáhnout zázraků; když však svých ideálů nemohou dosáhnout, nedokáží unést zklamání. Navzdory běžnému názoru jsou alkoholici často velmi svědomití lidé. Na všem jim záleží tak hluboce, že nejsou schopni vydržet stres a tlak starostí. Když se setká svědomitost s neschopností unést bolest starostí, působí to jako pozvání na skleničku. Emoční konflikty, které prožívají přecitlivělí lidé, jsou neúnosné, takže člověk hledá útěk končící absolutní destrukcí. U některých alkoholiků se pocit méněcennosti z dětství přenáší do kompenzačního mechanismu, který vytváří egoismus jako živnou půdu pro potřebu úspěchu a chvály, která není nikdy uspokojena. Přílišné ego žen vyžaduje lichocení, oddanost, a v některých případech také milostné dobrodružství. Při neukojení perfekcionismu někdy začne frustrovaná žena věřit vysněným slibům, které nachází v alkoholu. V kombinaci tohoto extrémního emočního napětí a tělesné alergie je ztroskotání nevyhnutelné. Lidé pijí, protože jsou nešťastní a začarovaný kruh pokračuje, až nikdo neví, kde je mu začátek a kde konec. Jedinou cestou z tohoto nesmírného utrpení je léčba, léčba choroby i emocí. Psychiatrie ruku v ruce s lékařskou vědou vyléčily mnoho nemocí. Nedá se však hovořit o trvalém úspěchu. Alkoholik je považován za ,,žal lékařské profese", protože si lékař uvědomuje, že týrané, sebevražedné tělo, které se snaží dát dohromady, se k němu za několik měsíců vrátí ve stejném nebo i horším stavu.

Výsledky organizace Anonymní alkoholici jsou na druhé straně nezvykle pozitivní. V některých případech se to zdá být velmi jednoduché. Jakmile vyčerpají všechny své možnosti, alkoholici požádají o pomoc AA a od tohoto dne se již nenapijí. V jiných případech s programem po několik měsíců ,,koketují". Znám jednu ženu, které to trvalo tři roky. Dokonce v ni ztratili důvěru i někteří členové AA, kteří se jí snažili pomoci. Ona však paličatě věřila, že se jí podaří přestat pít. Minulý týden jsem se zúčastnila oslavy jejích ,,třetích narozenin" a viděla jsem, jak sfoukla svíčky na dortu. Byla k nerozeznání od osoby, která sváděla beznadějný boj s alkoholismem po řadu let. Než se poprvé doslechla o AA, pila již osm roků, od svých devatenácti let. Její rodina již ztratila veškerou víru, neboť se utápěla hlouběji a hlouběji v alkoholu, až už jí nebylo pomoci. Ve svých sedmadvaceti letech vypadala na čtyřicet – obézní, zanedbaná a plačtivá. Při pohledu na tuto vysokou a štíhlou dívku v bílých šatech, sfoukávajíc tři svíčky, bylo téměř nemožné uvěřit, že se jedná o stejnou obézní a neupravenou ženu, která před třemi lety vypila svou poslední skleničku. Nedávno se provdala za skvělého a úspěšného muže, který ji plně rozumí a obdivuje ji. Říkají, že jsou jako dvě hrdličky, a opravdu to tak vypadá.

Jedním ze zázraků, které nabízí AA, je transformace těla, emocí a ducha. Zdá se, že lidská bytost je zcela nově utvářena. Ženy, jejichž těla byla zneuctěna zanedbáním a týráním, se nyní pyšní svým vzhledem, jak se nechala slyšet jedna z nich: ,,Jako by mě Bůh znovu stvořil." Když jsem řekla, že prostřednictvím členů AA naleznete více než průměrné štěstí, nebylo to jen zbožné přání. Z lidí na Zemi jsou lidé, kterým se podařilo zachránit se před hororem alkoholismu, nejšťastnější ze všech. Nejsou apatičtí, ani se nenudí – život pro ně nabral obrátky. Zdá se vám to neskutečné, že by někdo mohl být tak okázale šťastný, aniž by se napil? Seznámíte se s novým významem ,,štěstí".

Za dveřmi místnosti, kde se schází skupiny Anonymních alkoholiků, je nejčastěji slyšet smích. Bodrý smích, jakého jsou schopni jen lidé, kteří se podívali destrukci a katastrofě přímo do očí, a ne jednou, nýbrž mnohokrát po řadu let, a nyní jsou svobodní a nebojácní. Stručně řečeno, je to smích lidí, kteří se drží Boha za ruku a cítí se bezpečně. To je základ práce organizace Anonymní alkoholici, i když se může zdát neuvěřitelný venkovnímu světu, který se bojí boží pomoci v každodenním životě. Jediným faktorem, který určuje, zda se vám podaří dosáhnout střízlivosti, je podle Anonymních alkoholiků vaše ochota. Ochota připustit, že jste nad alkoholem ztratila kontrolu a že se váš život stal nezvládnutelným. Ochota předat svůj osud a život Bohu tak, jak jej chápete. Není to jen prázdná ochota za každou cenu. Nedá se jí dosáhnout, aniž si uvědomíte, že jste vyčerpala svoji míru beznaděje, tj. že jste se dostala do situace, kterou nejste schopna sama zvládnout a zásah vyšší moci je nevyhnutelný. Vaše volání o pomoc je tak silné, že si sama neuvědomujete, že se jedná o modlitbu. Uvědomíte si to, až když jsou vaše prosby vyslyšeny.

Dovolte mi, abych vám pověděla o tom, jak jedna z mých přítelkyň našla cestu k AA. Řekněme, že se jmenovala Nora, i když to nebylo její pravé jméno. AA zaručuje úplnou anonymitu a není o tom třeba pochybovat. Nora byla nešťastným dítětem v domě plném neštěstí. Nic se jí nedařilo a přestala věřit, že se to někdy změní. Jak dospívala, stíhala ji jedna tragédie za druhou a Nora našla útěk ze skutečnosti v alkoholu. Největším štěstím v jejím životě byl její manžel a jejich vzájemná láska. Krátce po svatbě Nora zjistila, že je alkoholička. Před svatbou se domnívala, že pije proto, že je nešťastná; avšak i nyní, když byla šťastná, nebyla schopna přestat pít. Všemožně se snažila, aby její manžel neodhalil pravdu. Avšak její potřeba pít alkohol byla již natolik nezvládnutelná, že když manžel ráno odešel, hned si dala několik skleniček (alkoholici pijí rychleji než ostatní lidé). Většinu dne strávila v posteli a nenáviděla se. Když se jí zdálo, že se jí rozskočí hlava, dala si na ni sáček s ledem, a když se manžel vrátil domů, rychle si sáček s ledem přitiskla na tvář a tvrdila, že ji bolí zub. Postupně se manžel samozřejmě dověděl celou pravdu. Prosil ji na kolenou, aby nepila a ona to okamžitě slíbila. Když se však ocitla sama, nemohla odolat pokušení. Manžel jí vyhledal lékařskou pomoc, ale výsledky se nedostavily. Několikrát se ocitla v sanatoriu, ale ani to nepomohlo. Před časem mi Nora o této etapě vyprávěla, když mě vezla na schůzku AA v oblastní věznici. Svěřila se mi: ,,Sama jsem ve vězení nikdy nebyla, ale o samovazbě toho vím víc než dost. Alkoholik má mříže ve své vlastní lebce. Za těmito mřížemi žije v samovazbě." Tato bezvýchodná situace trvala po mnoho let bez špetky naděje. Až jednoho dne měla dopravní nehodu. Lékaři informovali jejího manžela, že to nepřežije. Zázračně se uzdravila a to se jí zdálo jako další důkaz její tragické smůly, protože již byla svým životem unavená. Na cestě z nemocnice domů jí manžel sdělil, že ji natrvalo umístí do sanatoria, protože to pro ně oba bude lepší. Řekla mu, že se ráda podřídí, protože jej miluje a nemůže unést, jak jej pozvolna ničí. Doma se hned uložila do postele a jak mi řekla, poprvé v životě promluvila k Bohu a prosila: ,,Pokud mě slyšíš, pomoz mi.", nic víc. Na chvíli usnula a když se probudila, požádala manžela, aby zavolal lékaře. On se zeptal: ,,Kterého máš na mysli?", protože se jí v minulosti snažilo pomoci bezpočet lékařů. Vyslovila křestní jméno lékaře, které ji momentálně napadlo, lékaře, kterého léta neviděla. Za půl hodiny byl u ní. Protože jí nemohl pomoci, začal se zajímat o AA. Okamžitě zavolal místní pobočku AA a během hodiny přijela za Norou členka AA. Od té doby se Nora již nenapila. Je přesvědčená, že když vyřkla svou drobnou modlitbu, byla vyslyšena. Nikdy o tom nezapochybovala. Dnes je z ní příjemná a krásná žena kypící štěstím a pohodou. Strach a pocity marnosti, jakož i její představa, že jí provází smůla, úplně zmizely. Její život je naplněn vitalitou a zájmem o spoustu věcí. Avšak ani na den nezapochybuje o tom, že se plně oddala Bohu. Stále si připomíná, že je nevyléčitelnou alkoholičkou a že jediná sklenka by pro ni znamenala pád do propasti. Svěřila se mi, že každý večer před spánkem děkuje Bohu: ,,Děkuji ti Bože, že jsi mi dnes pomohl, abych zůstala střízlivá."

Abych vám ukázala, jak může být alkoholik přecitlivělý, ráda bych vám pověděla příběh babičky, které můžeme dát jméno Jane. Poprvé se v životě napila, když jí bylo padesát devět. Stalo se tak na večírku u nových sousedů, kde se hrál bridž. Ostatní hosté měli jen skleničku či dvě punče, ale Jane se nemohla nasytit. Než večírek skončil, hostitelka jí namíchala několik koktejlů, protože bylo zábavné pozorovat úctyhodnou ženu ve středních letech, jak se opíjí. Než se pro ní zastavil její manžel Jim, byla již zcela opilá. Jim ji odvezl domů a uložil do postele. A jak usínala, řekla: ,,Jime, promarnili jsme nejlepší léta část svého života, zítra ti namíchám báječný koktejl." Ráno zašla Jane do obchodu a zakoupila láhev režné. Chtěla si dát jen skleničku na žaludek a schovat zbytek na koktejl pro Jima, aby mu ukázala, o co přišli. Bohužel od skleničky nebylo daleko k celé lahvi. Stala se z ní alkoholička v pravém smyslu slova, stačila jen malá kapka. Od té doby měla s pitím neustálé problémy a v pití se přestala kontrolovat. Ze začátku bylo úsměvné, že se to může stát i takové drobné osůbce. Ale již za měsíc Jim i ona věděli, že se jedná o problém. Její synové nemohli uvěřit, co se stalo, jako by si to byl někdo vymyslel. Ale o jejím alkoholismu nebylo pochyb, protože se její život začal odvíjet kolem sklenky. Kněz z jejího kostela se za ní modlil, její snachy před ní ukrývaly vnoučata, její lékař jí předepsal Antabus (lék, který má odradit od pití). Když se však na prášky přes veškeré varování napila alkoholu, téměř zemřela. Následovalo šest let utrpení. Když neměla peníze, šla na ulici a žebrala. Prodala své oblečení, kradla manželovi a dokonce si sehnala práci jako uklízečka v baru, ,,aby se mohla napít". Když byla zatčena policií, protože byla opilá
a narušovala veřejný pořádek, byla již úplně na dně. Sama od sebe však zašla na schůzku AA, a tak se dostala na cestu zpět.

Schůzka Anonymních alkoholiků je neuvěřitelný zážitek, nejen pro alkoholika, ale i pro osobu, která nepije, například pro mě. Zaprvé se přesvědčíte, že se nejedná o vážnou záležitost. Na setkání najdete nejrůznější typy lidí a kromě těch, kteří se schůzky účastní poprvé, jsou všichni usměvaví a hovorní. Jediným výrazným znakem je skutečnost, že každý je nesmírně milý a cítí s ostatními. Jako by se stud, vina a přetvářka zcela vytratily a lidé jednají spontánně – přirozeně a nikoli podle prostředí.

Členové AA se mi svěřili, že se na schůzce cítili jako doma již od prvního okamžiku. Je to pochopitelné, neboť zde nikdo nikoho nekritizuje, jeden druhého neviní, ani nikoho nic nešokuje. Panuje zde atmosféra plného pochopení, protože každý z přítomných si prošel stejným očistcem. Přítomné také nemůžete ošálit svými alibi, vytáčkami a lživými tvrzeními, k nimž nemá alkoholik nikdy daleko. Všichni přítomní je velmi dobře znají a rádi vám to dosvědčí. Po létech života ve lžích a bludišti vytáček je to úleva. Natolik radostná, jako byste objevila zcela nové bytosti neznající krutost a přetvářku. Cítíte se tak přirozeně, jako kdybyste se ocitla v místnosti, kde jste jen vy v různých převlecích. Zjistíte, že jim můžete věřit, neboť se vás nesnaží vinit, ani ve vás vyvolat pocit studu. Schůzky mají jednoduchou strukturu. V Kalifornii například schůzky AA probíhají asi takto: Z příručky Anonymní alkoholici se nejdříve přečte kapitola ,,Jak na to". Jeden z členů dobrovolně převezme funkci předsedy. Předseda zpravidla začne asi takto: ,,Dobrý večer přátelé, jsem alkoholik." Poté, co se podělí o svůj příběh, představí další mluvčí, které vybral, aby se svěřili se svými příběhy. Každý mluvčí, ať už muž nebo žena, řekne kým byl, kým je nyní a jak překonal cestu z minulosti do současnosti. Své příběhy si sdělují otevřeně a často i humorně. Alkoholik, který se účastní schůzky poprvé, často cítí úlevu, když slyší jiné otevřeně, bez vytáček a humorně mluvit o příbězích, které celý život slyšel jen z pokryteckých úst. Zábrany a odsouzení sama sebe jdou během této jednoduché terapie zcela stranou. Když se ptám členů AA, jak se mohou smát a žertovat o svém minulém utrpení, říkají: ,,Víte, to vše se stalo mému největšímu nepříteli a ne mně." Jedná se o nejúčinnější rozchod s minulostí, jaký se žádné jiné terapii nepodařil. Minulost byla jen řadou kocovin; avšak když se minulost ztratí, nezanechá ani kocovinu či šrám. Na konci schůzky je chvilka pro tichou modlitbu, pak každý povstane a opakuje modlitbu v unisonu. Jen těžko si dovedu představit, že by se jí mohl někdo účastnit a zůstat nedotčen. Pak se podává káva a zákusek a následuje hodina pro přátelský rozhovor. Řada alkoholiků zcela ztratila svůj společenský život, avšak AA jim nabízí příležitost získat nové přátele a zařadit se do společnosti. Schůzky se konají každý den (ve většině velkých měst jak večer, tak během dne). Obvykle se jich účastní o něco více mužů než žen. Konají se i schůzky bez účasti žen, pro muže, kteří se cítí lépe, pokud nejsou přítomny ženy, jakož i schůzky jen pro ženy, jež se konají buď ráno nebo odpoledne. Kromě obvyklých míst schůzek jsou v řadě měst k dispozici klubovny, kam spolu přátelé mohou zajít na jídlo, zahrát si bridž, přečíst si časopis nebo si jen tak popovídat (po létech lží nejoblíbenější zábava alkoholiků). Alkoholici jsou ve skutečnosti velmi společenští lidé, kteří ublížili sami sobě, protože narušili svůj vztah k ostatním lidem. Nyní se znovu snaží vybudovat důvěru mezi sebou a svým okolím.

Alkoholismus je nevyléčitelná nemoc, pacient se již nikdy nemůže napít. To platí po celý život, ale s podporou AA se není čeho obávat. Není třeba se před alkoholem ukrývat nebo přerušit styk s normálně pijícími osobami. Je třeba se mít na pozoru před první skleničkou, a to po celý život. Anonymní alkoholici říkají optimisticky: ,,Nedávej si první skleničku a žádnou další nebudeš potřebovat." Členové AA jsou přimknuti k Bohu a tato blízkost jim umožnila vyřešit problémy, které kdysi ničily jejich životy, jež nyní znovu bez velkého úsilí nalézají. Pokud jste, moje neznámá přítelkyně, můj dopis dočetla až sem, jistě si uvědomujete, že vás nehodlám kritizovat. Moje láska je nekonečná. Nezbývá nic jiného, než abyste jí vyšla vstříc, neboť vám může pomoci. Pomoc je na dosah ruky, zvedněte sluchátko telefonu.

Číslo najdete v telefonním seznamu pod písmenem A – Anonymní alkoholici. Požádejte, aby vás přišla navštívit žena. Nikomu nemusíte říkat, že jste podnikla tento první krok. Když přijde, nemusíte jí o sobě říkat prakticky nic. Vše o vás ví – mnohem víc než o sobě víte sama. Sama byla ve vaší situaci a ještě o krok dále. A nakonec vystřízlivěla a vrátila se do života, o jakém se jí ani nezdálo.

Pokud k vám dopis promluvil, napište mi. Nebo se pokuste najít jinou ženu, která může potřebovat pomoc a povězte jí o něm.

Bůh Vám žehnej.

To zní dobře, vůbec jsem nevěděl, co si pod tím spolkem představit :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-19 08:02To zní dobře, vůbec jsem nevěděl, co si pod tím spolkem představit :)

Dnes tedy odpoledne jedu na setkání, pak napíšu, co a jak na mě působilo...

Tuším že tam bude i to lidské teplo a vzájemné pochopení, taková sangha ne-alkoholiků :D

Letmo jsem prolítla diskuzi a za mě by bylo nejlepší jít na léčbu, pokud máš pocit že to sama nezvládneš. Já pořád kouřím, ale všelijak, jednou zvládnu dvě za den jindy deset a kdybych se mohla dát aspoň na týden někam zavřít, udělala bych to. Jenomže to kvůli dětem nejde. V práci už jsem schopná se ovládnout, ale doma je to horší. Hřejivá náruč k pomoci je fajn, ale ten človék musí bejt na tebe i tvrdej, když to sama nezvládneš.

Víte co, tohle zavírání někam má zásadní úskalí.To úskalí je v tom, že vás staví do role oběti.
 Můžete dojít k závěru, že nemáte nebo nemůžete mít svůj oblíbený drink,cigaretu,trip.
A tedy se musíte vzdát něčeho co vám pomáhá
Opak je pravdou.

První je přiznání že jsem závislý.
Za druhé milióny lidí nemají drink,cigaretu,trip a jsou spokojený se svým životem.
A za třetí čím déle jsem čistý tím více se vzdaluji od závislosti, výčitek svědomí, zklamání, neúcty atd.
Co získávám ?
Všechno...svobodu, sebeúctu, zdraví, energii, jasnou mysl, plán do života a dalších 257 pozitiv.
Tak jo, pusťte se do toho a každou minutou abstinence se vzdalujete svému prokletí.
Jste vítěz.

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 21:33

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 20:53

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 17:07

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

Mě už tohle příjde kapánek slovíčkování :) Jde o Jáčkovo, ve smyslu, "pomohlo by ti pochopení a teplo než léčebna". Jáčko vždy mluví za sebe i ohledně druhých - jak by to vyřešil on. Dle mě by to tak vyřešil, ale trochu zapomíná, že mysl lidí kolem, není jako jeho.

Viz. např. když žena přišla s nějakým osobním problémem, nebyl to zprvu můj osobní problém. Např. se šéfkou na úřadě, nebo se sousedkou, s kterou se šprajcly. Ale protože to byla má drahá polovička, musel jsem to nasát a být s tím s ní účasten. Ale zároveň mi bylo jasný, že v těhle nesvárech má svůj podíl. Tak se ptám, "co tak najednou, co se stalo? Ještě včera jste byly top kamarádky..." Slzy, "ty mi vůbec nerozumíš"... Sedím a koukám jak lama.

No a teprv teď mi to došlo. Kdybych duchapřítomně a bděle v takových chvílích např. řek, "To jsou ale krávy pitomý, vůbec ti zlato nerozumí, pojď na má bedra, ťu ťu..", tak.. no kdoví ::)

Citace od: Salmo1cz kdy Dnes v 00:29Víte co, tohle zavírání někam má zásadní úskalí.To úskalí je v tom, že vás staví do role oběti.
 Můžete dojít k závěru, že nemáte nebo nemůžete mít svůj oblíbený drink,cigaretu,trip.
A tedy se musíte vzdát něčeho co vám pomáhá
Opak je pravdou.

První je přiznání že jsem závislý.
Za druhé milióny lidí nemají drink,cigaretu,trip a jsou spokojený se svým životem.
A za třetí čím déle jsem čistý tím více se vzdaluji od závislosti, výčitek svědomí, zklamání, neúcty atd.
Co získávám ?
Všechno...svobodu, sebeúctu, zdraví, energii, jasnou mysl, plán do života a dalších 257 pozitiv.
Tak jo, pusťte se do toho a každou minutou abstinence se vzdalujete svému prokletí.
Jste vítěz.

S tou rolí oběti by to mohlo platit v případě, že tam jde člověk nedobrovolně. Já osobně jsem ráda, když se na mě v práci kolegyně dívá přísně, když si jdu zapálit, pomáhá mi to, že na další cígo jdu co nejdéle. V tuhle chvíli ještě schopná sama odložit cigaretu prostě nejsem.

Ale už zmizel milion a jeden důvod nebo spíš výmluva, proč si jít zapálit. Prostě kouřím, protože jsem v tuhle chvíli závislá. Ne protože je to na uklidnění atd.
Evi držím nám oběma palce, abysme to zvládly.

Citace od: Pedrito kdy Dnes v 07:42

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 21:33

Citace od: Pedrito kdy 2025-11-18 20:53

Citace od: Miroslav kdy 2025-11-18 17:07

Citace od: Petra kdy 2025-11-18 16:18Aha, tak ty máš někoho rád a dáváš mu pochopení a teplo, jen pokud nemá problém. Pak už ne.

Když jsou dva lidé sjednoceni v lásce, nějaké nepochopení nebo potřeba tepla od druhého nevzniká.
Když jsou postaveni před problém, je to jejich společný problém. Nepomáhají si, doplňují se.
Třeba u Tomášových to tak bylo.

Mě už tohle příjde kapánek slovíčkování :) Jde o Jáčkovo, ve smyslu, "pomohlo by ti pochopení a teplo než léčebna". Jáčko vždy mluví za sebe i ohledně druhých - jak by to vyřešil on. Dle mě by to tak vyřešil, ale trochu zapomíná, že mysl lidí kolem, není jako jeho.

Viz. např. když žena přišla s nějakým osobním problémem, nebyl to zprvu můj osobní problém. Např. se šéfkou na úřadě, nebo se sousedkou, s kterou se šprajcly. Ale protože to byla má drahá polovička, musel jsem to nasát a být s tím s ní účasten. Ale zároveň mi bylo jasný, že v těhle nesvárech má svůj podíl. Tak se ptám, "co tak najednou, co se stalo? Ještě včera jste byly top kamarádky..." Slzy, "ty mi vůbec nerozumíš"... Sedím a koukám jak lama.

No a teprv teď mi to došlo. Kdybych duchapřítomně a bděle v takových chvílích např. řek, "To jsou ale krávy pitomý, vůbec ti zlato nerozumí, pojď na má bedra, ťu ťu..", tak.. no kdoví ::)

Holt čekala politování a tys byl upřímný no :D

Citace od: Salmo1cz kdy Dnes v 00:29První je přiznání že jsem závislý.
Za druhé milióny lidí nemají drink,cigaretu,trip a jsou spokojený se svým životem.
A za třetí čím déle jsem čistý tím více se vzdaluji od závislosti, výčitek svědomí, zklamání, neúcty atd.
Co získávám ?
Všechno...svobodu, sebeúctu, zdraví, energii, jasnou mysl, plán do života a dalších 257 pozitiv.
Tak jo, pusťte se do toho a každou minutou abstinence se vzdalujete svému prokletí.
Jste vítěz.

To je nádherně a přesně vyjádřeno.