Durodarovy vzpomínky

Pedrito · 2026-03-21 17:02

Citace od: Paradoxy kdy 2026-03-21 12:24Počátek= život= cesta= pravda= cíl v každém okamžiku

Ta skořepina mysli - já, moje - se o tu neosobní přítomnost musí jaksi rozbít. Interně. Tím nezačne třeba muž nabízet svou ženu, jak eskymák, hostům či naopak, atp.. Že je vlastně všechno jedno. Furt se pečou dorty a kadí hovínka....

Paradoxy · 2026-03-21 18:29

Řekla bych, že se nic rozbíjet vůbec nemusí, pokud nemá potřebu se k tomu já nebo moje připoutávat ani nepřipoutávat. To jsou ty boje s drakem, o kterém se až pak zjistí, že neexistuje.

Pedrito · 2026-03-21 18:38

Je to přirovnání k jadérku, jeho klíček vyraší, skořepinka praskne, a klíček žene do poupěte. Jenže u tý mysli, i když je princip stejný, to většinou tak hladce neprobíhá.

Paradoxy · 2026-03-22 07:30

Tomuhle tvýmu přirovnání nerozumím.

Pedrito · 2026-03-22 17:22

Citace od: Paradoxy kdy 2026-03-22 07:30Tomuhle tvýmu přirovnání nerozumím.

Jádro - Univerzální duch
Skořepina - Individuální mysl
Klíček - Šakti
Květ - Spojení ducha a mysli

Paradoxy · 2026-03-23 05:41

Tak teď už ti rozumím, díky

Pedrito · 2026-03-23 10:33

A kosmos, tělo - ta zem, půda, v níž to raší, jež rozkvétá...

Mízou Šakti.