Básníci

[Pedrito]

Z Božské komedie, Dante:

"Můj mistře," řek' jsem, "vysvětli mi, kdo je
ta Štěstěna, již jmenoval jsi právě,
že v moci má všech světských statků zdroje?"

"Tvorové bláhoví," řek' přemítavě,
"vám nevědomost všechen rozhled maří!
Nuž poslouchej a ulož si to v hlavě:
On, jehož moudrost se vším hospodaří,
on stvořil nebe i ty, již je řídí,
že každou stranu osvítí svou září,
a světla nebes rozdílí a třídí:
Tak určil také vůdkyni a paní,
jež rozvrhuje lesk i v říši lidí,
by statky občas v náhlém vystřídání
přenesla z rodu na rod k nové správě..."

(...)

"Váš rozum jejích plánů neohrozí,
neb soudí, kuje pikle své a vládne
svou říší sama jako jiní bozi."

(Peklo, VII, 67-80, 85-87)

[Pedrito]

Jonáš Hájek ze sbírky Suť.

Pohled

Od kopce přijmout výzvu:
řeka se mění v jizvu,
již v noci zhojil chlad.

Její tón zůstal stejný,
jak bzukot z kazatelny.
To luční písmo znát!

[Pedrito]

Jaroslav Seifert na památku Vladislava Vančury

Místo, které poznamenal mrak,
když jej vítr roztrhal pak v cáry,
doušek vzduchu, kterým letěl pták,
chomáč vůně, snítka bílé páry –
a pak slza na těch krásných lících,
to je vše, co zbývá po básnících.

[Pedrito]

Jan Burian, pozdní léta osmdesátá :-)

[Miroslav]

Seděly žáby v kaluži

Seděly žáby v kaluži,
hleděly vzhůru k nebi,
starý jim žabák učený
odvíral tvrdé lebi.

....


,,Jen bychom rády věděly,"
vrch hlavy poulí zraky,
,,jsou-li tam tvoři jako my,
jsou-li tam žáby taky!"

(Jan Neruda)

[Pedrito]

Karel Plíhal