Co na kom máme rádi

[Paradoxy]

Jo, to je ono, mám ráda život i smrt a taky obojí občas nenávidím . Tak a máte to, jsem Vás zahrnuta všechny a dokonce i ty, který neznám

[Miroslav]

Já mám rád ten zvuk srdce každého zde, který zaznívá za slovy, která sem píše. Je to živé, skutečné.
U Jany už slyším bohužel jen to mechanické opakování a za tím jen stále stejné hladové srdíčko, které není schopno už cokoli upřímně říci aby neztratilo na své domnělé "dokonalosti". A tak jsem rád, že sem nepíše, že tu obsáhlými opakovačkami neředí to živé, krásné, lidské, co se tu odehrává.

[honzam]

Já mám rád ten zvuk srdce každého zde, který zaznívá za slovy, která sem píše. Je to živé, skutečné.
U Jany už slyším bohužel jen to mechanické opakování a za tím jen stále stejné hladové srdíčko, které není schopno už cokoli upřímně říci aby neztratilo na své domnělé "dokonalosti". A tak jsem rád, že sem nepíše, že tu obsáhlými opakovačkami neředí to živé, krásné, lidské, co se tu odehrává.

Tohle téma se jmenuje "Co na kom máme rádi" a ne "Pomlouvejte, koho nesnášíte"!

[Paradoxy]

Já mám rád ten zvuk srdce každého zde, který zaznívá za slovy, která sem píše. Je to živé, skutečné.
U Jany už slyším bohužel jen to mechanické opakování a za tím jen stále stejné hladové srdíčko, které není schopno už cokoli upřímně říci aby neztratilo na své domnělé "dokonalosti". A tak jsem rád, že sem nepíše, že tu obsáhlými opakovačkami neředí to živé, krásné, lidské, co se tu odehrává.

Tohle téma se jmenuje "Co na kom máme rádi" a ne "Pomlouvejte, koho nesnášíte"!

A už je tu Honza a tahá za špagátky

[Miroslav]

Tohle téma se jmenuje "Co na kom máme rádi" a ne "Pomlouvejte, koho nesnášíte"!

Tak jinými slovy - pozitivně, bez vysvětlování ("pomlouvání"): Na Janě mám rád, že sem nepíše.

[Pedrito]

Zrovna dneska jsem se v pět přistih, že jsem usnul ve vaně, neb mi zvonil budík. Jako camprdlíka jsem nepoznal, pač voda asi nad bodem tání... A šimrá mě stehno, neb stehno do kapaliny ponořené zdá se rozšimrané, asi v závislosti v čase... A to naštěstí o hodinu míň. Jinak bych zřejmě musel na urgent skrz šimrot.

Camrdlík, to jsem ještě neslyšela 

My doma říkali camprdlík. Je divný že Simona, co neměla bráchu, říkala šulínek. Jenže byla tak společenská, že uskutečnila něco, co asi nevím zda normálního. V bungru z polystyrénů nám ukazovala šamšuli. Byla tam fronta asi ... no ze tří vchodů. A je to hrozný, když jsem byl na řadě, přišla strašná průtrž,.. No, co dělat... 

[Evulína]

A teď toho lituješ :-))))

My říkali, když kluci byli mrňaví, vrabeček a u dcery kačenka nebo pipka :-)

[honzam]

Tohle téma se jmenuje "Co na kom máme rádi" a ne "Pomlouvejte, koho nesnášíte"!

Tak jinými slovy - pozitivně, bez vysvětlování ("pomlouvání"): Na Janě mám rád, že sem nepíše.

Mně se na Janě líbí, že se svědomitě stará o své fórum a banuje trolly.

[Pedrito]

I mě, dokonce jsem se jako trol cítil zvláštně elegantně... Ale to bylo možná tím, že jsem si tehdy koupil bundu Lee Cooper.. neboť byla zlevněná ze strašně moc peněz na míň strašně moc peněz. Ovšem byla trošku menší než aktuální já. Takže jsem jí oblek, udělal dřep a předklon, a rupla uvnitř kolem rukávů. Ale já to nevzdal, zašil jsem to stehem, co vyfotit, ženy by propukly v nekonečný smích. A já cvičil a upravil žraní... A už mě ohákla.. a nikdo se nedozví o její operaci. A tady to nikoho nerozhodí .

[honzam]

Na Miroslavovi mám rád jeho avatara. Z té šelmy vyzařuje nebeská krása.

[Pedrito]

[Evulína]

Na Miroslavovi se mi líbí jeho hloubka, kterou zviditelňuje velmi zřídka, ale on ví... 🙂

[Pedrito]

Na Petře mám nejraděj, to co nevím. A u někoho chci a dozvím se. Ale u Petry to "chci" je jako zajíček na mechové loučce kde rostou kuřátka a lišky... Tam jsi víla, vlasů dotýkajících se stromů, možná trochu rezu a trochu stříbra... Tam je tvá sila, za devatero stébel trav hladěného plátnem jak třpytem Luny... Tam mizí strach u studánky v níš vlní se tvá tvář.

[Petra]

Na Petře mám nejraděj, to co nevím. A u někoho chci a dozvím se. Ale u Petry to "chci" je jako zajíček na mechové loučce kde rostou kuřátka a lišky... Tam jsi víla, vlasů dotýkajících se stromů, možná trochu rezu a trochu stříbra... Tam je tvá sila, za devatero stébel trav hladěného plátnem jak třpytem Luny... Tam mizí strach u studánky v níš vlní se tvá tvář.

[Pedrito]

Pusu jsem naposled dostal od kolegyně, fakt nekecám, Petry... K jejím narozkám, což je Panna úplně na konci období.