Stav společnosti

[durodara]

Tu obranu a útok si do mé odpovědi projikuješ ty. Já nemám co bránit ani důvod na někoho útočit. Proč bych to dělal?
To víš akorát ty, to je z tvého světa. Já žádný "svůj" svět nemám.

A rychlost reakce? Podívám se a vidím.

To je právě to, co zkus pochopit - "ne ty sám vědomě, ale přesto se to tebou děje."

Ano, děje se to, co se děje a ty významy, vyhodnocení toho, co se děje třeba že některé věty jsou obranou nebo útokem tomu dáváš ty a to se zase děje tebou. 
 

Hurá, už je "pátek" - Evulína už nebude nešťastná!

A "obrana" a "útok" jsou jen popisy způsobu, ja stavíš své reakce. A ano, je to mé vnímání tvých reakcí.

Ale obé - mi nejde o nic jiného, jen abys měl dost podnětů, jak tvé reakce mohou být vidět z jiného úhlu. Může v tom mít chyby - ale zpětnou konkrétní introspekcí se skutečně pečlivě snažím svou reflexi zbavit jakýchkoli zkreslení, jednak emocemi, tak i nekonzistentním vnímáním-

U tebe je to relativně pro mne prosté, protože v popisovaných typech reakcí zanecháváš stopu svých emocí. Neumím ale "objektivizovat" ja ty stopy uvidět i jinžm člověkem.

[Miroslav]

A "obrana" a "útok" jsou jen popisy způsobu, ja stavíš své reakce. A ano, je to mé vnímání tvých reakcí.

Ale obé - mi nejde o nic jiného, jen abys měl dost podnětů, jak tvé reakce mohou být vidět z jiného úhlu. Může v tom mít chyby - ale zpětnou konkrétní introspekcí se skutečně pečlivě snažím svou reflexi zbavit jakýchkoli zkreslení, jednak emocemi, tak i nekonzistentním vnímáním-

U tebe je to relativně pro mne prosté, protože v popisovaných typech reakcí zanecháváš stopu svých emocí. Neumím ale "objektivizovat" ja ty stopy uvidět i jinžm člověkem.

To je správný přístup.
Ty emoce jejichž stopy tam snad nacházíš, za tím ale nejsou - snad jedině pozitivní mírná klidná emoce, kterou cítím k druhým lidem, se kterými komunikuji.
Pro odlehčení mne někdy napadne vtipná reakce, jistá nadsázka, někdy trochu nevhodná, jejiž motivace může být také chybně pochopena, pokud druhá strana téma bere příliž vážně. Třeba jako výsměch, nadřazování se, aroganci a podobně.

[durodara]

A "obrana" a "útok" jsou jen popisy způsobu, ja stavíš své reakce. A ano, je to mé vnímání tvých reakcí.

Ale obé - mi nejde o nic jiného, jen abys měl dost podnětů, jak tvé reakce mohou být vidět z jiného úhlu. Může v tom mít chyby - ale zpětnou konkrétní introspekcí se skutečně pečlivě snažím svou reflexi zbavit jakýchkoli zkreslení, jednak emocemi, tak i nekonzistentním vnímáním-

U tebe je to relativně pro mne prosté, protože v popisovaných typech reakcí zanecháváš stopu svých emocí. Neumím ale "objektivizovat" ja ty stopy uvidět i jinžm člověkem.

To je správný přístup.
Ty emoce jejichž stopy tam snad nacházíš, za tím ale nejsou - snad jedině pozitivní mírná klidná emoce, kterou cítím k druhým lidem, se kterými komunikuji.
Pro odlehčení mne někdy napadne vtipná reakce, jistá nadsázka, někdy trochu nevhodná, jejiž motivace může být také chybně pochopena, pokud druhá strana téma bere příliž vážně. Třeba jako výsměch, nadřazování se, aroganci a podobně.

Je krásné, že si to myslíš, ale reakce lidí na tvé činění spíš potvrzuje, že i když ty to nevidíš, je pravděpodovné, že oni ano. To, že nevidíme proudění vzduchu neznamená, že vzduch neproudí...

[Evulína]

U tebe je to relativně pro mne prosté, protože v popisovaných typech reakcí zanecháváš stopu svých emocí. Neumím ale "objektivizovat" ja ty stopy uvidět i jinžm člověkem.

Mě právě příjdou Miroslavovy reakce bez emocí a to mě trochu, někdy dost :-), irituje.

[durodara]

Jistě, protože cítíš, že ty emoce uměle potlačuje, že není "bez nich" autentický. A ta neautenticita tě tak irituje...

[Miroslav]

Je krásné, že si to myslíš, ale reakce lidí na tvé činění spíš potvrzuje, že i když ty to nevidíš, je pravděpodovné, že oni ano. To, že nevidíme proudění vzduchu neznamená, že vzduch neproudí...

Kdyby to nebyla pravda, tak by to krásné nebylo.

Takže myslíš, že cítím něco jiného než cítím, protože si to hodně lidí myslí?
Omlouvám se, že stále opakuji tento příklad - když většina lidí si bude myslet na základě mých reakcí, že jsem nebyl tam, kde jsem evidentně strávil spoustu času, bude to tím, že to v sobě potlačuji a sám to ani nevím, že jsem tam nebyl.
Je možné, že ty si to nedovedeš představit, že by za těmi reakcemi nebyly emoce, které ty v tom cítíš.
To je celé.
Já nemám důvod psát, co není pravda a když se někdo mýlí nebo si o mně představuje něco, co není pravda, tak ho v zájmu vzájemného poznávání o tom informuji.
To není ani snaha o obranu, útok, pomstu atd. co ty zatím někdy vidíš (přesněji řečeno to píšeš).

P.S.
Nějaké potlačování, vytěsňování atd. už mám dávno za sebou, dokonce jsem tím snad ani nikdy netrpěl. Naopak jsem se věnoval, vyvedení všeho na světlo vědomí, uvedomění hlubších a za nimi ještě hlubších motivaci - tou neosobní bdělostí a všímavostí - z "místa za myslí", jak to pan Tomáš nazval, kde žádné emoce ani myšlenky ani motivace nejsou a kde "jednou nohou" jsem už stále.
A to píšu pro tvoji informaci, ne že je za tím potlačovaná touha po pochvale či po něčem jiném - myslím že sklidím spíše nějaké negace než pochvalu - nebo snad ne? Ale na ovoce my karmajogíni nehledíme 

[honzam]

Je krásné, že si to myslíš, ale reakce lidí na tvé činění spíš potvrzuje, že i když ty to nevidíš, je pravděpodovné, že oni ano. To, že nevidíme proudění vzduchu neznamená, že vzduch neproudí...

Kdyby to nebyla pravda, tak by to krásné nebylo.

Takže myslíš, že cítím něco jiného než cítím, protože si to hodně lidí myslí?
Omlouvám se, že stále opakuji tento příklad - když většina lidí si bude myslet na základě mých reakcí, že jsem nebyl tam, kde jsem evidentně strávil spoustu času, bude to tím, že to v sobě potlačuji a sám to ani nevím, že jsem tam nebyl.
Je možné, že ty si to nedovedeš představit, že by za těmi reakcemi nebyly emoce, které ty v tom cítíš.
To je celé.
Já nemám důvod psát, co není pravda a když se někdo mýlí nebo si o mně představuje něco, co není pravda, tak ho v zájmu vzájemného poznávání o tom informuji.
To není ani snaha o obranu, útok, pomstu atd. co ty zatím někdy vidíš (přesněji řečeno to píšeš).

P.S.
Nějaké potlačování, vytěsňování atd. už mám dávno za sebou, dokonce jsem tím snad ani nikdy netrpěl. Naopak jsem se věnoval, vyvedení všeho na světlo vědomí, uvedomění hlubších a za nimi ještě hlubších motivaci - tou neosobní bdělostí a všímavostí - z "místa za myslí", jak to pan Tomáš nazval, kde žádné emoce ani myšlenky ani motivace nejsou a kde "jednou nohou" jsem už stále.
A to píšu pro tvoji informaci, ne že je za tím potlačovaná touha po pochvale či po něčem jiném - myslím že sklidím spíše nějaké negace než pochvalu - nebo snad ne? Ale na ovoce my karmajogíni nehledíme 

A to už je celé nebo tam máš nějaké další pohádky o dobrosrdečném králi Narcisovi?

[Miroslav]

A to už je celé nebo tam máš nějaké další pohádky o dobrosrdečném králi Narcisovi?

Ještě spoustu, pro některé by to asi bylo ještě moc silné kafe 

[honzam]

A to už je celé nebo tam máš nějaké další pohádky o dobrosrdečném králi Narcisovi?

Ještě spoustu, pro některé by to asi bylo ještě moc silné kafe 

Myslím si, že by to nikoho nezajímalo, ale můžeš si založit blog a tam o sobě a svých přednostech psát.

[Miroslav]

Myslím si, že by to nikoho nezajímalo, ale můžeš si založit blog a tam o sobě a svých přednostech psát.

To by nebylo k ničemu dobré.

[durodara]

Je krásné, že si to myslíš, ale reakce lidí na tvé činění spíš potvrzuje, že i když ty to nevidíš, je pravděpodovné, že oni ano. To, že nevidíme proudění vzduchu neznamená, že vzduch neproudí...

Kdyby to nebyla pravda, tak by to krásné nebylo.

Takže myslíš, že cítím něco jiného než cítím, protože si to hodně lidí myslí?
Omlouvám se, že stále opakuji tento příklad - když většina lidí si bude myslet na základě mých reakcí, že jsem nebyl tam, kde jsem evidentně strávil spoustu času, bude to tím, že to v sobě potlačuji a sám to ani nevím, že jsem tam nebyl.
Je možné, že ty si to nedovedeš představit, že by za těmi reakcemi nebyly emoce, které ty v tom cítíš.
To je celé.
Já nemám důvod psát, co není pravda a když se někdo mýlí nebo si o mně představuje něco, co není pravda, tak ho v zájmu vzájemného poznávání o tom informuji.
To není ani snaha o obranu, útok, pomstu atd. co ty zatím někdy vidíš (přesněji řečeno to píšeš).

P.S.
Nějaké potlačování, vytěsňování atd. už mám dávno za sebou, dokonce jsem tím snad ani nikdy netrpěl. Naopak jsem se věnoval, vyvedení všeho na světlo vědomí, uvedomění hlubších a za nimi ještě hlubších motivaci - tou neosobní bdělostí a všímavostí - z "místa za myslí", jak to pan Tomáš nazval, kde žádné emoce ani myšlenky ani motivace nejsou a kde "jednou nohou" jsem už stále.
A to píšu pro tvoji informaci, ne že je za tím potlačovaná touha po pochvale či po něčem jiném - myslím že sklidím spíše nějaké negace než pochvalu - nebo snad ne? Ale na ovoce my karmajogíni nehledíme 

Princip jsi pochopil, ale stavíš tu myšlenku úplně špatně,

Ty něco cítíš, vnímáš. Protože ale nepozoruješ přímo odrazy vědomí, ale pozoruješ odrazy mysli, mysl ti do toho tvého obrazu vkládá zkreslení, podle kterých pak sám správně reaguješ, ale protože to, na co reaguješ je už tvou soukromou myslí zkreslené, jiní lidé to tebou viděné zkreslení nemají jak vidět, ale oni naopak vidí to na co reaguješ (a mají v tom zase svá zkreslení mysli, která ale jsou jiná, než ta která vidíš ty), tak vnímají s toho nesoulad s tím, co je tebou reflektováno.

Cílem introspekce/kontemplace/meditace je vymýtit ta zkreslení ve své vlastní mysli tím, že introspekce hledá odchylky v jednání (reakce lidí na jednání vlastní osoby), kontemplace vytváří prostor, pro naučení se pozorování "driftu" pozorovaného v čase, meditace - na podkladě těch dvou předchozích - konečně umožňuje vidět "přes mysl" to vědomí. Bez tech dvou předchozích kroků meditace místo vědomí podstrčí konstrukt "vědomí" vytvářený individuální myslí, který pak identifikuje jako vědomí samé - a tragicky se mýlí.

Takže není nutné zaobírat se vlastním viděním lidí okolo, protože jejich mysli mají většinou stejný problém, ale už to, že ty něco vidíš, a lidé okolo vidí něco jiného je důvodem provést očistu svého vidění přes ty tři odrazy - introspekce, kontemplace, meditace. pokud toto tam není, tak zkreslení tvé vlastní mysli automaticky považuješ za správné vidění přímo, protože si bez té trojice kontrol nezkreslení nemáš jak jinak uvědomit své vlastní zkreslení. Proto chápu tvůj postoj "já to přeci vidím správně - jen ti dávám zpětnou vazbu, že ten postoj je vyvolán maskováním reality přes tvou mysl.

[Miroslav]

Princip jsi pochopil, ale stavíš tu myšlenku úplně špatně,

Ty něco cítíš, vnímáš. Protože ale nepozoruješ přímo odrazy vědomí, ale pozoruješ odrazy mysli, mysl ti do toho tvého obrazu vkládá zkreslení, podle kterých pak sám správně reaguješ, ale protože to, na co reaguješ je už tvou soukromou myslí zkreslené, jiní lidé to tebou viděné zkreslení nemají jak vidět, ale oni naopak vidí to na co reaguješ (a mají v tom zase svá zkreslení mysli, která ale jsou jiná, než ta která vidíš ty), tak vnímají s toho nesoulad s tím, co je tebou reflektováno.

Bavili jsme se o potlačovaných emocích, které u mne za mými reakcemi cítíš.
Jen jsem tě upozornil že nic takového za mými reakcemi není a proč.

Samozřejmě ve věcech se kterými nemáme přímou zkušenost, tak je zapojena mysl, její názory znalosti, minulost, představy atd. a tam se samozřejmě jeden z nás případně oba můžeme mýlit. Je dobré vědět, že jsou to jen hypotézy, názory, předpoklady, závěry atd. A do tohlo se pletou psychologické potřeby sebepotvrzení, potřeba mít pravdu, před druhými i před sebou dobře vypadat, víra něčemu nebo někomu, atd.

[durodara]

Princip jsi pochopil, ale stavíš tu myšlenku úplně špatně,

Ty něco cítíš, vnímáš. Protože ale nepozoruješ přímo odrazy vědomí, ale pozoruješ odrazy mysli, mysl ti do toho tvého obrazu vkládá zkreslení, podle kterých pak sám správně reaguješ, ale protože to, na co reaguješ je už tvou soukromou myslí zkreslené, jiní lidé to tebou viděné zkreslení nemají jak vidět, ale oni naopak vidí to na co reaguješ (a mají v tom zase svá zkreslení mysli, která ale jsou jiná, než ta která vidíš ty), tak vnímají s toho nesoulad s tím, co je tebou reflektováno.

Bavili jsme se o potlačovaných emocích, které u mne za mými reakcemi cítíš.
Jen jsem tě upozornil že nic takového za mými reakcemi není a proč.

Samozřejmě ve věcech se kterými nemáme přímou zkušenost, tak je zapojena mysl, její názory znalosti, minulost, představy atd. a tam se samozřejmě jeden z nás případně oba můžeme mýlit. Je dobré vědět, že jsou to jen hypotézy, názory, předpoklady, závěry atd. A do tohlo se pletou psychologické potřeby sebepotvrzení, potřeba mít pravdu, před druhými i před sebou dobře vypadat, víra něčemu nebo někomu, atd.

Potlačované emoce bylo vysvětlení pro Evulínu, ty to tak neumíš vnímat, ale mohl bys zauvažovat u té autenticitě.

Myslím, že se svým smíškovským pohledem na věc sám chápeš, že mi dost nezáleží na tom, jak před sebou i před jinými vypadám. To, co jsem psal, nebyla tvá kritika, byl to jen popis, jak to vidím já. Ale to, že z toho kritiku potřebuješ pro sebe vytvořit, jen podtrhuje to, proč jsem to psal.

[honzam]

Toto je ukázkový příklad diskuze mezi člověkem s narcistickou poruchou osobnosti a člověkem posedlým esoterikou. Fanatický esoterik se snaží šermovat spirituálními termíny a narcista automaticky neguje všechny jeho pokusy působit jako duchovní autorita. Esoterik je přesvědčený, že mu narcista naslouchá a vnímá ho. Narcista ví, že má pravdu on.

[Miroslav]

Myslím, že se svým smíškovským pohledem na věc sám chápeš, že mi dost nezáleží na tom, jak před sebou i před jinými vypadám. To, co jsem psal, nebyla tvá kritika, byl to jen popis, jak to vidím já. Ale to, že z toho kritiku potřebuješ pro sebe vytvořit, jen podtrhuje to, proč jsem to psal.

To je velmi dobře, pokud ti na tom opravdu nezáleží.
Některé tvoje reakce vypadají jako kritika. Na tom ale není nic špatně - mne tím informuješ jak to vidíš a já zase o tom jak to je - tedy pokud se to týká mne (co dělám, cítím, jaká je motivace atd.).
Já mám dojem že i já zase kritizuji či komentuji některé tvoje názory a projevy, občas tam hodím i tu moji pracovní představu, co zatím u tebe asi je, aby ses vyjádřil jestli je to tak nebo jinak.